V úterý 20. října v 18 hodin se v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně uskuteční vernisáž výstavy „Příběh kapky“, která na fotografiích, filmech, písemných dokumentech a dalších exponátech představuje příběh Jaroslava Heyrovského. Při této příležitosti bude zcela mimořádně vystavena zlatá Nobelova medaile a diplom laureáta Nobelovy ceny za chemii, které byly v roce 1959 uděleny Jaroslavu Heyrovskému. Vernisáž doprovodí slovo Michaela Heyrovského. Výstava bude veřejnosti přístupna až do 9. listopadu každý všední den od 8 do 12 hodin a hodinu před začátkem pořadu ve velkém planetáriu.
Výstava se snaží přiblížit návštěvníkům osobnost vědce, který svůj život věnoval bádání v oboru fyzikální chemie a po objevení polarografie vybudoval na Karlově univerzitě polarografickou školu, později v rámci Československé akademie věd vedl Polarografický ústav. Naše země se tak stala centrem výzkumu v polarografii, jež měla široké využití v oborech, jako bylo zdravotnictví, hutnictví, těžká chemie, potravinářství či životní prostředí. Nobelovou cenou však byla vědecká práce Jaroslava Heyrovského oceněna až po 37 letech od objevu.
Autorkou expozice „Příběh kapky“ je Květa Stejskalová a Michael Heyrovský, garantem výstavy Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky a Sdružení jihomoravských pracovišť Akademie věd České republiky. Přístroje, filmový materiál a řada fotografií a písemných dokumentů tvořících expozici pochází z archivu Ústavu fyzikální chemie.

Pisoáry rozestavěné v naleštěných pasážích mezi obchody světoznámých značek? To bude od pátku 16. října zážitek, který čeká na návštěvníky nákupního a zábavního centra Olympia Brno. Devatenáct pisoárů, které budou v Olympii Brno vystaveny až do listopadu, vytvořili čeští umělci a studenti uměleckých škol a záštitu nad celou akcí převzal prof. Milan Knížák. „Víme, že sanitu do výstavních síní přinesl už Duchamp, náš cíl byl spíše pobavit než šokovat a současně jsme chtěli dát v Olympii prostor umělcům. Proto jsme je vyzvali, ať předvedou, jak si představují pisoár,“ říká Aleš Navrátil z brněnské Olympie.
Návštěvníci výstavy Pissoir Art Gallery se rozhodně nebudou cítit jako v koupelnovém showroomu. Autoři objekty pojali originálně a vytvořili například pisoár pro motorkáře, pisoár-paroháč či nebezpečně vyhlížející mušli se zuby. Výzvy vytvořit prototyp nového vtipného pisoáru se chopily také ženy. „Pissoir Art Gallery pro mě znamenala výzvu zapojit se do soutěže s typicky mužským tématem,“ vysvětluje jedna z finalistek Pavla Vachunová. Olympia Brno vyhlásila soutěž pro umělce a designéry v lednu letošního roku, kdy kontaktovala střední a vysoké umělecké školy a umělce prostřednictvím portálu Czech Design. Ty nejlepší návrhy ze čtyřiceti přihlášených vybrala porota složená ze zástupců centra Olympia společně s akad. soch. Alešem Wernerem, akad. soch. Václavem Šerákem a MgA. Veronikou Loušovou. „Výběr nebyl úplně jednoduchý, byli jsme příjemně překvapeni množstvím a kvalitou návrhů,“ komentuje Aleš Werner z VŠUP.
Výstava Pissoir Art Gallery je soutěžní, cenu za první místo si netradičně odnesou dva umělci či umělkyně. Jednoho vybere odborná porota, o tom druhém rozhodnou návštěvníci hlasovacími lístky, kteří se dostanou do slosování o deset poukázek na pětitisícové nákupy.

Ve středu 7. října do Brna zavítá šestnáct kosmonautů z celého světa. Stane se tak v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů ASE Prague 2009. Původně jich mělo na akci nazvanou Rojení kosmonautů přijet dokonce osmnáct. Nepřijedou však dva kosmonauti z Kazachstánu a také zástupce Japonska. Naopak přibyl první Slovák ve vesmíru Ivan Bella. Jednotícím prvkem akce je motto „Vesmír – šance pro všechny“, které upozorňuje na fakt, že kosmonautika už dávno není doménou dvou světových supervelmocí. Jedním z hlavních cílů návštěvy je inspirace mladých lidí ke studiu vědy, techniky a přírodních věd, ale také popularizace kosmonautiky u nejširší české veřejnosti.
Do Brna kosmonauti přijíždějí na pozvání primátora města Brna Romana Onderky a ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Jiřího Duška. V dopoledních hodinách budou slavnostně přivítáni na Nové radnici. Poté na Kraví hoře položí základní kámen „Přírodovědného exploratoria“, čímž oficiálně zahájí přestavbu Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně v moderní přírodovědné vzdělávací centrum. Součástí happeningu bude za účasti předních představitelů veřejného života i uzavření tzv. časové schránky, která by měla být opět otevřena v roce 2109.

Jízda v sanitce bude pro děti v Jihomoravském kraji bezpečnější. Přispějí tomu nové nafukovací autosedačky, kterými od pondělí 5. října začne vybavovat své automobily záchranná služba v kraji. S touto novinkou přichází ve spolupráci s břeclavskou firmou Gumotex jako první v České republice. Výhod nafukovacích autosedaček pro děti od dvou do jedenácti let je mnoho. Jsou skladné, nezaberou v sanitce místo, kterého se tam i bez nich nedostává. Mohou se upevnit na sedadlo i na nosítka, kde musely být doposud upoutané všechny děti, i když nebyly zraněné nebo by jim vyhovovala spíš poloha vsedě. Často dochází k nehodám, u nichž se zraní jen rodiče. Pro děti tak musí vyjet další auto záchranné služby. Přibývá i počet dětí ve věku od dvou do jedenácti let, které jihomoravští záchranáři převážejí. V roce 2008 jich bylo skoro patnáct set.

Výročí úmrtí historického obránce Brna Martina Středy i nedávnou návštěvu papeže Benedikta XVI. Brňanům připomíná nový zvon, který je vystaven na nádvoří Nové radnice. Zvon, který na tuřanském letišti požehnal papež, má být vzpomínkou na 360 let od smrti pátera Středy. Zvon vznikl ve spolupráci s Nadací Campianus. Dotace města je 275 tisíc korun.
Na nádvoří Nové radnice bude zvon do 11. listopadu, poté bude umístěn do zvonice jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Ve věži tohoto kostela jsou dnes dva zvony z roku 1648. Třetí nejmenší zvon byl v minulosti zrekvírován, dnes je na jeho pozici ve zvonové stolici železný provizorní umíráček. Na místo nedochovaného zvonu má být pořízen nový zvon, který nahradí původní zvon z roku 1648 a zároveň bude opět tvořit harmonický souzvuk se stávajícími zvony.

Zvýšit počet studentů, kteří v rámci studia získávají zkušenosti v zahraničí, je cílem akce „Více Masaryků do světa“. Týdenní akce, během níž mohou studenti, učitelé, ale i neakademičtí pracovníci získat informace o zahraničních aktivitách Masarykovy univerzity, pořádá Centrum zahraničních studií společně s fakultními pracovišti od 5. do 9. října.
Informační týden naplní prezentace a přednášky, které seznámí studenty i pedagogy s možnostmi studia v zahraničí. Součástí programu je i studentská párty, kde se studenti Masarykovy univerzity potkají s kolegy, kteří přijeli do Brna na zahraniční studijní pobyt. „Chceme tak zvýšit podíl studentů, kteří vyjíždějí za poznáním do světa, ale zároveň i přilákat zájem zahraničních studentů o pobyt u nás,“ řekl Martin Glogar z Centra zahraničních studií Masarykovy univerzity. Kromě zástupců univerzitních pracovišť vystoupí i odborníci z řad agentur specializujících se na zahraniční stáže, kteří představí projekty nabízející zahraniční stipendia.

Příletem papeže Benedikta XVI. na letiště v Brně-Tuřanech v neděli 27. září krátce před půl desátou začala jeho návštěva v Jihomoravském kraji. Na letišti Svatého otce přivítal spolu s dalšími představiteli státu a církve rovněž hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a primátor města Brna Roman Onderka. Po příletu papež v papamobilu projel areálem letiště, kde ho očekávalo přibližně 120 tisíc poutníků z České republiky i dalších evropských i mimoevropských států. Z hlavního pódia pak papeže přivítal biskup Vojtěch Cikrle a zároveň mu předal svůj osobní dar – kopii mikulčického kříže z devátého století. Od Benedikta XVI. obdržel brněnský biskup kalich a patenu. Při bohoslužbě s Benediktem XVI. v Brně koncelebrovalo čtyřicet biskupů a tisíc kněží, z toho více než dvě stě ze zahraničí. V promluvě se papež věnoval tématu naděje, které bylo jako jedna ze tří božských ctností vybráno pro brněnskou návštěvu.

Novou akademickou restauraci otevřela Masarykova univerzita přímo v obchodním centru Campus Square vedle Univerzitního kampusu Bohunice. Restaurace nabízí moderní způsob stravování nejen pro studeny a akademiky, ale také pro širokou veřejnost po sedm dnů v týdnu od ranních do večerních hodin. Restaurace s kapacitou 120 míst nabízí vedle klasické české a zahraniční kuchyně pizzy, steaky, obědové zeleninové a těstovinové saláty, pokrmy bezlepkové diety, vegetariánské speciality a doplňkový sortiment. V restauraci se bude vařit po celý den, včetně sobot a nedělí, zhruba dva tisíce porcí jídla. Nebude chybět polední menu nejen pro zaměstnance a studenty z Masarykovy univerzity, ale i pro zaměstnance v Campus Square, okolních provozních a administrativních budov a pro návštěvníky a kupující v obchodním centru.

V rámci Evropského týdne mobility probíhalo mezi 16. a 22. zářím automatické sčítání cyklistů, in-line bruslařů a chodců na cyklostezce Brno–Vídeň, která patří k nejfrekventovanější cyklostezce v Brně a okolí. Tuto novinku představila vůbec poprvé na Moravě obecně prospěšná společnost Partnerství, která se oblasti šetrné dopravy a turistiky věnuje dlouhodobě. „Při propagaci nemotorové dopravy jsme stále naráželi na nedostatek spolehlivých údajů o počtu cyklistů a chodců využívajících cyklostezky, a proto jsme se rozhodli s tím sami něco udělat,“ uvedl Juraj Flamik ze společnosti Partnerství. Automatické sčítání se provádí pomocí speciálních monitorovacích zařízení, která nepřetržitě zaznamenávají procházející i projíždějící osoby a tyto záznamy uschovávají v paměti.
Automatické sčítání uživatelů cyklostezek umožňuje sledování nejen počtu, ale také směru jejich pohybu. „Naším cílem je pomoci městům a obcím získat důležitá data, která jim pomohou vyhodnotit účinnost veřejných investic do budování cyklostezek. Současně jim také pomůžou efektivně plánovat údržbu a umístění informačních panelů a odpočívek. Jsme přesvědčeni, že automatické sčítání poskytuje velmi kvalitní podklad pro rozhodování o dalších investicích,“ dodal Flamik.

Mezi finalisty v soutěži o cenu ISA Awards 2009 se probojovali vývojáři z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Tohoto úspěchu dosáhli jako vůbec první z České republiky, a to v kategorii systémů pro zpracování dat, která jsou klíčová pro každodenní chod jakékoliv organizace. Uznání získali za ojedinělý Informační systém Masarykovy univerzity (IS MU), který nepřetržitě obsluhuje téměř padesát tisíc aktivních studentů, učitelů a dalších univerzitních pracovníků. „Je to pro naši univerzitu velký úspěch, neboť systém obstál v hodnocení nejen vůči ostatním univerzitním řešením, ale napříč různými odvětvími,“ shrnul úspěch Michal Brandejs, vedoucí týmu, který systém vyvíjí a provozuje již deset let. Za Masarykovu univerzitu se finálového večera 23. září v americkém San Francisku účastnil děkan Fakulty informatiky profesor Jiří Zlatuška, který stál u zrodu myšlenky na vytvoření celého systému.
Informační systém Masarykovy univerzity je komplexní softwarový produkt s desítkami vlastních technologií. Svými více než dvěma tisíci aplikacemi pokrývá téměř všechny oblasti univerzitních studijních a výukových procesů od přihlášek ke studiu přes elektronickou podporu studia, evidenci známek a předmětů až po tisk diplomů a aplikací pro absolventy. V oblasti masivního zpracování klíčových dat se za posledních několik let stal také vzorem pro další řešení postavené na technicky stejném základu v Evropě i zámoří. Masarykova univerzita systém provozuje pro dalších šest soukromých i veřejných vysokých škol v České republice.