Brno, 30. května 2012 (MEDIAFAX) - Ústav přístrojové techniky Akademie věd v Brně koupil mikroskop Magellan, který je absolutní špičkou v oboru rastrovací elektronové mikroskopie. Přestože jde v Česku vůbec o první instalaci přístroje, mikroskop Magellan, pojmenovaný po portugalském mořeplavci, má české kořeny.

Mikroskop vyrobili technici v brněnské pobočce americké firmy FEI. "Magellanů prodáváme ročně asi dvacet kusů. Sestavujeme je přímo na objednávku zahraničních firem a vědeckých pracovišť," řekl ve středu viceprezident firmy Jiří Očadlík. "Jsme rádi, že přístroj našel uplatnění i v Brně, které je výzkumným i výrobním centrem elektronové mikroskopie již několik desetiletí," dodal.

Magellan nebyl v Brně pouze vyroben, místní vědci se významně podíleli také na jeho vývoji. "Jeho rozlišení se pohybuje kolem jednoho nanometru, což není neobvyklé. Magellan je ale unikátní v tom, že zobrazuje vzorek mnohem přesněji, protože umí pracovat ve vysokém rozlišení i s elektrony o nízkých energiích," vysvětlil Jaroslav Chmelík, jeden z tvůrců Magellanu a spoluautor klíčového patentu – monochromátoru elektronové trysky.

Díky tomu získal unikátní mikroskop ocenění časopisu R&D Magazine jako jeden ze sta technologicky významných výrobků roku.

Do nového mikroskopu se třemi analytickými přístavky investoval brněnský akademický ústav 32 milionů korun. Doplňky mikroskopu umožňují vědcům analýzu rentgenového záření, zobrazení difrakce elektronů, analýzu katodoluminiscence potřebnou pro studium minerálů a jiných nevodivých materiálů a díky němu mohou pozorovat i režim takzvaných pomalých elektronů.

Mikroskop využijí brněnští vědci při experimentálnímu výzkumu a vývoji nových mikroskopických metod. "Současně ale bude mikroskop sloužit také vědě na objednávku, tedy k řešení problémů mikrostruktury materiálů, se kterými se potýkají naši partneři, a také pro transfer technologií a nových přístrojových prvků do komerční sféry," řekl ředitel Ústavu přístrojové techniky Luděk Frank.

Brněnští vědci budou s novým mikroskopem schopni sledovat například mikrostrukturní degradaci stěn atomových reaktorů a včas tak zachytit vznik nebezpečných trhlin v materiálech pro budoucí atomové reaktory. Zobrazení pomalými elektrony v novém mikroskopu je také velmi účinným nástrojem vývoje ultrajemnozrných kovů s vynikajícími mechanickými vlastnostmi.