Brno, 18. ledna 2012 (MEDIAFAX) - Místopředseda krajského soudu v Brně Jan Kozák o talár nepřišel. Senát Nejvyššího správního soudu vedený Danielou Zemanovou ve středu nevyhověl kárné žalobě ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) a Kozáka podezřelého z neprůhledného přidělování insolvenčních kauz obvinění zprostil. Nejvyšší správní soud však soudce Kozáka potrestal půlročním odebráním funkčního příplatku, který náleží místopředsedovi soudu. Ve funkci místopředsedy brněnského krajského soudu Kozák zůstává. "Jeho provinění nebylo takové, aby bylo zapotřebí tvrdšího kárného potrestání," řekla soudkyně Zemanová.
Nejvyšší správní soud se ve čtyřech z pěti projednávaných obvinění ztotožnil s obhajobou. Uznal jej vinným v jednom z bodů, a to že jako místopředseda soudu připustil, aby v rozporu s platným rozvrhem práce nebyly jeho oddělení na čas přidělovány spisy. Tím podle soudkyně Zemanové porušil povinnosti spojené s povinností místopředsedy soudu. "Dopustil se tak jednání, které ohrožuje spravedlivý výkon soudů," řekla soudkyně s tím, že kárný senát Nejvyššího správního soudu mu za to na půl roku odebral funkční příplatek.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), který se kárného procesu v Brně osobně neúčastnil, navrhl kárné řízení s místopředsedou brněnského krajského soudu kvůli údajnému porušení jeho povinností. "Podle navrhovatele připustil, aby na Krajském soudu v Brně mohlo docházet k netransparentnímu přidělování exekučních věcí, včetně přidělování případů do senátu obviněného místopředsedy," vysvětlila mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Pospíšil zároveň Kozáka dočasně zprostil výkonu funkce soudce, ten sice zůstal až dosud zaměstnancem soudu, pobírá však jen polovinu platu.
"Kárné řízení se soudcem se týká pěti skutků," řekl ve středu Jan Smetana, zastupující právník ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo vytýkalo Kozákovi především porušování rozvrhu práce při rozdělování insolvenčního nápadu u brněnského krajského soudu v letech 2010 a 2011. Místopředseda Kozák také podle ministerstva spravedlnosti nepravdivě informoval jak ministerstvo, tak i předsedu soudu o testování systému automatizovaného přidělování věcí v insolvenční agendě – nikdy jej fakticky netestoval, ač tvrdil opak.
Právníci ministra spravedlnosti ve středu před kárným senátem Nejvyššího správního soudu v závěrečné řeči navrhli Kozákovo odvolání z funkce soudce. Podle nich bylo jeho jednání zaviněné jednání a Kozák "svým svévolným a nepředvídatelným přidělováním některých případů ohrozil důstojnost soudcovského stavu".
Obhájce soudce Kozáka Jaroslav Brož namítl, že závěrečný projev ministerských právníků není důstojný soudcovského stavu a míří až k porušení ústavy. "V celé kauze jde o střet mezi výkonnou ministerskou a soudní složkou. Argumentace kárných žalobců se koncentruje především do problematiky fungování rejstříkového systému ministerstva spravedlnosti, který má u soudů zajistit rozdělování případů. Rejstříková metodika (takzvaný ISIR-pozn. aut.) nemůže být pro místopředsedu soudu závazná. "Pro nezávislou soudní složku není závazná. Za svůj právní názor by neměl být soudce trestán. To je nemyslitelné," prohlásil Brož. Podle něj již soud prvního stupně konstatoval, že celý systém automaticky přidělující případy jednotlivým soudcům, je špatně nastavený. "Princip práva na zákonného soudce byl porušen, ale soudce Kozák to nezavinil. Celá věc je polemikou o správnosti právních názorů," prohlásil obhájce.
