Brno, 13. srpna 2012 (MEDIAFAX) - Odborná skupina, která se zabývá novými typy látek v životním prostředí, vznikla v Centru pro výzkum toxických látek na Masarykově univerzitě v Brně. Jejím úkolem je mimo jiné monitorovat koncentraci látek, které se do životního prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv.
Jak v pondělí řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová, komplexní data k uvedené problematice totiž v Česku momentálně neexistují.
Zbytky zmíněných chemikálií do přírody většinou pronikají odpadními vodami. I když současné technologie dovedou vyčistit vodu tak, že je vhodná k pití, zbytky znečištění v ní přece jen zůstávají. "Koncentrace, ve kterých se látky vyskytují, se mohou samy o sobě zdát zanedbatelné, jednotlivě jsou chemikálie pod bezpečnými hladinami, ve skutečnosti ale tvoří v přírodě vysoce složité a dlouhodobě působící směsi, které se projevují velmi nebezpečnými účinky," upozornil řešitel projektu Luděk Bláha.
Podle dosavadních výzkumů zmíněné látky způsobují například poškození imunitního systému nebo poruchy učení a chování. Z dosažených výsledků plyne, že se v České republice vyskytují potíže především s antibiotiky a antibakteriálními látkami.
"V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie," popsal Bláha.
Podle odborníků je jasné, že množství takového materiálu v prostředí bude narůstat, lidé si totiž dnes už svůj život bez velmi účinných mycích prostředků nebo kosmetických výrobků s parfemací neumí představit. Vědci ovšem varují, že chemikálie způsobují takzvanou antimikrobiální rezistenci. "Běžně máme v prostředí bakterie, které nám pomáhají vodu čistit. Tím, že je neustále vystavujeme tlaku různých antibakteriálních přípravků, způsobujeme ovšem jejich evoluci a vznik nových vlastností organismů, které se pak obrací proti nám," tvrdí Bláha.
Na výzkumu pracuje nová vědecká skupina, kterou na brněnské Masarykově univerzitě koordinuje Branislav Vrana, jenž dříve působil v Anglii nebo Francii. Vznik nového týmu umožnil tříletý projekt na podporu odborníků a mezinárodního networkingu v oblastech environmentálního výzkumu, který získal více než 26 milionů korun z evropského operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. "Výzkumníci mají díky finanční podpoře mimo jiné možnost vycestovat na zahraniční pracoviště, která se problematikou také zabývají, a přivést tak do Česka nové poznatky," uzavřela Fojtová.
