Projekt Zpřístupnění brněnského podzemí úspěšně pokračuje. Brněnské podzemí nyní získalo také vlastní logo. Jeho podobu, která je v souladu s prvky jednotného vizuálního stylu města Brna, schválila 10. srpna rada města Brna. Logo se stane součástí informačního systému a Brněnské kulturní centrum jako provozovatel prostor brněnského podzemí ho využije zejména pro propagační materiály a na propagační předměty. Logo vytvořila společnost R-ateliér, která realizuje zakázku na návrh vybavení a expozic brněnského podzemí.

Výměna střechy, nová fasáda i další opravy celkem za 150 milionů korun čekají jižní křídlo brněnského hradu Špilberk. Dělníci opraví nejen střechu, ale i jižní terasu, hradní vinárnu nebo východní baštu a bastion. Na nádvoří vznikne zázemí pro letní sezonu, ve středním křídle nové expozice a výstavní prostory a u východního bastionu komorní letní scéna se zázemím. Při vstupu do hradu návštěvníci naleznou také informační stánek a vzdělávací centrum pro děti. První opravy by měly začít koncem října a potrvají přibližně tři roky.

Nové hodiny uprostřed náměstí Svobody v Brně poprvé odbijí čas 18. září o půl jedenácté dopoledne. Dělníci již usadili poslední žulový díl. Ke slavnostnímu odhalení dojde za účasti primátora města Brna Romana Onderky, autorů hodinového stroje Oldřicha Rujbra, Petra Kameníka a dalších hostů.
Hodiny jsou v nadzemní části vysoké šest metrů, podzemní část sahá do hloubky více jak dvou metrů. Váží několik tun a skládají se z devíti částí, přičemž sedmá a osmá budou pohyblivé. Průměr v nejširší části hodin dosahuje 170 cm. Vyrobeny jsou z černé ušlechtilé žuly, která je vyleštěná tak dokonale, že se v hodinách bude zrcadlit život náměstí.
Hodiny budou každý den v 11 hodin připomínat Brňanům, že Brno bylo vždy hrdé a silné město, které díky odvaze a statečnosti svých obyvatel nebylo nikdy dobyto. Dle pověsti se postavilo v roce 1645 jako jediné na odpor švédským vojskům a díky tomu, že věžní hodiny odbily poledne o hodinu dřív, vydrželo město dlouhé obléhání a donutilo neúspěšné Švédy odtáhnout. Vzhledem k tomu, že mohla švédského generála Torstensona zabít jen koule odlitá za magického rituálu ze skla, budou útroby brněnských hodin ve tvaru obelisku skrývat skleněné kuličky v brněnských barvách – červené a bílé – vyrobené ve sklárně v Karlově na Žďársku. Kdo si na kuličku počká, odnese si z Brna suvenýr. Když kuličku nikdo nechytí, zahřmí a zmizí v propadlišti dějin.

Také další měření kvality vody v Brněnské údolní nádrži, které pravidelně každých čtrnáct dní provádějí pracovníci Krajské hygienické stanice, potvrdilo stávající hodnoty a přehrada je i nadále vhodná ke koupání. „Poslední výsledky jsou k 9. srpnu. Na všech čtyřech měřených místech, tedy v Rokli, na Kozí horce, Rakovci a Sokolském koupališti, jsme oproti předcházejícímu měření z konce července nezaznamenali zhoršení. Z pětistupňové škály, stejně jako u známkování ve škole, dosahuje Brněnská údolní nádrž prvního, tedy nejvyššího stupně kvality vody,“ sdělil vedoucí oddělení obecné a komunální hygieny Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje v Brně Miroslav Staněk. O kvalitě vody se můžete průběžně informovat na webových stránkách města Brna v sekci Turista / Volný čas pod titulkem Brněnská přehrada.
Vedle koupání a rekreace nabízí zázemí Brněnské přehrady i řadu kulturních a sportovních akcí. Tou nejbližší je 20. a 21. srpna na hradě Veveří hudební festival Moravské hrady, na kterém vystoupí například Aneta Langerová, bratři Ebenové, skupina Kryštof a další. O týden později v pátek 27. srpna zakončí na Veveří svoje prázdninové turné putovní hudební festival po hradech a zámcích jižní Moravy Hradologie. Následující víkend 4. a 5. září se přehrada stane dějištěm Evropského juniorského festivalu v triatlonu za účasti tří set sportovců z dvaceti zemí.

Realitou dneška jsou města přeplněná auty, nedostatek parkovacích míst. Se zvyšujícím se počtem aut v ulicích roste i znečištění ovzduší. Přitom podle průzkumů průměrné auto denně jezdí jen jednu hodinu, zbývající čas někde stojí. Využívat auto, aniž byste ho museli nutně vlastnit nebo se o něj starat, umožňuje sdílení aut, tzv. carsharing.

Moravská zemská knihovna v Brně chystá rozsáhlé změny, a proto od 1. srpna do 5. září zavřela své prostory pro veřejnost. Během této doby dojde především k přestěhování zahraničních knihoven z pobočky na Solniční ulici do hlavní budovy v Kounicově ulici. Dále se změní systém výpůjček a zmodernizuje se vybavení. Chystané změny zaplatí knihovna ze svého rozpočtu, náklady by se měly vyšplhat do řádu sta tisíců.

Léčebna dlouhodobě nemocných brněnské Nemocnice Milosrdných bratří v Polní ulici se dočká zateplení, které sníží energetickou náročnost budovy. Stavbaři panelový dům z roku 1987 obehnali lešením a v dalších týdnech zahájí instalaci izolačního materiálu, výměnu všech oken za nová a umístění termostatických ventilů. Zároveň se pětipodlažní budova, ve které je přes dvě stě lůžek, dočká střešního pláště a na závěr i nové fasády. Ukončení stavebních prací je naplánováno na konec října.
Zateplení léčebny, které je třetí etapou její rekonstrukce, přijde na 17 milionu korun. Z toho Fond soudružnosti a Státní fond životního prostředí přispějí třetinou částky, zbytek doplní zřizovatel nemocnice Statutární město Brno. Podle energetického auditu by mohlo zateplení ušetřit až polovinu nákladů nemocnice na vytápění léčebny. Stavební práce by se neměly nijak dotknout pacientů, při výměnách oken budou přesunuti do náhradních pokojů.

Deset divadelních večerů je odehráno, tím ale Brněnské shakespearovské dny 2010 nekončí. Pouze se z hradu Špilberk přesouvají na nádvoří Staré radnice, kde mají diváci jedinečnou možnost shlédnout dvě anglicky mluvené inscenace – Merry Wives of Windsor a As You Like It. Ty v rámci svého prvního letního turné nazkoušel anglický divadelní soubor GB Theatre Company pod vedením Jenny Stephens (Veselé paničky windsorské) a Neila Stephens (Jak se vám líbí). Na rozdíl od předcházejících, moderněji pojatých představení se britští divadelníci drží tradičního pojetí a dokazují tak, že „staré dobré“ divadlo ještě žije. Představení uvidíme 16. a 17. srpna.

Problematika splavnění Baťova kanálu, třístranné spolupráce Jihomoravského kraje, Trnavského samosprávného kraje a Zadarské župy a další témata byla na programu setkání hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a předsedy Trnavského samosprávného kraje Tibora Mikuše, které proběhlo v pátek 6. srpna.
Schůzky obou představitelů sousedících regionů, kteří jsou současně předsedy národních asociací krajů, se zúčastnil také předseda klubu KDU-ČSL v zastupitelstvu Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a místopředseda Trnavského samosprávného kraje Zdenko Čambal.
Účastníci jednání bilancovali kontakty obou krajů, které oficiálně začaly podpisem Memoranda o spolupráci v listopadu 2004. Oba kraje kooperují na řadě přeshraničních projektů podporovaných z prostředků EU. Patří k nim například projekty v oblasti cykloturistiky, budování lávky přes řeku Moravu v archeologickém parku Mikulčice–Kopčany, projekt Bezpečný region, jehož cílem je zvýšit efektivnost přípravy partnerů na řešení mimořádných událostí.

Statistika utonulých nás řadí k nejhorším zemím z celé Evropy, protože co do počtu rekreantů na vodních plochách u nás ročně zahyne několikanásobně víc lidí než třeba v Chorvatsku i v jiných pobřežních státech. Odbornými znalostmi a zkušenostmi se řadíme mezi elitu střední Evropy, opačně je to však po stránce legislativní a finanční.
Vodní záchranáři zachraňují životy a majetek. Přitom jsou to převážně dobrovolníci a část nákladů na provoz svých místních skupin platí ze svého. Jak uvádí jeden ze záchranářů, zřejmě víc než dvě stovky utonulých ročně není pro zákonodárce dost, aby této oblasti věnovali tolik pozornosti a prostředků, jako třeba projektu „Nemyslíš, zaplatíš!“.
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek přislíbil pomoc při prosazování takové legislativní úpravy, která by vodní záchranáře postavila na stejný právní základ jako Horskou službu. Tak by se vyřešily trvalé problémy s financováním vodní záchranné služby. K řešení situace by měla letos alespoň částečně přispět dotace ve výši jednoho miliónu korun, kterou Rada Jihomoravského kraje odsouhlasila na činnost vodních záchranářů na jižní Moravě, kterou zde zajišťují dvě místní skupiny Vodní záchranné služby Českého červeného kříže – Nové Mlýny a Brno-město. V rozpočtu na letošní rok kraj počítá celkem se dvěma milióny.