27. 10. 1946 byl položen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka. Slavnostního položení kamene v parčíku na místě zbořeného Německého domu na náměstí Rudé armády v předvečer státního svátku se zúčastnili kromě dalších oficiálních hostů v čele s náměstkem předsedy vlády Petrem Zenklem také příslušníci Masarykovy rodiny – dcera Alice a vnučky Anna a Herberta. Hlavní projev přednesl předseda Národního výboru města Brna Josef Podsedník.
Základní kámen k pomníku T. G. Masaryka měl být slavnostně položen již 28. října 1938 ke dvacátému výročí vzniku republiky, slavnost však zmařily mnichovské události a následný vývoj. Vítězný návrh architekta J. Fragnera a ak. sochaře V. Makovského vzešel z výtvarné soutěže vypsané městem 28. června 1937. K realizaci pomníku však nedošlo. Základní kámen se po nastolení komunistického režimu stal místem vyjádření symbolického odporu k režimu a perzekuce těch, kteří pokládáním květin tento svůj postoj vyjadřovali. V polovině 50. let 20. století byl proto kámen odstraněn a zničen.

www.encyklopedie.brna.cz

13. 10. 1897 schválilo c. k. místodržitelství stanovy spolku „Český athletic club Hellas Brno“ – prvního českého sportovního klubu v Brně. Členem klubu (od r. 1899) a prvním vynikajícím sportovcem mezinárodní úrovně se stal legendární zápasník, vzpěrač a vrhač Gustav Frištenský. Klub se podle stanov měl věnovat „pěstování sportu athletického, tj. běh, chůze, skoky, zdvihání břemen, zápas řecko-římský, vrhání, ...“ i dalším sportovním disciplínám, včetně míčových her, cyklistiky, bruslení atd. Věnoval se však převážně atletice. Tento klub také pořádal první atletické závody v Brně.

www.encyklopedie.brna.cz

22. 10. 1937 byl slavnostně odhalen pomník Edwarda Babáka od Vincence Makovského, financovaný především z veřejné sbírky profesorů brněnské lékařské fakulty. Odhalen byl v předzahrádce Anatomického ústavu LF MU za účasti představitelů všech tří vysokých škol, na nichž Edward Babák působil (Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a brněnská Vysoká škola zvěrolékařská). Babákův pomník byl několikrát přestěhován, po válce byl umístěn před budovou LF MU na Komenského náměstí (tam ho v roce 2000 nahradil pomník T. G. Masaryka) a pak v Joštově ulici.

www.encyklopedie.brna.cz

20. 10. 1999 byla při opravě věže Nové radnice sejmuta makovice, z níž byla vyjmuta zaletovaná cínová tuba s letopočtem 1727. Po jejím otevření, v přítomnosti tajemníka MMB a ředitele Archivu města Brna, byla z tuby vyňata latinsky psaná pamětní listina z doby, kdy byla věž postavena známým brněnským architektem Mořicem Grimmem. Dokument se dochoval v dobrém stavu, zašitý v koženém pouzdře, a byl uložen do Archivu města Brna. Tuba s listinou se dochovala 270 let. Vesměs se věžní makovice otevírají po zhruba 100 letech a dokumenty v nich se obměňují, doplňují novými listinami i mincemi.
Na přední straně pergamenové listiny je portrét císaře Karla VI. Obsahem listiny je soupis zemských úředníků včetně krátké zprávy o zřízení zemského domu v době vlády Karla VI.. Tuto listinu na podnět zemského hejtmana Kounice sestavil zemský sekretář Panitz v srpnu 1727 a opsal ozdobným písmem Antonín Arnošt Eberhart. Ještě do konce téhož roku byla uložena do věžní makovice.

www.encyklopedie.brna.cz

13. 10. 2007 byl odhalen ve Šlapanické ulici v Brně-Slatině pomník W. L. Kigginse sestřeleného v říjnu 1944 nad Brnem. W. L. Kiggins je podle historiků jediným Američanem, který padl za druhé světové války v Brně. Trosky jeho stíhacího letounu P-51 B Mustang našli v jarních měsících roku 2007 pracovníci Moravského zemského muzea pod zemí v městské části Brno-Slatina.

www.encyklopedie.brna.cz

6. 10. 1904 se uskutečnilo první představení Elektrického divadla bratří Oesrů ze Žatce, které probíhalo v jejich vlastním stanu. Promítaly se rovněž snímky natočené v Brně: Jízda elektrickou drahou od divadla k Lamplovu mlýnu, Scéna u městského divadla a Velké náměstí. Stan byl postaven v místech dnešního náměstíčka u lázní v Kopečné ulici. Bratři Oesrové zde hostovali ještě 14. 8. až 4. 10. 1909.

www.encyklopedie.brna.cz

7. 10. 1486 vyšla první tištěná kniha v Brně. Stala se jí Agenda Olomucensis. Tato kniha ještě neměla titulní list, veškerá data jsou uvedena až na samém konci. Byla tištěna dvoubarevně s notovou osnovou, avšak noty se do ní musely zapisovat ručně. Tato vzácná kniha má 108 listů. Město Brno se stalo třetím městem (po Plzni a Vimperku), kde spatřila světlo světa tištěná kniha. Brno se může pochlubit asi 23 prvotisky, což je vlastně více než jedna třetina celé naší tiskařské produkce v 15. století. Knihtisk v Praze ožil až o rok později a tím se v roce 1486 město Brno stalo jediným knihtiskařským centrem ve střední Evropě.

www.encyklopedie.brna.cz

28. 9. 1935 byla slavnostně otevřena Nová radnice na Dominikánském náměstí v Brně. Vrchní magistrátní ředitel Richard Šňupárek v roce 1934 úspěšně inicioval stavební úpravy tzv. Zemského domu (dnešní Nová radnice), kam byla na podzim 1935 přenesena magistrátní úřední agenda z různých městských budov.

www.encyklopedie.brna.cz

28. 9. 1930 proběhl první závod na silničním okruhu u Brna a zahájil tak slavnou éru automobilových závodů na Masarykově okruhu v letech 1930–1937, kterých se účastnila světová elita automobilových závodníků a jimž přihlíželo více než sto tisíc diváků. V prvním závodu zvítězil von Morgen na Bugatti před Burgallerem na Bugatti a Nuvolarim na Alfa Romeo.
Už v roce 1929 souhlasil prezident Masaryk se žádostí, aby chystaný závodní okruh nesl jeho jméno. Závod o čestnou cenu prezidenta republiky se jezdil na okruhu Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Nový Lískovec o délce 29,142 kilometru. Vozy slabší třídy (do 1,5 litru) jely 15 kol (437,130 km), silnější 17 kol (495,414 km).

www.encyklopedie.brna.cz

23. 9. 1922 proběhly v areálu starobrněnského kláštera oslavy 100. výročí narození J. G. Mendela. Součástí oslav byla výstava dokladů o Mendlovi a odhalení Mendlova pomníku v pokusné zahrádce v areálu kláštera.

www.encyklopedie.brna.cz