Město Brno vyhrálo dlouholetý soudní spor s Českou konsolidační agenturou (právním nástupcem je v současné době Ministerstvo financí ČR) a nemusí tak zaplatit přes 36 milionů korun. Rozhodl o tom v lednu Krajský soud v Brně, který odmítl podané odvolání. Jednalo se o část úvěru ve výši 36 milionů korun, který měl na město Brno v souvislosti s převodem majetku areálu Vaňkovka přejít po bývalém státním podniku Zetor. Doklady o údajném postoupení části úvěru Česká konsolidační agentura však nedoložila. „Několikrát jsme s agenturou jednali, navrhovali jsme různé varianty řešení, ale vždy bez výsledku. Celá věc nakonec skončila u soudu a výsledek je pro město velkým zadostiučiněním. Nebudeme splácet třicet šest milionů korun,“ řekl náměstek primátora Oliver Pospíšil.

V rámci vypsané XI. výzvy z operačního programu Životní prostředí bylo statutární město Brno úspěšné v získávání dotace na projekty řešící zateplování veřejných budov. Město Brno plně využilo možnosti zmíněného operačního programu podat v jedné výzvě maximálně tři žádosti na jednoho žadatele. Tři projekty řešící zateplení pěti brněnských základních škol s celkovými náklady ve výši 155 mil. Kč tak obdrží dotaci ve výši 68 mil. Kč. Realizací těchto projektů dojde k ročnímu snížení emisí CO₂ v objemu 686 tun, úspoře energií o 11 920 GJ, což v konečném důsledku uspoří školám na provozních nákladech více než šest milionů korun. Další dvě žádosti na projekty řešící zateplení nemocnic zřízených statutárním městem Brnem byly podány z úrovně ředitelů těchto nemocnic a také byly úspěšné. Na přípravě žádostí se podílel i Magistrát města Brna. V dohledné době tedy budou zatepleny budovy pěti základních škol a dvou nemocnic (Úrazová nemocnice v Brně, Nemocnice Milosrdných bratří) v objemu celkových nákladů 212 mil. Kč a získaná dotace pokryje téměř 89 mil. Kč. Realizací zateplení město Brno ročně uspoří 16 053 GJ, což v provozních nákladech představuje úsporu více než osm milionů. Emise CO₂ se tak sníží každý rok o 935 tun.

Úrazová nemocnice získala novou rámcovou smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Oproti loňsku, kdy ji podepisovala vždy jen na půl roku, platí tato smlouva až do konce roku 2012. Brněnská úrazová nemocnice rovněž dostane nové vybavení. Výměna čeká anesteziologické přístroje, plicní ventilátory a ultrazvuk a stát bude asi šest a půl milionu korun. Léčit pomocí nových přístrojů začne nemocnice nejpozději v polovině března.

Jihomoravské inovační centrum (JIC) zvítězilo v národním kole mezinárodní soutěže Evropské ceny za podnikání s projektem JIC|Inkubační program. Tento projekt, který byl přihlášen do kategorie „Cena za rozvoj podnikatelského prostředí“, byl vybrán, aby reprezentoval Českou republiku v evropském kole soutěže. Tato soutěž je uznáním výjimečnosti regionálních a místních institucí a oceněním významných iniciativ na podporu podnikání v celé Evropě. Soutěž je určena orgánům veřejné správy v Evropské unii, na Islandu, v Norsku a Turecku, celkem se jí účastní přes čtyři sta národních i regionálních uchazečů z třiceti států, z každé země mohou být vybrány maximálně dva projekty. JIC se bude letos jako vítěz národního kola ucházet o ocenění na evropské úrovni už potřetí, na tyto ceny bylo za Českou republiku nominováno také v předchozích dvou ročnících. Jihomoravské inovační centrum je tak jediným centrem pro podporu podnikání v ČR, které bylo už třikrát za sebou jmenováno Ministerstvem průmyslu a obchodu na toto evropské ocenění. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny na udílení cen v květnu 2010 ve Španělsku.

Teplárny Brno nechají cenu tepla pro rok 2010 stejnou, změní se jen výše DPH. A to vzhledem k dobrým výsledkům hospodaření Tepláren Brno v loňské roce. Brňané, kteří odebírají teplo z plynových kotelen, tak zaplatí 605 korun za gigajoule, ti kteří berou teplo z výměníkových stanic, pak zaplatí 632 korun. Podle analytiků by minimálně v prvním pololetí roku 2010 nemělo dojít ke zvýšení cen tepelné energie. Hlavní vliv na cenu tepla má totiž cena zemního plynu, která by stoupat neměla.

Nezaměstnanost v Brně i na jižní Moravě opět stoupla. V Brně zaznamenali statistici v prosinci 8,2 procenta lidí bez práce, v listopadu to bylo o tři desetiny méně. Na jižní Moravě ale stoupla čísla mnohem víc, téměř o jedno procento. Nezaměstnanost je teď v kraji téměř na pětiletém rekordu. Na konci prosince byla nezaměstnanost ve výši 10,6 procenta. Loni byla ve stejném období v Brně nezaměstnanost 5,7 procenta, na jižní Moravě to bylo jen 6,8 procenta. Pokračují tak důsledky hospodářské recese, kvůli které musela k propouštění sáhnout řada podniků. K 1. lednu propouštěl například Zetor, a to čtyři stovky lidí. O práci přišly i stovky lidí z firmy Pliva-Lachema.

Od ledna tohoto roku začala na Živnostenském úřadě města Brna fungovat nová služba pro podnikatele, a zejména pro zájemce o vstup do podnikání pod názvem Jednotné kontaktní místo (JKM). Jeho úlohou je usnadnit vstup do podnikání začínajícím poskytovatelům služeb – občanům EU. Kontaktní místo poskytuje klientům informace, které k podnikání potřebují, a pomůže jim zprostředkovat předání žádostí o vyřízení různých druhů podnikatelských oprávnění. Dále nabízí obecné informace týkající se podnikání v jiných členských státech EU – když se například na české kontaktní místo obrátí klient se žádostí o informaci ohledně možnosti provozování restaurace ve Španělsku, vyžádají si pracovníci českého kontaktního místa od partnerského JKM ve Španělsku potřebné informace, které zájemci o tuto službu předají. Poradenské a servisní služby JKM budou klientům poskytovány bezplatně – osobní, e-mailovou, případně telefonickou formou.

Brněnský Siemens získal na přelomu roku zakázky na dodávku jedenácti průmyslových parních turbín. To odpovídá přibližně dvaceti procentům roční výrobní kapacity společnosti. Celková hodnota zakázek je zhruba 1,3 miliardy korun. Za stejné období dosáhly objednávky na servis turbín více než 34,5 milionu korun.
„Ukázalo se jako správné, že jsme v době nejhorší krize nepropouštěli, ale případnou volnou kapacitu zaměstnanců využili ke zvyšování jejich kvalifikace a zefektivňování našich procesů,“ řekl Vladimír Štěpán, generální ředitel společnosti Siemens Industrial Turbomachinery Brno. V současné době tak patří brněnský závod na výrobu parních turbín Siemens se zhruba 750 zaměstnanci stále k největším zaměstnavatelům v regionu.
Sedm průmyslových parních turbín si objednal zákazník z Číny, který je využije k výrobě elektrické energie z biomasy. Další dvě turbíny Siemens dodá do elektrárny v USA, po jedné si objednaly teplárna v Estonsku a chemický závod v Srbsku. Všech jedenáct turbín vyrobí brněnský Siemens ještě letos.

Ostravská strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group se v tomto roce soustředí na rozvoj nových, čistých a vyspělých technologií (green technology). Tyto projekty jsou strategickým programem skupiny a budou prolínat i do dosud tradičních výrobních segmentů, například do produkce energetických zařízení. Skupina Vítkovice Machinery Group už ale vstoupila i do zcela nových oblastí v dopravě. „Vstoupili jsme do vývoje motorů o objemu 1400 a 700 ccm na zemní plyn čili na CNG. Výsledkem by měl být na konci tohoto roku zcela funkční prototyp,“ oznámil předseda představenstva a generální ředitel zastřešující společnosti Vítkovice Holding Jan Světlík. Na projektu malolitrážních motorů skupina spolupracuje se společností Marat Motorsport z Brna, která se soustředí na vývoj, realizace a prezentaci motoristických projektů a rovněž na vývoj ekologických pohonů. Motory by měly být výkonnější než benzínové či naftové a využívat možností zemního plynu, který maximalizuje výkonnost motoru nad standard běžných paliv.

Zastupitelé Jihomoravského kraje podpořili jedním a půl milionem korun projekt ochrany veřejného zdraví (studie infekčních nemocí a rizikového chování mezi injekčními uživateli drog) a rozvoje terénní práce v Brně, jehož realizátorem bude Sdružení Podané ruce. Pracovníci sdružení už dlouhodobě upozorňují, že současný stav orientačního testování a následných zdravotních kontrol osob ohrožených infekčními chorobami v souvislosti s injekčním užíváním drog je alarmující. „V tuto chvíli se netestuje skoro vůbec, není pokrytí dostupnosti služeb, je nedostatek pracovníků, aby zachytili maximum rizikové populace. Považuji tuto situaci za alarmující a obávám se epidemie HIV, pokud již nezačala. Když neotestujeme my na ulici, tak příslušníci menšinových etnik se dobrovolně neotestují vůbec,“ upozorňuje Jindřich Vobořil, předseda sdružení.