29. až 30. března 1969 proběhl v Brně zakládající sjezd Českého esperantského svazu. Zúčastnily se ho asi čtyři stovky esperantistů, z toho 162 delegátů ze 101 esperantských klubů. V Brně byl založen První spolek esperantistů rakouských už v roce 1901. Po první světové válce vznikl Československý esperantský svaz, jehož činnost přerušila druhá světová válka. Po válce byl opět obnoven, ale v roce 1952 byl přinucen k „samorozpuštění“ (nebyl přijat do Národní fronty, ale mimo ni nesměl působit). Nadále však působily esperantské kroužky, letní esperantské tábory, vycházely cyklostilované bulletiny. Když si režim uvědomil, že hnutí nepotlačil, pouze si ztížil kontrolu nad jeho činností a zahraničními styky, povolil nejdříve činnost tzv. Československého esperantského výboru a v roce 1969 i znovuzaložení svazu.
www.encyklopedie.brna.cz
23. 3. 1924 proběhla ustavující schůze brněnského Devětsilu. Avantgardní umělecké sdružení, spojující umělce, novináře a politické pracovníky, bylo odnoží pražského spolku, ustaveného v říjnu 1920. Devětsil organizoval přednáškové cykly, pořádal výstavy, vydával revui Pásmo, věnovanou literatuře, estetice, architektuře, technice. Spolek ukončil činnost 23. 6. 1927.
www.encyklopedie.brna.cz
22. 3. 1920 se narodil v Brně Ludvík Kundera, český básník, dramatik, prozaik, překladatel (především z němčiny a francouzštiny), literární vědec, editor, vysokoškolský pedagog, čestný doktor Masarykovy univerzity. Světově uznávaný Milan Kundera, žijící a tvořící ve Francii, je jeho bratranec. Ludvík Kundera pracoval jako redaktor (Blok, Rovnost, Host do domu), dramaturg Mahenovy činohry v Brně, spolupracoval i s divadlem Husa na provázku, po roce 1990 přednášel na JAMU a na FF v Brně a v Olomouci. Stal se čestným občanem za celoživotní tvorbu spjatou s Brnem (1990) a 22. 1. 1997 mu byla udělena čestná hodnost Doctor Honoris Causa. Další ocenění: Rakouská státní cena (1992), Státní cena za literaturu (1996), Medaile za zásluhy v oblasti kultury a umění (2007), Cena Jaroslava Seiferta (2009).
www.encyklopedie.brna.cz
16. 3. 1912 byla otevřena Veřejná knihovna v Židenicích. Vznikla z podnětu některých židenických spolků (Jaroslav, Moravanka, Tábor a Živnostenský spolek). Pro obvod Stará osada byla knihovna umístěna v dívčí obecné škole v Jungmannově ulici, pro obvod Táborská ulice v budově měšťanské školy v Táborské ulici. Otop a osvětlení poskytla obec. Za první světové války v letech 1914 až 1918 byla knihovna umístěna v budově sokolovny.
www.encyklopedie.brna.cz
16. 3. 1937 převzal prezident republiky Edvard Beneš v aule Filozofické fakulty MU titul čestného doktora filozofie. Téhož dne udělila Edvardu Benešovi čestný doktorát i brněnská Česká technika.
www.encyklopedie.brna.cz
8. 3. 1921 byla uspořádána oslava k poctě 71. výročí narozenin T. G. Masaryka. Konala se slavnostní přehlídka brněnské posádky. V šest hodin ráno vypálil dělostřelecký pluk č. 6 na Špilberku dvanáct dělových ran a současně procházel hlavními ulicemi města „budíček“ posádkové hudby. V devět hodin se seřadily všechny vojenské oddíly brněnské posádky na Husově třídě, Joštově třídě, v Kostelní (dnešní Rašínově) ulici a na náměstí Svobody k slavnostní přehlídce, kterou vykonal zemský vojenský velitel generál Podhajský. Na náměstí Svobody se dopoledne uskutečnil promenádní koncert hudby pěšího pluku č. 43. V tento den na školách probíhaly přednášky na téma život a dílo prezidenta T. G. Masaryka.
www.encyklopedie.brna.cz
8. 3. 1996 bylo v Křížové chodbě Nové radnice vystaveno přes třicet klenotů, mezi nimi například Koruna sv. Eduarda, Státní koruna Impéria, Indická císařská koruna, Koruna Královny Marie, Královské žezlo s holubicí, Královské žezlo s křížem, Meč duchovní spravedlnosti, Meč světské spravedlnosti, Meč milosti, Zdobený státní meč, Náramky britského společenství národů, Panovníkův prsten, Podvazkový řád, Řád bodláku, Řád sv. Michala a sv. Jiřího a další klenoty.
www.encyklopedie.brna.cz
3. 3. 1881 bylo založeno Družstvo Národního divadla v Brně. Účelem spolku bylo starat se o pořádání divadelních her a opatřit fond ke zřízení českého národního divadla v Brně.
www.encyklopedie.brna.cz
K datu 1. 3. 1806 se vztahuje legenda o nalezení sošky Matky Boží. Roku 1050 se vracel rolník Horák z polních prací lesem, kde dnes stojí Tuřany, a cestou zpozoroval neobvyklý jev – z křoví planých růží vycházela silná záře. V trní objevil sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou přinesli na Moravu sv. Konstantin a Metoděj. Soška byla neporušená, tak jak ji ukryli lidé prchající z Velehradu k Brnu při vpádu Maďarů. Rolník si sošku odnesl domů do Chrlic, vzdálených asi dva kilometry. Ještě večer ji ukazoval sousedům. Soška se ale přes noc vrátila zpátky na místo, kde ji našel. Když se soška přemístila na původní místo i další noc, pochopili lidé, že na něm má zůstat a postavili pro ni kapličku, která se stala poutním místem. Časem byl o modlitby v kapličce velký zájem, tak byl postaven větší kostelík, který byl později přestavován a rozšiřován, což se projevilo na jeho statice. Proto byl v letech 1804 až 1806 postaven vedle kostel nový a do něj přenesena i milostná soška Matky Boží v trní.
Památku tohoto přenesení, jak ji ve své knize Poutní místa z roku 1887 zaznamenal Karel Eichler, slavili Tuřanští každoročně 1. března. Místo původního nálezu dnes připomíná kaplička vedle kostela, která stojí na místě presbytáře starého kostela. Právě tam podle legendy rolník sošku našel. V průběhu staletí se změnil i vzhled samotné sošky Panny Marie s Ježíškem. V baroku ji věřící skoro celou pokryli stříbrným plechem. Obklopena stříbrným trním dnes shlíží z hlavního oltáře tuřanského kostela. Tuřany patří mezi nejstarší poutní místa na Moravě.
www.encyklopedie.brna.cz
24. 2. 1699 uspořádalo královské město Brno ohňostroj na oslavu sňatku římského a uherského krále Josefa I. s princeznou Vilemínou Amálií Brunšvicko-Lüneburskou. Ohňostroj připravili a odpálili brněnští puškaři a ohňostrůjci.
www.encyklopedie.brna.cz
