Brno, 15. září 2010 - Úspěšný půlrok mají za sebou brněnští archeologové ze společnosti Archaia Brno. Na řadě míst jihomoravské metropole se totiž rekonstruují ulice či staví nové budovy a to umožňuje nahlédnout do dob téměř současných, ale i dávno minulých. Nejen o tom, co zajímavého přinesly archeologické výzkumy z celého Brna a jaké nálezy se podařilo objevit, jsme se bavili s Petrem Holubem, Václavem Kolaříkem a Antonínem Zůbkem.

Mamut na Orlí archeology překvapil...

Předvánoční překvapení čekalo na konci loňského roku na staveništi Hudebně dramatické laboratoře JAMU v Orlí ulici. Při výzkumu mapujícím středověké a novověké osídlení narazili archeologové v hloubce pěti metrů zcela náhodou na pozůstatky dvou klů mamuta. Nález starý snad i stovky tisíce let je přitom pro každého středověkého archeologa velmi vzácný...

„Co se týče nálezu mamutích klů, potažmo všech nálezů tohoto období v prostoru historického centra Brna, jedná se v podstatě o náhodné nálezy učiněné při bagrování stavební jámy. Nálezy z období starší doby kamenné – paleolitu se nacházejí ve větších hloubkách než běžně zkoumané úrovně archeologických výzkumů z období geologické přítomnosti – holocénu," vysvětluje archeolog Petr Holub s tím, že podobné nálezy bývají navíc přikryté mohutnými vrstvami sprašových návějí navátých v průběhu dob ledových.

„Tyto mohutné horizonty spraší nelze samozřejmě zkoumat stejně jako sídelní horizonty středověkých měst. Proto se při bagrování stavební jámy po ukončení archeologického výzkumu provádí dále tzv. archeologický dohled. Ten může odhalit situace, které nebyly při výzkumu z povrchu patrné, jako jsou lochy, sklepy či jiné podzemní prostory nebo právě nálezy z období paleolitu," upozorňuje Holub.

V případě, že archeologové zaregistrují podobně nečekaný nález, je podle něj nutné pokračovat v záchranném archeologickém výzkumu a ohrožené archeologické památky řádně zdokumentovat, případně vyzvednout.

Vyzvednutí mamutích klů na Orlí ulici

...zato hroby pod Vojtovou ulicí očekávali

Na počátku roku došlo v západní části ulice Vojtovy ve Štýřicích k rekonstrukci téměř šedesátimetrového úseku kanalizace. Že se pod vozovkou může skrývat řada hrobů, archeologové věděli téměř s jistotou.

„Vzhledem k tomu, že zkoumaný prostor byl od konce 18. do konce 19. století součástí tzv. starobrněnského hřbitova, nebyl zase takovým překvapením odkryv 26 kostrových pohřbů, dvou prázdných cihlových hrobek a dalších asi 6 obdélných jam, ze kterých byl zemřelý po zrušení hřbitova exhumován a přemístěn na nově založený Ústřední hřbitov," vysvětluje archeolog Václav Kolařík. V některých případech přitom archeologové zjistili až trojnásobné využití jedné hrobové jámy, kdy zemřelí, pravděpodobně příbuzní, byli ukládáni postupně nad sebou.

„Nebožtíci byli zpravidla uloženi do dřevěných rakví, ze dvou zásypů hrobových jam byly získány i zlomky rakví cínových. I v prázdných hrobových jámách bylo možné identifikovat někdejší přítomnost rakví na základě otisků jejich nožek na dně výkopu," dodává Kolařík s tím, že mrtvým byly do hrobu vkládány drobné milodary v podobě bronzových a porcelánových křížků a křížů, růženců a medailónů.

Starobrněnský hřbitov byl založen po josefínských reformách jako pokračovatel staršího hřbitova nacházejícího se v bezprostředním okolí kostela sv. Václava. Ten stával nejpozději od přelomu 13. a 14. století do 90. let 18. století na dnešním severním nároží ulic Vídeňské a Vojtovy. Hřbitov se v průběhu 19. století stále rozrůstal k východu a později i k jihu. Po založení Ústředního hřbitova roku 1883 byl starobrněnský hřbitov uzavřen a později zcela zrušen.

„Ve východní části výkopu kanalizace byly pod hroby odkryty dva raně středověké sídlištní objekty z 11.–12. století, které zřejmě sloužily k uskladnění obilí. Zcela novým a překvapujícím nálezem byl pro nás tři metry hluboký příkop pocházející také z období raného středověku. Příkop pravděpodobně opevňoval pravobřeží Starého Brna, které bylo v tomto období výrobním zázemím brněnského hradu, nacházejícího se na levém břehu Svratky," dodává Kolařík.

Jeden z pohřbů odkrytých výzkumem na ulici Vojtova

Kdo bafal z dýmek na Joštově?

Zatímco jedna z hlavních tramvajových křižovatek na Joštově ulici již řadu měsíců slouží Brňanům v novém hávu, západní část ulice u Červeného kostela si na dokončení oprav ještě pár měsíců počká. Už na jaře zde proběhl záchranný výzkum, během kterého se podařilo zdokumentovat situace především z období středověku a novověku.

„Výzkum významnou měrou doplnil dosavadní dílčí poznatky a objasnil poměrně bohatou historii daného území. To se nacházelo mimo obvod středověkého města a náleželo k zázemí osady, která byla umístěna přibližně v prostoru dnešní Údolní ulice a Obilního trhu," říká archeolog Antonín Zůbek.

Mezi nejčetnější nálezy na této lokalitě patřily zlomky keramiky a zvířecí kosti, objeveny byly i novověké mince, šatní spínadla a řetízky, křížek s Kristem, skleněný prstýnek či několik železných předmětů. V jedné z vrstev se také silně koncentrovaly fragmenty novověkých keramických dýmek, z nichž některé byly zdobené plastikami či rytinami. „Pro Brno zcela ojedinělým nálezem se stala sada na čištění dýmky. Vyrobena byla z kosti a spojuje tři různé nástroje. Předběžně ji lze datovat do 18. století," upozorňuje Zůbek na zajímavý nález.

„Pro běžné Brňany, kteří kolem staveniště procházeli a kterým odpovídáme na jejich dotazy, byla zajímavá především skutečnost, že původní terén, na němž se naši středověcí předkové pohybovali, se nachází místy v hloubce až 6 metrů. Navršení do dnešního stavu se odehrálo postupně v období pozdního středověku a novověku. Zdá se, že k velkému navýšení došlo v souvislosti s budováním bastionového opevnění města v 2. polovině 17. století," dodává Zůbek.

Bez baterek by to nešlo

Při naprosté většině vykopávek si archeologové vystačí s běžným nářadím, na Benešově ovšem museli sáhnout i po baterkách. V rámci výzkumu, jenž byl součástí projektu Sanace brněnského podzemí a který je zaměřen na odhalování volných podzemních prostor a jejich následnou sanaci, se totiž prokopali do barokních chodeb!

„Nález kasemat IV. brněnského bastionu, které jsou součástí barokního opevnění města, byl částečně cílený. Až do doby odkrytí stavby není ovšem zcela jasné, zda, popřípadě jak kvalitně, jsou podzemní prostory zachovány. V případě kasemat na ulici Benešově se nám otevřel pohled do zcela zachované podzemní chodby o délce cca 55 metrů se zachovanou částí přístupové chodby v délce 18 metrů," vysvětluje Petr Holub s tím, že objevený relikt podzemní chodby představuje pro území města Brna jedinečně dochovaný prvek opevňovací architektury, vybudovaný v rámci výstavby bastionového opevnění po třicetileté válce a dokončený r. 1688.

U Continentalu naslepo, přesto s úspěchem

Jeden z posledních výzkumů proběhl na počátku léta na území, o kterém neexistují žádné historické zmínky – před hotelem Continental. Přesto ani odtud neodcházeli archeologové s prázdnou.

„Vzhledem k napjatým rozpočtovým a časovým možnostem investora byl v tomto případě realizován archeologický výzkum formou dohledu s dokumentací pozitivních archeologických situací. První úroveň bagrování stavební jámy byla hloubena na rozhraní recentních navážek a případných zachovaných archeologických situacích zahloubených ve sprašovém podloží," říká archeolog Petr Holub.

„Již v této etapě jsme v jižní části staveniště objevili dvě středověké odpadní jímky, což jsou v podstatě suché záchody, do kterých se v rámci středověkého systému odpadového hospodářství deponoval veškerý vzniklý domovní odpad," vysvětluje Holub s tím, že právě jímky tak bývají častým zdrojem zajímavých nálezů hmotné kultury. To se potvrdilo i na této lokalitě – z jedné z odpadních jímek vyzvedli archeologové bohatý soubor keramiky z 15. století včetně zachovaných celých nádob. Výskyt odpadních jímek v tomto prostoru se osvětlil při bagrování poslední části stavební jámy – nájezdu. „Zde byl odkryt zaniklý suterén dřevohliněného domu, původně přístupný z východní strany stupňovitou vstupní šíjí. V rámci výzkumu tak bylo odkryto dosud neznámé osídlení v tomto prostoru trvající v průběhu 14. a 15. století," uzavírá Holub s tím, že výsledky průzkumu poslouží do budoucna jako důležitý zdroj informací v případě plánování dalších staveb v nejbližším okolí.

Text a foto: Kryštof Turek