Brno, 25. března 2011 - Blížící se letní sezóna ukáže, jaké jsou první výsledky čištění Brněnské přehrady. V boji proti sinicím bylo v minulém období použito vápnění, aerační věže i srážení fosforu. Letos navíc vodohospodáři nasadí novou zbraň – čistou vodu pomohou udržet tisíce nově vysazených štik a candátů. Na jaře začne výlov cejnů, cejnků a plotic, kteří rozviřují dno a znesnadňují tak čištění. Pokud se stav přehrady zhorší, dojde opět k vápnění odhalených břehů a k odebírání biomasy z hladiny.

Průběh projektu

Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži byl zahájen v roce 2010, jeho přípravy však sahají do roku 2004, kdy byl zpracován projekt Čisté povodí Svratky. Událostem loňského roku předcházela, kromě administrativní a projekční činnosti, také přípravná opatření. Například letecké vápnění obnaženého dna vápenným hydrátem v letech 20072009, kdy došlo ke snížení hladiny Brněnské údolní nádrže o zhruba deset metrů. Od června do září 2009 brázdila sníženou hladinu nádrže loď se speciálním provzdušňovacím zařízením a technologií pro sběr biomasy.

Samotný projekt byl loni v květnu zahájen již na běžné provozní hladině provozem aeračních věží. Následovalo červnové ošetření přítoku do nádrže síranem železitým a první etapa úpravy rybí obsádky vysazením 500 kilogramů štik ke konci loňského roku. Během celé sezóny se na nádrži a jejích přítocích prováděl podrobný monitoring mapující fyzikální a chemické složení vody.

Tabulka člení obce dle počtu obyvatel a je z ní patrno, že na produkci fosforu se nejvíce podílejí obce s počtem obyvatel pod 500.

Plány pro letošní sezónu

Letos je v rámci projektu plánován provoz aeračních věží a dávkování koagulantu na přítoku do Brněnské údolní nádrže. Tato opatření proběhnou během dubna až května. V plánu je také další dodání dravých ryb. Připraveno je i odstraňování biomasy z hladiny a znovuošetření obnažených sedimentů vápenným hydrátem. Vedení Povodí Moravy stále jedná o možnosti těžby sedimentu v lokalitě, kde se rozborem zjistí největší množství inokula sinic. Během celé sezóny bude pokračovat v monitoringu, jehož vyhodnocení umožní řídicí skupině projektu rozhodovat o realizaci jednotlivých opatření. Ve spolupráci s Moravským rybářským svazem připravuje v jarním období výlov bílých ryb, hlavně cejnů, cejnků a plotic.

Současný stav

Opatření k omezení produkce živin v povodí i k omezení jejich přísunu do povrchových vod v povodí nad Brněnskou údolní nádrží byla realizována podle studií zpracovaných v rámci projektu Čisté povodí Svratky. Ke snížení vnosu živin do povrchových vod vedla výstavba čistíren odpadních vod v povodí za významné odborné i finanční podpory Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Pardubického kraje, opatření města Brna k omezení vypouštění nečištěných odpadních vod do nádrže, protierozní opatření v povodí, protipovodňová opatření i změny hospodaření v krajině včetně snížení produkce fosforu. Dosažený výsledek je však menší, než se očekávalo. Je to způsobeno například plošnými zdroji znečištění, dozníváním vnosu živin z intenzívně obhospodařované zemědělské půdy a nedostatky v oblasti likvidace odpadních vod v povodí. Proto by až do doby výrazného snížení vnosu živin do nádrže mělo probíhat jejich srážení na přítoku.

Simulační model povodí

Povodí Moravy ve druhé polovině loňského roku vypracovalo pomocí simulačního modelu posouzení stavu povodí nad Brněnskou údolní nádrží. Model naplněný desítkami tisíců údajů o zdrojích znečištění i stavu povodí odpověděl věrohodně na otázky dopadů chování 100 tisíc občanů v celém povodí, z nichž 90 procent vypouští odpadní vody do povodí nad nádrží. Téměř 52 tisíc lidí žije v obcích nad tisíc obyvatel, z nichž všechny jsou připojeny na čistírny odpadních vod. Technologiemi na odstraňování fosforu jsou ale vybaveny jen největší z nich.

Do brněnské nádrže přitéká ročně 34 tun fosforu, přitom přibližně 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky, kde již dochází jen k minimální retenci, a proto je třeba tomuto prostoru věnovat zvláštní pozornost (do tohoto množství se započítávají jak přímé vstupy fosforu do řeky Svratky, tak i přínos fosforu prostřednictvím přítoků Bobrůvky, Besénku, Lubě a Bílého potoka – jde o území o rozloze 839 km2). Téměř dvě třetiny lidí zde žijí v obcích s čištěním odpadních vod, ale zhruba 13 tisíc z nich není na čistírny napojeno. V povodí se nachází 29 čistíren, na něž je napojeno 34 obcí, další čtyři přísluší k Čistírně odpadních vod Modřice, odstraňováním fosforu je však vybaveno pouze devět největších. Pokud by se všichni lidé v těchto obcích připojili na stávající čistírny, do kterých by bylo doplněno odstraňování fosforu, snížila by se produkce o nezanedbatelnou část.

Hlavní zdroje znečištění

Analýza ukázala, že hlavním zdrojem znečištění je oblast mezi nádrží Vír a nádrží Brno. Povodí nad Vírem není pro znečištění brněnské nádrže zásadní, proto je nutné se zaměřit jen na zdejší nejproblematičtější lokality. Pro další vývoj koncentrací v nádrži je klíčová oblast povodí přímo nad nádrží. Zhruba 70 procent fosforu podle modelu přitéká ročně do vodní nádrže Brno z povodí Svratky mezi profily Borač a Veverská Bítýška, proto je třeba se tímto územím podrobně zabývat.

Pozornost se musí zaměřit také na povodí přítoků Svratky. V rámci revize oblasti nad Brněnskou vodní nádrží bude Povodí Moravy aktualizovat vstupní data, jako je míra čištění odpadních vod, míra napojení obyvatelstva na stávající čistírny odpadních vod v jednotlivých obcích a přísuny fosforu z neevidovaných zdrojů komunálního či jiného znečištění. Spolupracovat přitom bude s krajskými úřady Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Pardubického kraje, vodoprávními úřady i provozovateli vodohospodářské infrastruktury.

Pro potřeby podrobného vyhodnocení povodí Svratky nad profilem vodní nádrže Brno bude model upraven, zpřesněn a doplněn o novější a podrobnější vstupní data se zaměřením na zatížení fosforem. Takový model bude sloužit jako kvalitní rozhodovací nástroj pro zodpovědné stanovení priorit a cílů v daném území a pro volbu nejúčinnějších a finančně nejvýhodnějších opatření.

Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje