Brno, 8. ledna 2013 - Vojenská nemocnice si v průběhu let vybudovala významné místo v Brně i v přilehlém regionu. Pomoc v ní nalézají příslušníci Armády České republiky, váleční veteráni a občané převážně ze sedmi spádových městských částí Brna.

Nemocnice má kapacitu 229 lůžek při 6 lůžkových odděleních, 16 odborných ambulancích a o pacienty se stará téměř 500 zaměstnanců. Vojenská nemocnice Brno slouží svému účelu ve stávajícím objektu již od roku 1784. Historie tohoto objektu je však mnohem delší. Nachází se totiž v areálu někdejšího kláštera premonstrátů v Zábrdovicích. Jeho vznik se datuje k roku 1209. Zakladatelem byl moravský šlechtic Lev z Klobouk, který premonstrátům ze Strahova vykázal místo vedle svého dvora v Zábrdovicích spolu s románským kostelem sv. Kunhuty. Tuto dobu dodnes připomínají zbytky zdi s románskými okny, které byly objeveny při rekonstrukci kaple, jež je dnes lékárnou U Sv. Kunhuty. Zeď byla velmi zdařile upravena, je zakonzervována a obdivována širokou veřejností. Zaujme snad každého.

V průběhu staletí byl premonstrátský klášter s většími či menšími úspěchy budován, přestavován, a jak přecházely války, zase ničen. 24. července 1784 byl v rámci josefínských reforem zrušen a 4. září téhož roku v jeho prostorách vznikla vojenská nemocnice. A právě v tomto okamžiku se začíná psát historie Vojenské nemocnice v Brně. Ta ve svém dalším vývoji zažila různě významné epizody. 2. prosince 1805 Napoleon vybojoval u Slavkova v bitvě tří císařů své velké vítězství, když se svou 70 000 armádou porazil 90 000 vojáků rakouských a ruských. Bitva přinesla mnoho utrpení a také mnoho raněných. Odhaduje se, že v zábrdovické nemocnici jich ošetřili asi 2 500. Také 1. světová válka přinesla spoustu strádání a vznikala potřeba náhradních nemocnic. Řada veřejných budov a škol byla předána vojenským úřadům. Mezi nimi plnila své důležité poslání i Posádková nemocnice 5 v Brně (Garnisonsspital). Dne 28. října 1918, kdy vzniklo samostatné Československo, byly v Brně dvě vojenské nemocnice. Později byly obě sloučeny a vznikla Divizní nemocnice 6, sídlící již jen v areálu v Zábrdovicích.

Stavělo se, bouralo, opravovalo, modernizovalo, a to vše k zajištění dostatečné kapacity lůžek a moderní medicíny. V roce 1937 došlo k přejmenování na Sborovou nemocnici 6. I v tomto období byly prováděny četné stavební úpravy. Byl vybudován operační sál a přestavěna byla řada pracovišť a oddělení. Mnichov 1938 a obsazení Československé republiky 15. 3. 1939 přinesly rozpuštění Československé armády a vývoj vojenské nemocnice byl přerušen. Nemocnici obsadili Němci se svým wehrmachtem a její název se změnil na Reserve Lazarett I, Brünn. Pacienti byli propuštěni a personál rozehnán. Vzhled nemocnice během 2. světové války značně utrpěl hlavně kvůli náletům na sousední strategickou Zbrojovku. V dubnu 1945, kdy Brno osvobodila Rudá armáda, sídlil v objektu krátce polní lazaret, ale 15. září 1945 byla nemocnice v Zábrdovicích předána zpět do užívání Československé armády.

Moderní nemocnice s moderním vybavením

Nastalo období výstavby, stěhování, rekonstrukcí a úvah o výstavbě nové nemocnice. Hlavním problémem nemocnice byly celkem stísněné prostory, a proto v ní již v roce 1950 vyrostl nový čtyřpodlažní pavilón. Také v posledních letech došlo k důležitým stavebním úpravám. Při této příležitosti byla také opravena historická barokní fasáda kláštera v Lazaretní ulici, rekonstruován ambulantní trakt v budově kláštera, již zmiňovaná kaple sv. Kunhuty byla přeměna v lékárnu, opraveny byly střechy kláštera a došlo k propojení bývalého kláštera s odbornými ambulancemi a s lůžkovou budovou. Je toho hodně, co se podařilo, a je toho hodně, co Vojenskou nemocnici v dalších letech čeká. A to vše v zájmu pacienta, který se s důvěrou obrací na své lékaře, ale i v zájmu lékaře, který pracuje v prostředí, které umožňuje poskytovat kvalitní a moderní medicínu s využitím nejnovějších poznatků a technického vybavení. Ve Vojenské nemocnici v Brně se v průběhu její existence objevila řada lékařů zvučných jmen, kteří se podíleli na její reprezentaci, kteří měli vliv na její vývoj, výstavbu a existenci nemocnice samotné a kteří se podíleli na zavádění nových léčebných metod. Mnoho nemocničních lékařů bylo perzekvováno při změnách režimů. Ale pracovalo a pracuje zde také mnoho zaměstnanců, kteří působili v řadách mírových či humanitárních sil Armády České republiky.V brněnské Vojenské nemocnici pracuje téměř 500 zaměstnanců.

I malá nemocnice je však velké zařízení. Je to složitý systém, kde každý má své důležité místo, od ředitele, lékařů, sester a jiných odborných pracovníků, přes kvalitní kuchyni, logistiku, která spravuje technické zázemí, řidiče sanitek, sanitáře, kteří denně naběhají desítky kilometrů, až po uklízečky, které musí zajistit čisté, přímo sterilní prostředí ve všech koutech špitálu. V posledních letech došlo, za významného přispění zřizovatele, Ministerstva obrany ČR, skutečně k velkému posunu k moderní nemocnici. Technické vybavení se stále obnovuje a snažíme se držet krok s moderní medicínou. Ať už jde o moderní CT se 64řadým detektorem, včetně výbavy pro kardioaplikace, nebo RTG s přímou digitalizací obrazu, jak při skiagrafii, tak i při skiaskopii. Jde o plný bezfilmový provoz. Žádné chemikálie RTG oddělení neprodukuje, což významně šetří životní prostředí. Moderní operační instrumentárium umožňuje široké využití endoskopických operačních metod s možností záznamu celé operace. Nemocniční informační systém propojuje jednotlivé celky v téměř dokonalý systém. Téměř, protože vždy jsou nějaké rezervy, protože vždy je co zlepšovat. Lůžková oddělení jsou modernizována, již téměř nenajdete velké pokoje pro pět a více pacientů. Pacienty příjemně překvapí jednotky s 2 až 4 lůžky s vlastním sociálním zařízením, leckde i s telemetrií, tedy s on-line sledováním životních funkcí na monitorech v centrále – velíně oddělení, tedy sesterně. Jednotky intenzívní péče (JIP) jsou pracoviště přímo přetékající moderními technologiemi. To vše má za cíl spokojeného, uzdraveného či zachráněného pacienta a tým zaměstnanců, který má vytvořeny co nejlepší podmínky, aby toho mohl dosáhnout.

Ing. Antonín Vodák, ředitel Vojenské nemocnice Brno.

Vojenská nemocnice nemůže a nechce konkurovat velkým zařízením typu fakultních nemocnic nebo pracovištím se specializovanou péčí, jako je například Masarykův onkologický ústav. Naším úkolem je postarat se o pacienta, který se v těžkých chvílích obrátí na svou nemocnici a najde v ní kvalitní, vyškolený a přívětivý personál, jenž mu pomůže. Najde v ní prostředí, které důvěrně zná, v němž se orientuje a opět dosáhne fyzické i duševní síly a je mu navráceno zdraví.

K rozvoji plnohodnotného života přispívá brněnská Vojenská nemocnice nejen kvalitní léčbou svých pacientů. Ve spolupráci Vojenské nemocnice Brno, Ministerstva obrany ČR a městské části Brno-Židenice byla upravena Kapitulní síň bývalé prelatury, kde se tak vytvořily krásné prostory pro reprezentaci, koncerty a slavnostní setkávání obyvatel městské části i celého města. Nemocnice se tím otvírá široké veřejnosti, nejen pacientům. V nemocnici organizujeme koncerty, poněvadž vynikající akustika k tomu přímo vybízí. Svatební obřady, vítání občánků, osvětové přednášky pro veřejnost, setkání veteránů a výstavy v malé galerii – i to je naše nemocnice.

Ing. Antonín Vodák, ředitel Vojenské nemocnice Brno