Brno, 29. listopadu 2011 (MEDIAFAX) - Ústavní soud v úterý připustil, že je možné policistům nařídit ročně 150 přesčasových hodin, aniž by jim za ně zaměstnavatel poskytl náhradní volno nebo odpovídající mzdu. Zamítl totiž stížnost 45 poslanců, kteří na údajnou nespravedlnost v odměňování příslušníků ozbrojených složek státu upozornili. Zamítavé stanovisko vynesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Soudce Stanislav Balík zároveň upozornil, že ústavní stížnost podávala zčásti stejná skupina poslanců, která předtím pro spornou normu sama hlasovala. "Ústavní stížnost jeví známky účelovosti," řekl soudce.

Balík zároveň upozornil, že zkoumání sporné normy ukázalo, že sama o sobě není protiústavní. "Neobsahuje žádné prvky, které by napovídaly svévoli zákonodárce," řekl. Zdůraznil, že navíc není rolí Ústavního soudu, aby tvořil zákony. Skupina poslanců za ČSSD požádala Ústavní soud, aby zrušil zákonné ustanovení upravující služební poměr příslušníků ozbrojených složek, který je oproti jiným profesím diskriminuje a znevýhodňuje.

Sporná věta zákona říká, že "Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce". Toto ustanovení je však podle poslanců za ČSSD nespravedlivé zejména vůči policistům nebo dozorcům ve věznicích. "Podstata této úpravy, stejně jako způsob jejího zakotvení jsou podle poslanců nespravedlivé a vytvářejí nerovné postavení mezi příslušníky bezpečnostních složek, ale i mezi ostatními zaměstnanci, na které se vztahují jiné předpisy upravující nárok na mzdu nebo plat s příplatkem za práci přesčas i v rozsahu 150 hodin," řekla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Poslanci ve stížnosti dovozovali, že způsob odměňování daný napadeným ustanovením odporuje právu na ústavně zakotvenou spravedlivou odměnu za práci, protože "výši služebního příjmu zaměstnavatel stanovuje shodně tomu příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce vykoná, stejně jako tomu, kdo tuto službu nekoná vůbec".

Podle poslance a předsedy výboru pro obranu a bezpečnost Františka Bublana (ČSSD) jde o nespravedlivost, která je v rozporu se sociální chartou. "Bude lepší, když se toto ustanovení ze zákona vyjme," řekl Bublan.

Poslanec Jeroným Tejc řekl, že ČSSD v každém případě respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Jestliže soud stížnost odmítl, sociální demokracie však podle něj bude v celé věci po volbách sama iniciovat novelu zákona. Návrh na změnu zákona podávala sociální demokracie již dvakrát, v roce 2007 a 2008, ovšem bez úspěchu. 

Úterní zamítavé rozhodnutí soudu nepotěšilo představitele odborových svazů hasičů a policistů, kteří proti neplaceným přesčasům dlouhodobě bojují. "Ještě jsem to rozhodnutí nečetl, ale zdá se, že v něm byly použity argumenty, které s přesčasy vůbec nesouvisí," sdělil šéf Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek. Uvedl ale zároveň, že zvažuje i odvolání k evropským institucím.

K šéfovi hasičských odborů Zdeňkovi Oberreiterovi se informace ještě nedonesla. "Je to pro mě nová informace, je potřeba si to usnesení nejprve přečíst," řekl. Doplnil ale, že tím Ústavní soud vlastně uznal, že hasiči jsou nadále povinni být "občany druhého řádu a pracovat zadarmo".