Brno, 8. července 2013 - Brněnská přehrada je jednou z nejvýznamnějších vodních nádrží v celém povodí řeky Moravy, vybudovanou na řece Svratce nad městem Brnem. Hlavním účelem vodního díla bylo snižování povodňových průtoků a akumulace vody pro trvalé zajištění průtoku pod nádrží.

Nádrž se využívala i k odběru vody pro závlahy, ale postupně vzrostl její význam pro plavbu, rekreaci, rybářství a výrobu špičkové energie. Evropským unikátem je veřejná doprava, kterou zajišťují osobní lodě na elektrický pohon.

Ačkoli se nádrž postupně stala oblíbeným rekreačním místem pro obyvatele Brna i okolí, ovlivnil negativně její využití v posledních letech masívní výskyt sinic. Tyto jednobuněčné či vláknité baktérie potřebují ke svému životu především světlo, teplo a dostatečný přísun živin. Právě velké množství živin je příčinou tvorby zeleného hustého povlaku na hladině a následného uvolňování většího množství nebezpečného toxinu do vody. Eliminaci tohoto problému zajistil už tři roky za sebou projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži, který nám představil generální ředitel Povodí Moravy, s.p., Radim Světlík.

Co je cílem projektu a jaká opatření byla na přehradě spuštěna?
Projekt slouží k vyřešení špatné kvality vody v nádrži vlivem přemnožených sinic – cyanobaktérií. Mezi nejdůležitější realizovaná opatření lze považovat provzdušňování vodního sloupce, srážení fosforu na přítoku do nádrže a úpravu rybí obsádky.

Obnažené dno nádrže pod hradem Veveří

Cílem projektu je snížit množství sinic v sedimentech a zvýšit koncentraci kyslíku jeden metr nade dnem na dva miligramy v jednom litru vody.

Co a kdy předcházelo zahájení jednotlivých opatření?
Přípravná opatření byla zahájena již v roce 2007 leteckou aplikací vápenného hydrátu na obnažené dno nádrže. Toto ošetření sedimentů pokračovalo v únoru a listopadu 2008 a v dubnu 2009. Téhož roku se uskutečnila mimořádná manipulace snížením hladiny o zhruba 10 metrů na období jednoho roku. Tomu předcházela rozsáhlá redukce rybí obsádky. Cílem aplikace vápenného hydrátu a vypuštění nádrže bylo nastartovat procesy, které vedou ke snížení živin v sedimentech a tím k omezení jejich využití sinicemi. Projekt pokračoval v roce 2010 spuštěním provozu aeračních věží, zahájením ošetření přítoku do nádrže síranem železitým, úpravou rybí obsádky, sběrem sinic z vodní hladiny a podrobným monitoringem vody a sedimentů.

Instalace aeračních věží

Mohl byste nám popsat princip těch nejdůležitějších opatření ke zlepšení kvality vody?
Jedná se o provzdušňování vodního sloupce neboli aeraci. Ta má za úkol promíchat a prokysličit vodní sloupec tak, aby u dna byla zajištěna dostatečná koncentrace kyslíku. Tuto činnost obstarává 20 aeračních věží. Pět věží je vybaveno aerátorem a ke dnu nádrže vhání vzduch, 15 věží je vybaveno čerpadly, která nasávají vodu těsně pod hladinou a dopravují ji ke dnu. Voda u hladiny nádrže má totiž největší koncentraci rozpuštěného kyslíku. Prokysličením a promícháním vody se docílí zvýšení obsahu rozpuštěného kyslíku i teplot ve spodní části nádrže, čímž se zhorší podmínky pro rozmnožování sinic.

Jak a čím ošetřujete vodu na přítoku do nádrže a která další opatření jsou připravena?
Dávkování síranu železitého na přítoku do nádrže má za úkol vysrážet fosfor, který je základní živinou pro sinice, a omezit tak pro ně přísun jejich potravy. Samotné dávkování je v provozu od počátku května do konce září. Cílem úpravy rybí obsádky byla redukce bílých ryb, cejnů, cejnků, plotic a podpora početnosti dravých druhů ryb. Potravou bílých ryb je takzvaný zooplankton (drobní živočichové), kteří se živí fytoplanktonem (řasami a sinicemi).

Potápěč před kontrolou technologie

Tímto bílé ryby redukují přirozené predátory sinic a podporují nepřímo jejich masívní rozvoj. Vysazením dravých ryb proto přirozeně redukujeme bílé ryby, podporujeme rozvoj zooplanktonu a redukujeme fytoplankton. V případě většího výskytu sinic na vodní hladině se využívá také speciálně vybavená loď, která velmi jemným sítem dokáže filtrovat vodu a zbavovat ji sinic. Ty se pak odvážejí mimo nádrž k likvidaci.

Jakým způsobem sledujete, zda jsou jednotlivé zásahy na Brněnské přehradě účinné?
Jedná se o podrobné chemické rozbory vody, sedimentů a ryb. Analýzy vod se provádí jednou týdně, analýzy sedimentů čtyřikrát ročně a analýzy ryb dvakrát do roka. Monitoring slouží k rozhodování o spuštění či ukončení jednotlivých opatření. Je proto velmi důležitou součástí projektu.

Brněnská přehrada je vyhledávanou lokalitou pro vodní sporty

Jak vypadá kvalita vody po třech letech provozu aeračních věží a dávkování síranu železitého do vody na přítoku?
Z výsledků monitoringu po tříletém provozu je zřejmé, že Brněnská přehrada je z biologického i rekreačního hlediska ve zlepšeném stavu. Do roku 2008 byly sinice vždy dominantou fytoplanktonu a jejich početnost překračovala hygienický limit. Od roku 2010 dominanci převzaly ostatní druhy fytoplanktonu (rozsivky, skrytěnky) a sinice byly zastoupeny pouze v menšině. Zlepšení kvality vody potvrzují i výsledky sledování Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje, která od roku 2010 nevyhlásila zákaz koupání.

Měla spuštěná opatření úspěch?
Aerace zajistila také dostatečné prokysličení hlavního jezera nádrže, což úspěšně obstálo i v extrémně suchém a teplém roce 2012. Zvýšené hodnoty kyslíku a vyrovnané teploty v celé hloubce nádrže ukazují na změnu oproti předchozím letům. Podpora dravých druhů ryb ve svém důsledku účinně omezila rozvoj fytoplanktonu a dávkování síranu železitého na vtoku do nádrže je vysoce účinnou (až 96 %) metodou odbourání fosforečnanů v nádržích. Všechna prováděná opatření mají pozitivní vliv na kyslíkový režim nádrže, zejména pak v nejhlubších místech u hráze, kde byl v předchozích letech vždy kyslíkový deficit. Monitoring prokázal snížení množství buněk sinic v sedimentu oproti sezónám před realizací projektu s jednoznačně kladným vlivem na celkový stav nádrže. Ten potvrzuje dobrá kvalita vody po celou koupací nebo vegetační sezónu.

Rozhovor připravil ing. Jiří Macík