Brno, 1. července 2014 – Víno stále více proniká do povědomí Brňanů. Zasvěcenější vědí už dávno, kde můžou narazit na kvalitu. Širší veřejnosti se pak nabízí akce, jako například festival moravských vín v Brně s názvem Víno z blízka. Atmosféru vinných koštů přijedou během léta postupně představit vinaři z deseti významných jihomoravských vinařských obcí. V následujícím rozhovoru přibližuje ředitel festivalu, Juraj Flamik, tradici pití vína v Brně i to, jak budou degustace v Otevřené zahradě vypadat.

Organizátorem akce je Nadace Partnerství. Vinařská turistika je jednou z hlavních náplní společnosti. Nadace má za sebou i tak rozsáhlé projekty, jako je 15 Festivalů otevřených sklepů ve 41 vinařských obcích jižní Moravy nebo dva Vánoční Festivaly otevřených sklepů v Brně. Nejnovějším projektem je právě festival Víno z blízka, který si odbyl premiéru loni. Jak bude probíhat letošní ročník, jsem se zeptal ředitele festivalu pana Juraje Flamika.

Brno se hlásí ke svým historickým odkazům a tradicím vinařství a vína. Označení „Brno, město vína" je pro mnohé přesto zatím pouhým heslem. Jak vy hodnotíte prezentaci a prodej moravských vín v Brně?

Pohybuji se jak mezi vinaři, tak na nejrůznějších vinařských akcích doma i v zahraničí téměř dvacet let a myslím, že co se týče vína, tak Brnu ujel vlak. Brno bylo město vína od středověku až do konce minulého století. Znalec brněnského podzemí pan Aleš Svoboda říká, že v Brně doslova každý sklep souvisel s vínem, buď se v něm vyrábělo, skladovalo, archivovalo nebo obchodovalo. Přestože dnes některé z historických sklepů patří vinárnám, vinotékám a restauracím, vínem to tam nežije. Město je metropolí vinařské oblasti Morava a nemá na svém území jediné informační centrum o víně, nemá vinotéku prezentující moravská vína, o vyklučených vinicích ani nemluvě. Všechen historický kapitál, geograficky výhodná poloha a výhody turistického a veletržního centra kraje leží z hlediska vína ladem. Kdybychom to chtěli srovnat s bojem Bratislavy o zachování vinohradů, péčí Prahy o jejích 10 vinic a tradice českého vinařství nebo s Vídní, tak Brno ani nemá co srovnávat. Zejména Vídeň chrání vinice i jejich okolí před jakýmikoliv urbanistickými zásahy, podporuje výrobu vína na území města, má svoje vídeňské víno Gemischter Satz a podávání i pití vína se udržuje na nanejvýš kultivované úrovni. Čím se tedy hlásí Brno ke svým vinařským tradicím? Trhy na náměstí, kde se nalévá do plastových kelímků? Stovkami malých sklípků a krámů s prodejem zeleniny, kde dopoledne důchodci a odpoledne studenti pijí nejlevnější sudovky? Brno je součástí moravského venkova a Brňané udržují tradici – jít si načepovat ze sklepa do petky a doma to vypít. Brno vína z Moravy nepropaguje, vinařskou kulturu nekultivuje, obchod s vínem v Brně je pro vinaře zanedbatelný. Po každé stránce jsou dál a výš mnohé české kraje a větší česká města. Ale kdybych měl něco pochválit, tak výsadbu 400 hlav na Špilberku a projekt Vína brněnského podzemí.

Jak se vůbec zrodila myšlenka festivalu Víno z blízka? Kdo a co vás přimělo přivést vinaře do Brna?

Nápad zrál od roku 2009 do roku 2012, po tom, co jsme zorganizovali asi 12 úspěšných Festivalů otevřených sklepů. Ty se konají vždy v jiné části vinařské oblasti Morava, spojí 5 obcí a v nich vinaři otevřou asi 30 sklepů. Návštěvníci těchto festivalů jsou vždy atmosférou setkání s vinaři a jejich víny nadšeni. Vinaři také, protože návštěvníci jsou slušní, dychtiví poznat sklepy, kde se víno rodí, zraje, kde má svůj domov a kde žije jeho tvůrce – vinař. Je potřebné dodat, že 80 % jich přijíždí z Čech, Slovenska a Polska. A to se pak projeví i v nákupu vín. Mysleli jsme si, že když otevřeme sklepy v Brně a přivedeme do nich na jeden víkend nejlepší vinaře z celé Moravy, že Brňané budou stejně nadšeni. Ale nejsou, zůstávají u samozásobování od známých a na historii a kulturu kolem vína nejsou zvědaví. Místo abychom to vzdali, rozšířili jsme koncept Vína z blízka o letní večery s vínem. Vloni byly čtyři a představovali jsme čtyři VOC spolky. Během tří týdnů se ukázalo, že Brno má svoji novou vinařskou generaci. Přišli mladí lidé, často cizinci pracující v Brně, páry a partičky od počítačů v bankách a IT firmách. Oni se o víno zajímají, berou ho jako životní styl a myslím, že si také váží práce vinařů a tradic vinařství na Moravě. Hlavně je to ale o zážitku, sundáte kravatu, zahrada vás obejme svou zelení a tichem a se skleničkou v ruce se loudáte od vinaře k vinaři. Zážitek, jaký jinde v Brně nezažijete.

Jak jste byl spokojen s loňským festivalem? Udělali jste nějaké změny v modelu akce, na co se můžou návštěvníci těšit letos?

Jsem spokojen, protože vinaři nám dali důvěru a přišli, i když opět hrozila malá návštěvnost. Nakonec bylo na letní části 370 účastníků a na vánoční 550. Organizaci se snažíme zjednodušit a zlepšit. Letní akce v Otevřené zahradě budou opravdu špičkové, včetně kvalitní gastronomie a originálních hudebních doprovodů. Nejsou to klasické řízené degustace, ale spíše model otevřených sklepů, kde návštěvník chodí od vinaře k vinaři. Na jedné degustaci tak obejde 8 vinařů a u každého najde 8 vín. Takto představíme postupně 10 vinařských obcí. Myslím, že závazek vzdělávat návštěvníky o současném stavu vinařství na Moravě plníme na 100 %. Vánoční model chceme zachovat – velká sobotní degustace, kdy vinaři obsadí sklepy v centru Brna, a v pak Nedělní trh vínem s nabídkou pro sváteční stoly i pod stromeček. Ježíšek totiž víno nepije, ale nosí.

Jak těžké nebo lehké bylo vybrat konkrétní vinařské obce a vinaře?

Dlouhodobě spolupracujeme asi se 300 vinaři. Všichni patří mezi ty, kteří mají skvělá vína a mají ho dost, aby do větších akcí šli. Vinaře s pětadvacetilitrovými demižóny neumíme do akce zařadit. Na prstech jedné ruky můžeme sečíst ty, kteří napodruhé neměli zájem. Samozřejmě že je to otázka jejich strategie podpory prodeje, nakolik je pro vinaře důležitý prodej ze sklepa a hledání nových klientů osobním setkáním na degustacích. Takže po deseti letech spolupráce s vinařstvími to už všechno jde samo.

Jan Přikryl, foto: Juraj Flamik