Schválit poskytnutí dotace ve shodné výši 350 tisíc korun pro organizátory Znojemského vinobraní a Pálavského vinobraní v Mikulově doporučili zastupitelstvu Jihomoravského kraje na svém zasedání krajští radní. Hejtman Michal Hašek označil tento krok za součást celkové podpory vinařství v kraji. „Obě vinobraní mají význam pro prezentaci vína a jihomoravského vinařství a samozřejmě také pro podporu cestovního ruchu v našem regionu, na jehož území se nachází více než 95 procent všech vinic České republiky,“ řekl hejtman.

Krajští radní schválili dotaci v celkové výši 1,3 milionu korun specializovaným záchranným službám pracujícím v regionu. Speleologické záchranné službě Praha (stanice Morava), poskytující pomoc v jeskyních a v jiných extrémních podmínkách v podzemí, schválili dotaci sto tisíc korun. Zastupitelům doporučili schválit poskytnutí dotací Vodní záchranné službě Českého červeného kříže z Nových mlýnů (jeden milion korun na nákup speciálního zásahového vozidla) a vodním záchranářům z Brna – města (dvě stě tisíc korun) na preventivní záchranářské akce na vodních lokalitách v krajském městě a na výcvik.

Na vysokých školách v Brně začnou díky finanční podpoře Jihomoravského kraje bádat vědci ze zahraničních univerzit. Ve zvláštním dotačním programu kraj postupně zaplatí školám asi sto milionů korun na platy výzkumníků a související náklady. Krajská rada doporučila zastupitelům schválit pět prvních projektů za téměř šestnáct milionů korun. Cílem je získat absolventy zahraničních univerzit, kteří budou v malých vědeckých týmech pod vedením našich vědců pracovat na konkrétních úkolech.

Pro všechny, kteří chtějí vědět, co a proč se v uplynulých letech dělalo pro zlepšení kvality vody v Brněnské přehradě, připravilo město Brno přehlednou informační zprávu, která je volně přístupná na webových stránkách města Brna. Zprávu zájemci najdou ke stažení na www.brno.cz v sekci Turista / Volný čas na speciální podstránce věnované Brněnské přehradě (www.brno.cz/turista-volny-cas/brnenska-prehrada).
Ve zprávě se zájemci dozvědí nejen to, co se v jednotlivých letech od roku 2003 až do současnosti dělalo pro vyčištění Brněnské přehrady, ale také kolik to všechno stálo. V souhrnu jsou uvedena nejen opatření, která realizovalo město Brno, ale také aktivity všech ostatních partnerů projektu Jihomoravského kraje a Povodí Moravy.
Zpráva shrnuje informace o opatřeních přímo na přehradě, ale i pracích v povodí nad ní – například stav výstavby čistíren odpadních vod v povodí Svratky v krajích Jihomoravském, Pardubickém a kraji Vysočina. Z údajů poskytnutých Jihomoravským krajem například vyplývá, že z padesáti tisíc obyvatel měst a obcí v povodí nad přehradou má připojení na kanalizaci s čistírnou odpadních vod již 42 500. Přitom do výstavby čistíren investoval stát, Jihomoravský kraj i Evropská unie v posledních sedmi letech již téměř tři čtvrtě miliardy korun. Nyní se postupně připravují projekty odkanalizování a vyčištění odpadních vod i v menších obcích v povodí. Souběžně s tím jsou realizovány komplexní pozemkové úpravy i protipovodňová a protierozní opatření, která mají snížit znečištění Svratky způsobované splachem živin z polí.

Specialisté na ortopedii malých zvířat z Oddělení chirurgie a ortopedie Kliniky chorob psů a koček Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno jsou kousek od úspěšného završení části výzkumného projektu, jenž se týká nových trendů v léčbě nemocí pohybového aparátu. Projekt spadající pod Národní program výzkumu II nesoucí název „Využití nově syntetizovaných biomateriálů v kombinaci s kmenovými buňkami v léčbě chorob, které postihují lidské tkáně derivované z mezodermu: chrupavku, kost, vazy a menisky“, jehož řešitelem-koordinátorem je prof. MVDr. Alois Nečas, je realizován již od roku 2006 a v roce 2011 dospěje do své finální fáze. Chirurgové z VFU Brno při své práci testují vyvíjené biomateriály pro transplantační medicínu, které mají v budoucnu zásadně změnit léčbu nemocí lidského pohybového aparátu. Přes pět let jejich práce a výsledků naznačuje, že by již brzy mohlo být možné nechat projekt postoupit do fáze klinických zkoušek.

Modelová situace: Dům v městečku Hranice v Ašském výběžku na česko-německém pomezí. On a ona sedí v obývacím pokoji a každý se věnuje nějaké své činnosti. On: „Miláčku, co kdybychom se po obědě prošli po Brně? Víš, tam, co jsme se poprvé potkali.“ Ona: „Co blázníš, vždyť jsme asi 400 kilometrů daleko. A nevšimla jsem si, že bychom vlastnili tryskové letadlo nebo se dokázali přemisťovat jako ve Star Treku.“ On: „Neboj se, zůstaneme tady v obýváku a jen se připojíme k internetu.“

Součástí oprav v historickém jádru města Brna je i rekonstrukce inženýrských sítí. Nejdřív ale musel být proveden archeologický průzkum, který trval do konce března. Odhalil, co Moravské náměstí, Joštova a Běhounská ulice dlouhá staletí skrývaly v podzemí. Na světlo světa se dostal hřbitov u kostela sv. Tomáše s devadesáti odkrytými hroby. Pozůstatky středověkého opevnění a původních dřevohliněných staveb. Fragmenty keramických nádob a zvířecí kosti, zlomky předmětů ze železa, středověké mince a další cenné předměty.

Významná brněnská památka hrad Špilberk, který je současně i pevností, je u turistů velmi oblíbený. Každým rokem sem zavítá přes sto tisíc návštěvníků. Na Špilberku ještě letos začne rekonstrukce, díky níž dojde k rehabilitaci dosud neopravených, veřejnosti nepřístupných částí hradu a k výraznému rozšíření a zkvalitnění nabídky a služeb. Po opravě, která by měla skončit asi za dva roky, přibudou na Špilberku výstavní plochy a vyroste tu i nová kavárna a restaurace.

Projekt Zpřístupnění brněnského podzemí úspěšně pokračuje. Brněnské podzemí nyní získalo také vlastní logo. Jeho podobu, která je v souladu s prvky jednotného vizuálního stylu města Brna, schválila 10. srpna rada města Brna. Logo se stane součástí informačního systému a Brněnské kulturní centrum jako provozovatel prostor brněnského podzemí ho využije zejména pro propagační materiály a na propagační předměty. Logo vytvořila společnost R-ateliér, která realizuje zakázku na návrh vybavení a expozic brněnského podzemí.

Výměna střechy, nová fasáda i další opravy celkem za 150 milionů korun čekají jižní křídlo brněnského hradu Špilberk. Dělníci opraví nejen střechu, ale i jižní terasu, hradní vinárnu nebo východní baštu a bastion. Na nádvoří vznikne zázemí pro letní sezonu, ve středním křídle nové expozice a výstavní prostory a u východního bastionu komorní letní scéna se zázemím. Při vstupu do hradu návštěvníci naleznou také informační stánek a vzdělávací centrum pro děti. První opravy by měly začít koncem října a potrvají přibližně tři roky.