Město Brno získalo ocenění za kvalitní fungování své Brněnské průmyslové zóny Černovická terasa. Zatímco ostatní města mají problémy s obsazením průmyslových zón, na Černovické terase se daří. Ve čtvrtek 19. listopadu to za účasti náměstka primátora Olivera Pospíšila ocenily agentura CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice (AFI), které v rámci prestižní soutěže Podnikatelská nemovitost roku 2008 poctily Brno v kategorii průmyslových zón s největším ekonomickým přínosem druhým místem. „Brno získalo prestižní ocenění od agentury CzechInvest, která mapuje investorské pobídky v ČR. Jsem nesmírně rád, že Brno má v oblasti zahraničních investic výjimečné postavení a Černovická terasa patří mezi významné strategické lokality,“ uvedl náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Návrh krajského rozpočtu na rok 2010, předpokládající zdroje v objemu 5,61 miliardy korun a požadavky (výdaje) ve stejné výši, schválila Rada Jihomoravského kraje. Budou se jím zabývat krajští zastupitelé na svém posledním letošním zasedání 17. prosince. Návrh bude od 2. prosince vyvěšen na úřední desce kraje, aby mohl být předmětem připomínek a podnětů nejširší veřejnosti.
Dokument vychází z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR, ze kterého plyne předpokládané záporné saldo rozpočtu krajů (sumárně pro všechny kraje) ve výši 2,1 miliardy korun. I v příštím roce, podobně jako letos, bude tedy muset Jihomoravský kraj počítat s nižšími příjmy z daní. Chybějící prostředky na investice budou zčásti nahrazeny úvěrem od Evropské investiční banky ve výši 606, 59 mil. Kč.
Výdaje krajského rozpočtu se v detailech od toho letošního liší, ale jejich oborová struktura zůstává podobná. I nadále platí, že největší část výdajů (40 procent) půjde do resortu dopravy, následuje oblast vzdělávání a školských služeb (14,6 procenta) a zdravotnictví (8,7 procenta). Rozhodující část výdajů kraje představují tzv. běžné, tedy provozní výdaje. Ty podle návrhu dosahují téměř 4,2 mld. korun a kraj jimi zajišťuje chod svých příspěvkových organizací, dotační politiku a další úkoly. Výrazně nižší část představují kapitálové (investiční) výdaje, které mají v roce 2010 dosáhnout sumy 1,3 miliardy korun.

Nabídkové řízení na nevyužívanou brněnskou pasáž Jalta skončilo. V úterý 24. listopadu ho definitivně zrušila městská rada. Od června, kdy magistrát nabídl budovu k prodeji, se totiž nepřihlásil jediný zájemce o koupi. Město, které Jaltu před třemi lety směnilo za tři domy a dva pozemky, se proto rozhodlo vyhlásit prodej jako dlouhodobý záměr. Znamená to, že šanci dostane první, kdo zaplatí požadovanou cenu, tedy sto milionů korun. Původně město vypsalo nabídkové řízení s minimální cenou sto milionů korun s tím, že cena může díky více zájemcům stoupnout.

Po první vlně propouštění, která se na začátku podzimu přehnala přes Čechy, stoupá vysokým tempem počet nezaměstnaných i na jižní Moravě. Firmy v Jihomoravském kraji se dosud snažily udržet zaměstnance co nejdéle a pomáhaly si například kratším pracovním týdnem, ale vleklá krize nedovoluje tento stav dlouhodobě udržet. Vyplývá to z ekonomické analýzy agentury Commservis.com, která se zabývá krizovým managementem firem. „V Jihomoravském kraji se propouštění logicky brání, protože pracovních příležitostí zde není tolik, jako v hlavní metropoli a ve středních Čechách. Tlaky na udržení přijatelné míry nezaměstnanosti jsou zde veliké,“ vysvětluje specialista na krizovou komunikaci a řízení Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, podle kterého úřady práce na jihu Moravy zaznamenávají v poslední době větší nápor. „Ekonomické výsledky za poslední rok, do kterých se silně promítla finanční krize, nakonec zaměstnavatele donutily k výraznějšímu propouštění i zde,“ dodává Zdechovský.
Podle odborníků k růstu nezaměstnanosti navíc přispívá i konec sezónních prací. Odliv zaměstnanců se týká zejména stavebního sektoru, zemědělství a turistického ruchu. Výraznější oživení trhu práce po největší recesi za posledních šedesát let očekávají analytici na jaře roku 2010.
Ke konci letošního třetího čtvrtletí míra registrované nezaměstnanosti podle Ministerstva práce a sociálních věcí v Jihomoravském kraji dosáhla hodnoty 9,5 procenta, což je o bezmála čtyři procenta více než před rokem. Největší meziroční nárůst nezaměstnanosti se promítl u nejstarší věkové skupiny a u věkové skupiny 35 až 44 let.

V prodejnách Albert začal projekt S Bertíkem za dětským úsměvem. Všichni zákazníci v Jihomoravském kraji mají možnost ve spolupráci se značkou Albert rozhodnout o částce, která již tradičně podpoří vzdělání a rozvoj dětí z dětských domovů a dalších institucí v tomto kraji. V loňském roce si organizace v Jihomoravském kraji rozdělily bezmála jeden milion korun. Letos probíhá již jubilejní desátý ročník. „Věříme, že ve spolupráci s našimi zákazníky překonáme nejen loňskou částku, která přesáhla osm milionů, ale podaří se nám navýšit i částku pro partnerské instituce v Jihomoravském kraji. A zvláště v době ekonomické krize jim výrazně pomůžeme v tíživé situaci a opět podpoříme dobrou budoucnost samotných dětí i partnerských organizací,“ říká Petr Chadraba, manažer komunikace a firemní odpovědnosti značky Albert.
Peníze z Bertíků pomohly v minulých letech v Jihomoravském kraji realizovat například volnočasové aktivity a podpořily vzdělání dětí z dětských domovů nákupem studijního vybavení. Projekt S Bertíkem za dětským úsměvem za uplynulých devět let cíleně podpořil stovky institucí, ústavů sociální péče, domovů na půl cesty a vzdělání a rozvoj dětí v dětských domovech částkou přesahující 53 milionů korun.

Jihomoravský kraj bude podporovat rekonstrukci Místodržitelského paláce a vznik nového muzejního centra. Rada Jihomoravského kraje schválila smlouvu o spolupráci s Moravskou galerií v Brně. Na jejím základě bude kraj poskytovat galerii součinnost, odbornou pomoc při realizaci projektu „Centra nových strategií muzejní prezentace“ (CENS).
Projekt CENS se má věnovat především metodické činnosti v oblasti nových strategií představování vizuální a výtvarné kultury ve spojení s muzejnictvím. Nové centrum vznikne v Místodržitelském paláci, kde Moravská galerie sídlí. Celkové náklady na vybudování centra by měly dosáhnout 450 milionů korun, které budou hrazeny z prostředků Evropské unie a Ministerstva kultury. V Místodržitelským paláci, jedné z nejvýznamnějších barokních památek v centru Brna, tak vznikne národní metodické centrum, vzorová expozice umění a experimentální výstavní prostory. Jedním ze základních východisek celého projektu je záměr otevřít palác veřejnosti a udělat z něj živé společenské a kulturní centrum v historickém jádru města Brna.

Příprava projektu na vybudování Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně úspěšně skončila. Projektová žádost, čítající více než tři tisíce stránek, byla v pátek 13. listopadu odevzdána k posouzení na ministerstvo školství. Vysoké školy a ústavy akademie věd v ní žádají o přidělení dotace 6,53 miliardy korun z evropského programu Věda a výzkum pro inovace. Ministerstvo školství by mělo předložené projekty posoudit do první poloviny příštího roku, vybrané projekty následně postoupí Evropské komisi. V případě úspěchu by se CEITEC mohl začít stavět a přinášet výsledky v první polovině roku 2011.

Projekt inovačních voucherů získal první místo v soutěži Národního vzdělávacího fondu Dobrá rada nad zlato 2009. Letošní pátý ročník soutěže o nejlepší český projekt v oblasti rozvoje lidských zdrojů byl tematicky vymezen mottem „Partnerství jako cesta ke změně“. Projekt Jihomoravského inovačního centra a statutárního města Brna obstál v konkurenci 36 projektů.
„Jsme velice rádi, že inovační vouchery získaly toto ocenění. Je to pro nás dalším signálem, že podpora spolupráce komerční a akademické sféry je přínosná pro rozvoj lidských zdrojů a znalostní ekonomiky v Jihomoravském kraji,“ uvedl Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, organizátora projektu. Roman Onderka, primátor města Brna, navíc přislíbil, že město vyčlení ze svého rozpočtu finanční prostředky na další výzvu projektu i v příštím roce.
Slavnostní předání cen zástupcům projektových týmů a příslušných krajských rad pro rozvoj lidských zdrojů proběhne 25. listopadu v Praze. Kompletní výsledky a další zúčastněné projekty jsou k dispozici na www.topregion.cz/soutez.

Bezkontaktní čipová karta velikosti kreditní karty bude koncem roku 2012 výsledkem projektu elektronického odbavování cestujících veřejnou hromadnou dopravou v celém Jihomoravském kraji. Společnosti Kordis JMK byly na tento projekt schváleny dotace z ROP Jihovýchod ve výši 64,6 milionu korun. Nebude nutné pravidelně docházet na předprodejní místa, cestující si budou moci zřídit trvalé platební příkazy, SIPO, případně budou moci platit přes internet.
Také druhý projekt se schválenou dotací 21 milionu korun přispěje k výrazně komfortnějšímu odbavování cestujících veřejné dopravy, a to zavedením nových služeb na centrálním dispečinku sloužících ke zjednodušení řízení dopravy a organizace provozu. Cestující v Jihomoravském kraji budou mít na zastávkách přesné informace o jízdních řádech a aktuálním stavu jednotlivých linek díky 52 novým elektronickým panelům, které podají informace o poloze vozidel či o prevenci problémů a jejich řešení.

Stromořadí ve čtyřech řadách, fontána a model Brna – takový pohled čeká Brňany koncem listopadu 2010 na Moravském náměstí. Rekonstrukce náměstí je součástí komplexní regenerace historického jádra města Brna financované z evropských dotací ROP Jihovýchod. Na rekonstrukci Komenského náměstí a náměstí Svobody nyní navazují dva projekty, kterým Výbor Regionální rady Jihovýchod schválil dotace v celkové výši téměř 194 miliony korun.
Rekonstrukce se bude týkat ulice Joštova v úseku od Moravského náměstí po kolejový trojúhelník na křižovatce s ulicí Husova, včetně části ulice Česká a části vymezené budovami Nejvyššího správního soudu, Moravské galerie a kostelem sv. Tomáše včetně ulice Běhounská. Základem úprav je obnova původní čtyřřadé aleje včetně instalace zavlažovacího systému, bezbariérová úprava zastřešených tramvajových zastávek, výstavba nových dopravních a pěších ploch a rekonstrukce veřejného osvětlení.
„Brno patří dlouhodobě mezi města, která umí čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie a právem tak náleží mezi nejúspěšnější. V této fázi jsme obdrželi dotaci na pět projektů. Budeme revitalizovat například Park Bubeníčkova či tzv. odpočinkovou zónu Terénky ve Slatině. Tou nejvýznamnější dotací je ale zhruba devadesát milionů korun na rekonstrukci Moravského náměstí. Za rok si tak budeme moci prohlédnout další nové a opravené náměstí,“ řekl primátor města Roman Onderka.