Brno, 5. dubna 2013 - Metro ani důlní vozíky zde nejezdí, ale provoz je tu přesto neskutečný. V desítkách kilometrů kabelů a potrubí uložených v tunelech několik metrů pod zemí bez přestání proudí voda, horká pára, elektřina, plyn či gigabyty informací. Vítejte v kolektorech pod brněnskými ulicemi, v životně důležitých tepnách města!
Návštěvníkům nejen z řad odborné veřejnosti se nyní otevřela jedinečná možnost poznat další neznámou část brněnského podzemí. Technické sítě Brno, a.s. (TSB), ve spolupráci s Turistickým informačním centrem města Brna, totiž na konci února zpřístupnily nový prohlídkový okruh v kolektorech pod historickým jádrem moravské metropole.
Již loni v květnu byl otevřen více než půlkilometrový okruh pod ulicemi Josefskou, Masarykovou a Orlí, představující především moderní technické zázemí kolektorů, jejich provozu, údržby a jejich využití pro fungování města.
„Chceme, aby lidé poznali kolektory, poznali jejich význam a aby lidé vůbec věděli, že kolektory v Brně máme," uvedl Jaromír Machálek, generální ředitel TSB, proč byla v roce 2012 zpřístupněna první prohlídková trasa. Tu si za půl roku nenechalo ujít na pět stovek návštěvníků nejen od nás, ale i z Německa, Itálie či USA.
Trasa nového a rozšířeného okruhu o délce 1 100 metrů nyní kromě prohlídky technického zázemí kolektorové sítě navíc přináší i zajímavý pohled do historie brněnského podzemí a nabízí tak alternativu například k labyrintu pod Zelným trhem či kostnici u sv. Jakuba.
Trasa velkého okruhu, jehož prohlídka trvá kolem půldruhé hodiny, vynechává Orlí, zato ale pokračuje i pod ulicí Jánskou a Minoritskou a odbočuje přes Panskou až pod Starou radnici.
Části některých chodeb se změnily v muzejní prostory a návštěvníci si mohou prohlédnout například nálezy ze studny na Špilberku, fragmenty studny nebo různé pracovní předměty využívané v podzemních stavbách. Podle vedení společnosti TSB se právě kombinace moderního a historického vývoje podzemí může stát novou turistickou atrakcí.
Dvě desítky kilometrů chodeb...
V historii bylo podzemí vždy nedílnou součástí života každého města. Mimo skladovací a obranné účely byly budovány podzemní stavby určené k rozvodu pitné vody nebo k odvedení splašků. Mezi tyto stavby patří také studny, jichž se nacházel na území historického města Brna značný počet, stejně jako městské kašny, které zajišťovaly dodávky pitné vody pro obyvatele města. Všechny tyto stavby se postupem času zdokonalovaly, rozšiřovaly a rozvoj města již v těchto dobách určoval směr dalšího vývoje. Z praktických důvodů směřovalo umístění těchto staveb pod zem s možností dalšího využití.
Konkrétním důkazem tohoto vývoje je štola na ulici Běhounské, chránící níže uloženou stoku umístěnou v prostoru městského příkopu. Štola navazuje na Kartouzský vodovod, kterým byla přiváděna pitná voda do města Brna.
Délka kolektorů pod Brnem přesahuje 21 kilometrů. Od roku 1973, kdy bylo v Brně zahájeno budování prvního úseku primárních kolektorů, probíhá jejich postupná výstavba, následně doplněná také výstavbou sekundárních kolektorů. Nyní Technické sítě Brno zajišťují správu a provoz 7 719 metrů ražených primárních kolektorů, 5 106 metrů ražených sekundárních kolektorů a 8 426 metrů hloubených sekundárních kolektorů.
...pět i třicet metrů pod ulicemi
Primární kolektory jsou uloženy v hloubce asi třicet metrů pod povrchem a nejsou přímo propojeny s uliční sítí. Jsou v nich umístěny liniové stavby tranzitních rozvodů a sítí technického vybavení na větší vzdálenosti.
Oproti tomu sekundární kolektory slouží jako distribuční soustava k rozvodu sítí do jednotlivých objektů na povrchu. Nachází se v historickém jádru města Brna v hloubce kolem pěti metrů pod povrchem. Samostatnou skupinou jsou pak sídlištní kolektory, umístěné na sídlištích Vinohrady a Kamenný vrch a ulici Kubíkova. Slouží pro rozvody inženýrských sítí pro bytové domy na těchto sídlištích.
A proč se vlastně kolektory budují? Jejich výhody jsou zřejmé – kromě soustředění všech sítí a rozvodů na jednom místě umožňují bleskové zjištění jakékoli případné závady a její opravu bez zásahu z ulice. Až někdy půjdete Masarykovou ulicí, určitě ji neuvidíte rozkopanou. Ovšem pouhých pár metrů pod chodníkem bude ve tmě a bez přestání proudit život v tepnách města...
Kryštof Turek
Foto: TSB, Tomáš Trojan a autor
