Brno, 16. ledna 2012 (MEDIAFAX) - Předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek se v pondělí ohradil vůči údajně neobjektivní mediální kampani, kterou proti brněnskému krajskému soudu vede pražská redakce České televize. Krajský soud v Brně dostal před pěti dny od finančního úřadu rekordní pokutu ve výši téměř dvou miliard korun za chyby při stavbě Justičního paláce. Podle ministerstva spravedlnosti je za kauzu odpovědné výhradně vedení krajského soudu.

Náklady na výstavbu supermoderního justičního areálu se vyšplhaly z původních 800 milionů na téměř dvě miliardy korun. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, právě porušení rozpočtových pravidel ale řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad – 1 935 623 540 korun.

Vedení krajského soudu se nelíbí, jakým způsobem o případu informuje takzvaná veřejnoprávní televize. "Přesto, že pražská redakce České televize požádala předsedu Krajského soudu v Brně o zodpovězení devíti otázek, což jí bylo dne 13.1.2012 elektronicky poskytnuto, pokračuje v mediální kampani neobjektivně a neoprávněně napadající významnou státní instituci v době, kdy není rozhodnuto o jejím odvolání proti uloženému odvodu do státního rozpočtu," uvedl Pořízek. ČT podle něj uvádí pouze spekulace, zejména překrucuje důsledek, jaký by stanovení povinnosti zaplatit odvod mělo.

"Je třeba zdůraznit, že státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Rozpočet se člení na kapitoly a příjmy a výdaje do a z těchto kapitol jsou peněžními operacemi v rámci státního rozpočtu. To znamená, že ze státního rozpočtu se tyto prostředky daňových poplatníků nikam neztratí a že ani v případě neúspěšného odvolání krajského soudu proti vyměření odvodu do státního rozpočtu nevznikne státu žádná škoda," uvedl Pořízek.

Krajský soud v Brně zároveň ve svém prohlášení poukázal na judikaturu správních soudů, která například uvádí, že "neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu se rozumí jejich vynaložení v rozporu nejen s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nýbrž i s dalšími podmínkami stanovenými právním předpisem, smlouvou, případně rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, ze kterých byly tyto prostředky příjemci poskytnuty".

Podle Pořízka je zapotřebí rozlišovat mezi oprávněně a neoprávněně čerpanými peněžními prostředky a vycházet i z účelu jejich poskytnutí a z jeho naplnění. Z toho pak správní soudy dovozují, že nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněným použitím prostředků.

Na podkladě pouze částečného výběru z již existující judikatury krajský soud připomíná, že mu bylo finančním úřadem vytknuto porušení rozpočtové kázně zejména v případech, kdy pro státní rozpočet zajistil časově příznivější zaplacení fakturovaných částek, konkrétně řečeno prostředky se státního rozpočtu nemusely být vynakládány v dřívějších lhůtách splatnosti, nýbrž na základě smlouvy o dílo, ve které byla dohodnuta splatnost pozdější.

"Je také třeba zdůraznit, že veškeré prostředky použité na výstavu Justičního areálu v Brně byly použity v souladu s účelem, na který byly čerpány, což jednoznačně vyplývá z vyhodnocení této investiční akce při splnění závazných ukazatelů a podmínek účasti státního rozpočtu. O to více překvapuje výše uloženého odvodu," uvedl Pořízek. Tuto považuje krajský soud za protiústavní a za porušující princip proporcionality. "Morálním požadavkem na proporcionalitu je totiž princip vyžadující, aby sankce nebyla v nepoměru k vážnosti jednání, za které je ukládána," dodal předseda brněnského soudu.

Stanoviska, která nyní z pražské redakce České televize zaznívají, se tak jeví podle Pořízka "zcela formalistickými, účelově zkreslujícími a nereflektují na skutečný stav věci".