Rada Jihomoravského kraje schválila v pátek 25. června výzvu k předkládání grantových projektů do globálního grantu na podporu dalšího vzdělávání z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Celková alokace prostředků pro tuto výzvu činí 150 milionů korun. Maximální částka na jeden projekt je patnáct milionů. Žádosti se budou přijímat od 11. srpna do 1. září 2010. „Tentokrát jde především o podporu dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji s cílem prohloubení nabídky tohoto vzdělávání a posílení informovanosti o této nabídce. Také chceme usnadnit individuální přístup obyvatel kraje k dalšímu vzdělávání a zvýšení jejich motivace k celoživotnímu učení,“ řekl náměstek hejtmana Václav Božek.
Grant má podpořit vzdělávání pedagogů, lektorů, řídicích a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek, působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Jde také o rozšíření vzdělávací nabídky, rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých, podporu provázanosti dalšího vzdělávání s praxí, rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v této oblasti a v poradenství, o podporu zavádění moderních vzdělávacích technologií a metod.

Zástupci dvanácti institucí z Jihomoravského kraje převzali v pondělí 21. června z rukou zástupců Jihomoravského kraje finanční dar ve výši 1 710 249 korun. Peníze z projektu značky Albert „S Bertíkem za dětským úsměvem“ podpoří vzdělání a rozvoj mladých lidí z dětských domovů a zvýší jejich šance na úspěšnou budoucnost v samostatném životě. Značka Albert prostřednictvím desátého ročníku projektu věnuje dětským domovům a dalším institucím po celé České republice téměř patnáct milionů korun.

Ve čtvrtek 17. června skončil sběr přihlášek firem žádajících o inovační voucher v hodnotě až 150 tisíc korun. Po loňském úspěchu pilotní výzvy vyčlenilo letos město Brno na inovační vouchery 7,2 milionu korun. O dotaci v letošním roce požádalo celkem 136 firem. Nyní zkontroluje žádosti odborná komise. V úterý 29. června pak budou slavnostně slosovány na brněnské radnici, neboť souhrnná hodnota žádostí opět významně převyšuje disponibilní prostředky.
Celkový počet přihlášených je nižší než při první výzvě, regulace počtu žadatelů zavedením povinné finanční spoluúčasti ve výši 25 % hodnoty zakázky však byla záměrným krokem. „Naším cílem bylo zvednout kvalitu přihlašovaných projektů, a to se povedlo,“ popisuje důvody změny ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček. „Navíc se takto dostane do systému o čtvrtinu více prostředků,“ doplňuje.
Nejžádanější institucí zůstalo stejně jako v loňském roce Vysoké učení technické v Brně, s nímž chce spolupracovat 79 podniků. Následují Masarykova univerzita (29 žádostí) a Mendelova univerzita (17 žádostí). Kromě brněnských univerzit si mohly podniky domlouvat spolupráci i se čtyřmi ústavy Akademie věd ČR, které nasbíraly dohromady deset žádostí. Ústavem s největším aplikačním potenciálem je Ústav přístrojové techniky (sedm žádostí).

Rok 2009 byl na trhu práce v Jihomoravském kraji v mnoha ohledech ojedinělý a zlomový. Důsledkem hospodářské krize byl výrazný růst míry nezaměstnanosti v regionu. Výrazně se změnila také struktura zaměstnanosti – pokles zaměstnanosti se totiž týkal hlavně zemědělství (z 3,2 % v roce 2008 na 2,5 % v roce 2009) a průmyslu (z 41,3 % v roce 2008 na 35,5 % v roce 2009). Naproti tomu počet pracovníků ve službách a ve stavebnictví zůstával na stejné úrovni, nebo se zvyšoval. V tzv. terciéru (tj. tržních a veřejných službách) pracuje nyní 62 % pracovníků (v roce 2008 55,6 %), což je více, než je průměr ČR (59 %). Takové jsou výsledky průzkumu zaměstnanosti, provedeného na přelomu let 2009 a 2010 v Jihomoravském kraji krajským úřadem ve spolupráci s úřady práce v jednotlivých okresech. Průzkumu se zúčastnilo zúčastnilo 2930 ekonomických subjektů působících v kraji, převážně podniků s dvaceti a více pracovníky, ve kterých šetření obsáhlo 70 % procent pracovníků. Město Brno náporům ekonomické recese odolává relativně nejlépe. Kritická situace byla ovšem na Hodonínsku a Znojemsku, kde míra nezaměstnanosti na konci roku 2009 překročila 15 %.

Město Brno potvrdilo svoji ekonomickou a finanční stabilitu a přes současnou světovou hospodářskou krizi obdrželo opět kvalitní ratingové hodnocení. Rating, tedy spolehlivost města splácet své závazky, je hodnocen jako pozitivní se stabilním výhledem.
Ratingové hodnocení si město nechává přidělovat od roku 2001 (krok úzce související se založením dluhopisového programu). Hodnota ratingu má silný vliv na cenu zdrojů, které město získává na finančním trhu (dluhopisy, směnky, úvěry). Požadavek na kvalitní ratingové ohodnocení je i součástí obou smluv o poskytnutí úvěru mezi městem Brnem a Evropskou investiční bankou z roku 2005 a 2010.
„I přesto, že jsme v letošním roce přišli vlivem poklesu daňových výnosů o 750 milionů korun na investicích a výhled na příští rok se bude pohybovat kolem 800 milionů korun, je hodnocení obou renomovaných společností povzbudivým impulsem pro ekonomiku města,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

Očekávané zvyšování ceny zemního plynu se nedotkne odběratelů odebírajících teplo od společnosti Teplárny Brno. Cena tepla pro 92 tisíc brněnských domácností a řady dalších institucí zůstane ve stávající platné výši. Další zdražování Teplárny Brno neplánují. Deklarují tím dlouhodobou cenovou politiku společnosti, která je stoprocentně vlastněna statutárním městem Brnem. Od 1. července dojde ke zvýšení cen zemního plynu pro domácnosti v průměru o 4,9 procenta. Zemní plyn je stěžejní surovinou pro výrobu tepla a elektřiny v Teplárnách Brno, proto má vývoj ceny této komodity na cenu obou produktů rozhodující vliv. Přesto Teplárny Brno neplánují vývoj ceny zemního plynu kopírovat. Cena tepla společnosti Teplárny Brno zůstane zachována ve stávající platné výši a její další zvyšování se neplánuje.

V pátek 11. června proběhla v bohunickém biotechnologickém inkubátoru Inbit jedinečná akce. Nejlepší brněnští vědci se zde setkali se zástupci českých a italských firem z oblasti nanotechnologií, biotechnologií a obecně zdraví. Hlavním úkolem bylo sjednotit představy vědeckých pracovníků a firem o tom, jakým směrem by se měl výzkum v nejbližší budoucnosti ubírat, co by mohlo být firmám prospěšné, případně co mohou vědci průmyslu nabídnout. V mnoha případech našli společnou řeč a díky tomu bude mnohem jednodušší získat od firem nemalé prostředky na výzkum a vývoj nebo se spojit do konsorcií za účelem podávání společných projektů do českých i evropských programů výzkumu a vývoje.
Akce se zúčastnil například i Vladimír Velebný, generální ředitel společnosti Contipro Group, která patří mezi největší světové výrobce kyseliny hyaluronové, kterou používá v různých formách většina populace. Přidává se do krémů, do očních kapek, kloubních injekcí nebo i do přípravků na hojení ran, aby hydratovala. Právě doktor Velebný považuje akce tohoto typu za velmi přínosné a efektivní. „Máme příležitost setkat se s nejlepšími vědci z oblastí, které nás zajímají, a navázat s nimi užší kontakt a spolupráci,“ říká Vladimír Velebný. „Přestože se věda dělá zejména na univerzitách a akademiích věd, je nutné ji přenést do praxe a její poznatky uplatnit, ne je schovat do šuplíku,“ dodává Velebný.

Od června loňského roku funguje v centru Brna nový luxusní hotel, který vznikl rekonstrukcí zchátralého Městského dvora na Šilingrově náměstí. Comsa Brno Palace Hotel byl otevřen v době hospodářské recese, která citelně zasáhla tento sektor služeb.
Španělská společnost Comsa International v roce 2005 za 32 milionů korun koupila zchátralou budovu Městského dvora od města Brna a měla zde dle smlouvy do 36 měsíců od získání stavebního povolení otevřít luxusní hotel. To se skutečně podařilo, i když v tu nejnevhodnější dobu, kdy hospodářská krize právě kulminovala. Hotel, jehož rekonstrukce si vyžádala investici v hodnotě 308 milionů korun, byl slavnostně otevřen 8. června 2009.
Hotel nyní nabízí 119 pokojů a kongresové prostory s kapacitou 120 míst při divadelním a 150 míst při koktejlovém uspořádání. K dispozici je také lobby bar, fitness, wellness a restaurace Palazzo s šéfkuchařem Liamem Claringboldem z Nového Zélandu. Cílem hotelu je nabídnout ty nejlepší podmínky pro příjemně strávený čas v Brně. Obsazenost hotelu se během prvního roku pohybovala okolo 29 %, v roce 2010 to je již 45 %.
Během prvního roku fungování se Comsa Brno Palace Hotel stal součástí brněnského kulturního a společenského života. Hned měsíc po spuštění provozu nabídl své prostory největšímu literárnímu festivalu v České republice s názvem Měsíc autorského čtení, podpořil nezávislý filmový festival Cinema Mundi, aktivně se zapojil do spolupráce s Národním divadlem v Brně. Hotel také spolupracuje s městem na dalších projektech. Například během tohoto léta se aktivně zapojí do pilotního projektu Turistického informačního centra města Brna (TIC), který bude mít za cíl vyškolení recepčních brněnských hotelů.

Desetihektarový areál kasáren v Brně-Slatině přestaví na novou čtvrť s byty a kancelářemi firma Imos development. Uspěla ve výběrovém řízení města. Firma zvítězila v soutěži nad dvěma dalšími zájemci. Investor počítá se čtyřmi etapami. První zahrne hlavně demolice, dekontaminace, stavby silnic a výstavby prvních obchodů, kanceláří a bytů. Hotová má být v roce 2014. Dokončení celého záměru firma plánuje na rok 2019. V plánu je stavba 28 000 metrů čtverečních bytových ploch, což je asi 450 bytů o velikosti 2+kk. Dále je v plánu stavba obchodního, administrativního a společenského centra, sportovní haly i zdravotního střediska. V části areálu možná vznikne i bydlení pro seniory.

Už pošesté přispívá město Brno ze svého rozpočtu na opravy brněnského hradu Veveří. Jeden milion korun, který schválili zastupitelé, bude určen na opravu vstupního mostu. „Vnímám tuto dotaci z naší strany jako vyjádření podpory a zájmu o památku, která sice není v majetku města, ale k jeho historii neodmyslitelně patří. Není mnoho měst, která se mohou pyšnit tím, že mají na svém území dva významné hrady,“ řekl primátor Roman Onderka v pondělí 7. června po podpisu smlouvy o dotaci ve zrekonstruovaných prostorách palácové jídelny. Za Národní památkový ústav v Praze, který státní hrad Veveří vlastní a spravuje, darovací smlouvu podepsala jeho ředitelka Naděžda Goryczková.
„Za tyto peníze se pustíme do opravy mostovky a zděných sloupků zábradlí mostu. V další fázi na něm chceme opět instalovat čtyři sochy světců, které zde stály. Nepůjde ale o originály, které máme na hradě uloženy. Nepřežily by totiž venkovní povětrnostní podmínky. Proto chci požádat vedení Vysokého učení technického v Brně o zapůjčení replik těchto soch, které škola vlastní,“ sdělil svůj záměr kastelán hradu Petr Fedor.
S opravami zpustošeného hradu kastelán začal ze státních peněz v roce 2000. Město Brno se finančně zapojilo o tři roky později a celkem už poskytlo na záchranu a obnovu druhého brněnského hradu více než 22 milionů korun z celkových přibližně 75 milionů, které zde byly dosud proinvestovány. Na rekonstrukci tohoto středověkého sídla by ale bylo potřeba částky desetinásobně vyšší.