Agadir: Na strunách naděje, Waldo Rojas

Vyjádření současného neklidného vztahu světa i člověka v něm. Existenciální lyrika zachytí všechny nuance duševního nazírání, ale také smyslového vnímání. Básnické vyjádření je moderní, úsporné a přesné.

Dramaturgie: Milena Fucimanová
Překlad: Zdeňka Pospíšilová
Hudba: Ondřej Fuciman
výtvarná spolupráce: Darina Hradská, Milan Gryc

Účinkující:

Andrea Bakalová
Hana Buchtová
Václav Buchta
Milan Gryc
Hudba:
flétna: Darina Hradská
klarinet: Václav Buchta
klavír: Ondřej Fuciman
basa: Markéta Oumarová


Ukázka:
Ikaros na vlastní kůži zjistil, že křídla klamou.
Jejich peří je závislé na přízni povětří.
Ptáci málo dají na vnucovaná moudra,
důvěra ve vlastní křídla roste při každém vzletu, a právě za letu.
Je to bezvýznamný příběh.
Ale my, zrození spíše pro létání než pro zakořenění,
míříme očima vysoko
s tou zvláštní nostalgií po ovoci, které před chvíli dopadlo stromu k nohám.
Nebe bez křídel je Městem,
územím pozemských ptáků
s očima skloněnýma k rezavému peří
k houštinám v parcích potřísněným blátem.

Za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky