Brno, 19. června 2013 - Městská část Bystrc se nachází na severozápadním okraji Brna. Se svými 24 tisíci obyvatel se řadí k největším městským částem a rozlohou 27,24 km² je části největší. Na území Bystrce se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, Zoologická zahrada Brno, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje včetně Helenčiny a Ríšovy studánky i hrad Veveří.

První písemně doložené zmínky o Bystrci se datují do roku 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv.Tomáše. Bystrc pak byla součástí panství hradu Veveří, ale po roce 1848 se z povinností vůči veverské vrchnosti vykoupila.

V červenci 1960 byla spolu se sousedními Kníničkami připojena k Brnu a současné katastrální hranice získala při reformě Brna v šedesátých letech 20. století. V srpnu 1976 byly Bystrc i Kníničky připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky roku 1990. Od sedmdesátých let se začala provádět rozsáhlá bytová výstavba, která změnila charakter Bystrce z příměstské vesnice na jedno z největších sídlišť v Brně. V průběhu dostavby sídliště, které dostalo označení Bystrc I, začala výstavba nového sídliště Bystrc II, umístěného dále na západ směrem k Žebětínu. Dokončení výstavby posledních panelových domů v sídlišti Bystrc II bylo realizováno až začátkem 90. let. Další plánovaná výstavba navazujícího panelového sídliště Bystrc IIa probíhá v prostoru Kamechy. Zároveň je nad Rakovcem budován obytný soubor Panorama.

Sportovní hřiště a regenerovaná ZŠ Vejrostova

Společenské centrum s upraveným okolím

Bystrcká radnice je hned vedle kostela

Podobně jako na jiných sídlištích nebyla společně s bytovými domy dokončena potřebná vybavenost, takže hlavním cílem samosprávy městské části je tyto chyby minulosti napravit. Po roce 2000 byl díky dotačním programům zahájen rozsáhlý projekt revitalizace sídliště. Podařilo se zateplit panelové domy ve vlastnictví obce, včetně výměny balkónů, výtahů a rozvodů. Díky dotačnímu titulu EU Regenerace panelových sídlišť byla upravena veřejná prostranství. Vydařeným příkladem je prostor s vodním prvkem před obchodním střediskem Max. Do svých domů investovala družstva i soukromí vlastníci. Šedivé sídliště se tak díky vkusným barevným fasádám a výsadbě a úpravám zeleně mění v místo příjemného bydlení. Postupně se díky dotacím na zateplení veřejných budov daří modernizovat i školy a školky. Úspěšně jsme zregenerovali ZŠ Vejrostovu a Heyrovského a jejich sportovní areály, které slouží nejen k výuce, ale i k volno-časovým aktivitám bystrcké veřejnosti. Pro děti jsme opravili i nově postavili dětská hřiště. V současné době jsme se pustili z vlastních prostředků do zateplování mateřských škol. Nejen tyto akce, ale všechna výběrová řízení od 15 000 Kč soutěžíme jako otevřená řízení na internetu.

Největším problémem Bystrce je nedostatek míst v mateřských školách, který se snažíme řešit i vlastními silami. Byla otevřena nová MŠ na Kamechách, upravili jsme prostory v MŠ Laštůvkova na třídu pro dalších 14 dětí a dočasně jsme umožnili vznik malé soukromé MŠ v prostorách ZŠ Heyrovského. Připravujeme možnost výstavby montované MŠ v areálu ZŠ Laštůvkova, přestože vidíme jako zásadní řešení výstavbu variabilní šestitřídní MŠ v centrální části Kamech, což je společný požadavek Bystrce a Žebětína. Výstavbu této MŠ bychom chtěli spojit s očekávanou výstavbou obchodního centra na Kamechách. Zateplení ZŠ Laštůvkova a mateřských škol, regenerace Společenského centra, vybudování stezky zdraví, úprava Horního náměstí, podpora revitalizace pláží na vyčistěné Brněnské přehradě a mnoho dalších připravovaných projektů má za cíl další zlepšení života v naší krásné městské části.

RNDr. Vladimír Vetchý, CSc., starosta