Brno
„Rád bych všechny Brňany pozval na otevření opraveného Moravského náměstí a Běhounské ulice, protože jim chci osobně poděkovat za jejich trpělivost se stavbou uprostřed historického centra. Rekonstrukce těchto prostranství byla nezbytná – především jsme chtěli opravit zastaralé inženýrské sítě a z Moravského náměstí udělat skutečný veřejný prostor pro setkávání a odpočinek obyvatel. Věřím, že obtíže způsobené rozsáhlou stavbou výsledek zcela vynahradí,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka. Rekonstrukce Moravského náměstí je součástí dlouhodobého programu Komplexní regenerace historického jádra města. Hlavním záměrem bylo rehabilitovat prostranství před kostelem sv. Tomáše a budovou Nejvyššího správního soudu jako skutečné náměstí, důstojnou součást brněnské okružní třídy. Výtvarné prvky na náměstí jsou řešeny se základním ideovým záměrem zobrazení čtyř kardinálních ctností (podle Platona).
Dolní Heršpice a Přízřenice zůstávají i nadále součástí města Brna. V místním referendu konaném v neděli 12. září rozhodli obyvatelé o tom, že se tyto dvě katastrální území neosamostatní. Referenda se v obou městských čtvrtích zúčastnilo 609 voličů z celkových 888 oprávněných. Své „ano“ ve vztahu k odtržení vyslovilo 353 obyvatel, proti bylo 249. Pro osamostatnění ovšem tento výsledek nestačil, protože bylo potřeba souhlasu většiny oprávněných voličů, tedy nejméně 445.
Obě obce, Přízřenice i Dolní Heršpice, byly včleněny do „Velkého Brna“ roku 1919 a v roce 1990 se spolu s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno-jih. Referendum o jejich odtržení iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které získalo potřebný počet podpisů na petičních arších. Impulzem pro záměr osamostatnit se byla bytová výstavba, kterou soukromý investor plánoval v lokalitě Slunná louka. Město Brno vyšlo obyvatelům vstříc a dohodlo směnu pozemků, na kterých měly původně nové byty vyrůst a slíbilo i řešení dalších problémů.
Obě obce, Přízřenice i Dolní Heršpice, byly včleněny do „Velkého Brna“ roku 1919 a v roce 1990 se spolu s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno-jih. Referendum o jejich odtržení iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které získalo potřebný počet podpisů na petičních arších. Impulzem pro záměr osamostatnit se byla bytová výstavba, kterou soukromý investor plánoval v lokalitě Slunná louka. Město Brno vyšlo obyvatelům vstříc a dohodlo směnu pozemků, na kterých měly původně nové byty vyrůst a slíbilo i řešení dalších problémů.
Aktuální soutěže
Fakutní nemocnici a univerzitní kampus v Bohunicích už brzy spojí s centrem města tramvajová linka. Brněnští zastupitelé schválili změnu územního plánu, která prodloužení tramvaje umožní. Novou linku využijí pacienti fakultní nemocnice a studenti univerzitního kampusu. Poslouží i obyvatelům nových kolejí a zaměstnancům výzkumného centra Ceitec, které zde vznikne. Tramvaj se na brněnskou síť linek napojí v zastávce Osová. Odtud odbočí doprava a obloukem se stočí přes Mikuláškovo náměstí a pod ulicí Jihlavskou. Pak bude pokračovat do prostoru terminálu před budovou fakultní nemocnice.

Kalendář akcí - nejbližší akce
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
Nejbližší akce
02.04.
Stainless..
05.04.
VeteránTechna Brno..
10.04.
Evropská výstava psů..
12.04.
Na špičkách..
25.04.
Brno Patchwork Meeting..
27.04.
ANIMAL TECH..
27.04.
Národní výstava hospodářských zvíř..
27.04.
Národní výstava myslivosti..

Cílem projektu je vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro rozvoj výzkumu biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. V případě schválení by měly moderní laboratoře, ve kterých se soustředí špičkové přístrojové vybavení, vyrůst v Univerzitním kampusu v Bohunicích a v kampusu Pod Palackého vrchem do čtyř let. Brno tak má jedinečnou šanci objevit se na mapě světově uznávaných výzkumných center, přilákat zahraniční vědce, investory a s nimi spojenou dlouhodobou prosperitu.

Dle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se v nejbližších dnech výrazné oteplení neočekává. Teplárny Brno však budou i nadále sledovat vývoj venkovních teplot a dle požadavků odběratelů řídit provoz svých tepelných zdrojů.
Přes počáteční nepřízeň počasí zavítalo do pivovaru Starobrno během celého odpoledne a večera přibližně jedenáct tisíc návštěvníků. Prodalo se okolo 350 sudů piv vařených v místním pivovaru. Z toho se téměř šest set půllitrů vypilo na plošině vynesené jeřábem nad pivovar. Ta se těšila obrovskému zájmu příchozích.
Široká nabídka piv zahrnovala Starobrno Medium, Tradiční, Ležák, specialitu Baron Trenck, Heineken či nové nealkoholické Fríí. Fajnšmekři si pochvalovali také novou nefiltrovanou „třináctku“ Starobrno, která je v restauracích k dostání od minulého měsíce. V průběhu dne se sudy s ní vypily do poslední kapky. Na stáncích se čepovaly také nealkoholické limonády Zulu.
Přípravy v areálu vyvrcholily v pátek 3. září, kdy byly v rámci výstavby hlavního pódia i pódia Starobrněnské večerní školy vyklizeny prostory sudové i lahvové expedice. Z horního i dolního nádvoří pivovaru tak dočasně zmizely tisícovky pivních sudů a přepravek s lahvemi, které uvolnily místo zastřešeným pódiím. Po celou sobotu byla také zastavena výroba piva.

Investorem celé akce je město Brno. Výše investice je 86 mil. Kč (z toho 65 mil. Kč tvoří evropské fondy, 21 mil. Kč jde z rozpočtú města). Zhotovitelem rekonstrukce je firma Skanska. K uvedení do provozu má dojít v září 2011.
„I když bude hvězdárna a planetárium až do poloviny příštího roku uzavřena, neznamená to, že její aktivity úplně skončily. Od října nabízíme ve spolupráci s Moravským zemským muzeem unikátní vzdělávací pořad pro základní školy Země pod palbou. V Knihovně Jiřího Mahena pak ve stejné době uvedeme první ze série populární přednášek,“ řekl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Nejvíc nově vytvořených pracovních míst a také nejvyšší počet nových projektů přilákal podle aktuálních statistik agentury CzechInvest Jihomoravský kraj v prvním pololetí letošního roku. Pro jižní Moravu se rozhodlo 36 společností, které pro své investice shánějí 1 021 nových zaměstnanců, každý třetí by přitom měl mít vysokoškolské vzdělání. Celkem tu vzniknou projekty za 547 milionů korun.
„Nejčastěji si Jihomoravský kraj vybíraly společnosti podnikající v IT a vývoji softwaru. Těch se především v Brně usadilo celkem devatenáct. Šest společností investovalo do center strategických služeb a pět firem se bude věnovat výzkumu a vývoji ve strojírenství,“ upřesňuje statistiku Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.
„Investory do Brna a jeho okolí lákají především tamní vysoké školy a zázemí vysoce kvalifikovaných lidí, které mohou pro své projekty využít. Proto nepřekvapí, že v prvním pololetí se všechny jihomoravské projekty s výjimkou jediného věnovaly právě výzkumu a vývoji nebo strategickým službám,“ dodává Rudyšarová.
„Nejčastěji si Jihomoravský kraj vybíraly společnosti podnikající v IT a vývoji softwaru. Těch se především v Brně usadilo celkem devatenáct. Šest společností investovalo do center strategických služeb a pět firem se bude věnovat výzkumu a vývoji ve strojírenství,“ upřesňuje statistiku Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.
„Investory do Brna a jeho okolí lákají především tamní vysoké školy a zázemí vysoce kvalifikovaných lidí, které mohou pro své projekty využít. Proto nepřekvapí, že v prvním pololetí se všechny jihomoravské projekty s výjimkou jediného věnovaly právě výzkumu a vývoji nebo strategickým službám,“ dodává Rudyšarová.
Muzea, galerie, divadla
Strana 232 z 244