Brno, 4. října 2011 - Posledních dvacet let změnilo výrazným způsobem charakter města Brna. Budovy textilních továren, které se táhnou pod hlavním nádražím východním směrem, ztratily původní určení a slouží nyní převážně jako sklady nebo jsou z části nevyužité. Netýká se to jen textilek. Vzpomeňme na slávu bývalé Zbrojovky nebo dnes již neexistující EJF na křižovatce Dornychu a Zvonařky. Do takzvaných brownfields jsou zahrnuty i objekty, které nikdy k průmyslové výrobě nesloužily.

K nim patří areál kasáren, který se nachází na Černopolní terase, návrší nad údolím řeky Ponávky. Počátkem 19. století byly v těchto místech vinice a sady. I když byly pozemky na terase připojeny k městu Brnu zhruba v polovině 19. století, městská zástavba se k nim přiblížila až počátkem století minulého.

Kasárna jezdeckého pluku, sloužící k výcviku budoucích důstojníků, vznikají ve 20. letech 20. století. Část pozemku tvořilo sokolské cvičiště. Po zrušení Sokola po roce 1948 bylo cvičiště připojeno k dosavadnímu areálu. Vznikla tak tanková kasárna V. I. Čapajeva. V šedesátých letech se stala součástí VAAZ. Ta zde zřídila V., zahraniční, fakultu, jejíž činnost byla po roce 1989 ukončena. V roce 1993 zde vznikla vojenská střední škola. Dnes už jsou v areálu pouze některé katedry Univerzity obrany. Část je využívána jako ubytovna i pro studenty brněnských vysokých škol. Větší část areálu je nevyužitá.

Zejména tato skutečnost inspiruje vedení městské části Brno-sever, které by areál chtělo využít jako budoucí střed území, jemuž chybí přirozené centrum. Ministerstvo obrany však dává najevo, že do konce roku 2012 nehodlá na současném stavu nic měnit. „Určitě nechceme dělat nějaké nátlakové akce a dáváme přednost přirozenému vývoji,“ charakterizuje stanovisko městské části místostarostka ing. arch. Zuzana Bímová.

Prvním krokem, jehož cílem je inspirovat diskusi o využití areálu, se staly práce studentů třetího ročníku architektury na brněnském Vysokém učení technickém. Pod vedením architektů Ivana Wahly a Tomáše Rusína vypracovaly dvě desítky studentů sedm návrhů na urbanistické řešení celého území. Cílem prací bylo navržení nového využití prostoru a také integrace dříve zapovězeného území do života města.

Široké vymezení úkolu přineslo rozdílné pojetí jednotlivých tvůrčích minikolektivů. Mezi projekty se tak objevilo zachování stávajících budov jako důležitých dokumentů vojenské historie. Jiní navrhovali vybudování nových objektů, v nichž by zůstaly dosavadní katedry Univerzity obrany. Podporu získala i myšlenka studentského a sociálního ubytování.

Vedení městské části by dalo přednost vzniku nové rezidenční čtvrti (i tato varianta byla mezi návrhy), v níž by našla místo i nová radnice Brna-severu. Kromě bytových domů by zde rádo vidělo tržnici, objekt sloužící kultuře a snad i kostel. Na náměstí, vzniklém ve středu nové čtvrti, by měly být umístěny vodní prvky a opomenuta by neměla zůstat ani nezbytná zeleň.

Se studentskými pracemi se měli občané možnost seznámit na výstavě, která byla instalovaná po čtyři týdny v budově polikliniky na Lesné.

Jiří Povolný