Brno, 29. listopadu 2013 - V roce 2013 město Brno připravilo druhou vlnu sociologického šetření s názvem Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel (první vlna výzkumu byla provedena v roce 2009). Cílem bylo podat celistvý obraz názorů obyvatel na město Brno a porovnat názory obyvatel města v čase.

Pro sběr dat bylo využito standardizovaného dotazníku, realizaci výzkumu zajistila společnost AUGUR Consulting. Ve vzorku 1 012 respondentů byli zastoupeni lidé podle věkových kategorií, pohlaví a městských částí, stejně jako jsou zastoupeni v populaci Brna (nad 18 let věku). Byly dotazovány osoby, které jsou ve městě přihlášeny k trvalému pobytu, ale také ti, kteří mají trvalý pobyt jinde, ale v jihomoravské metropoli žijí.

Brno – město univerzit a hokeje

Výzkum se mimo jiné zaměřil na to, jak obyvatelé vnímají Brno. Pro tento cíl bylo využito celkem 39 výroků, jejichž ladění bylo vždy pozitivní. Respondenti posuzovali tyto výroky týkající se image města pomocí čtyřbodové škály (1 = „rozhodně souhlasím" až po 4 = „rozhodně nesouhlasím"). Následně byl z tohoto ohodnocení všech dotázaných vypočítán průměr (čím nižší je výsledná hodnota průměru, tím více respondenti s výrokem souhlasili). Z hodnocení všech výroků byl vypočítán souhrnný ukazatel „Image města Brna z vnitřního pohledu", který vykazuje v roce 2013 hodnotu 1,99. V roce 2009 měl tento souhrnný ukazatel hodnotu 2,22, tudíž obraz města v očích jeho obyvatel se v čase lepší.

Respondenti například nejvíce souhlasí s tím, že Brno je městem univerzit (průměrné hodnocení 1,34), že je dobře dostupné vlakem (1,41) a autem (1,47), že je zde dostatek možností pro různé nákupy (1,47), že se zde dokážou dobře orientovat (1,5) a že Brno je městem hokeje (1,52).

Na druhou stranu nejméně souhlasí s tím, že se Brno dokáže dobře propagovat, a to jak v nadnárodním měřítku (průměrné hodnocení 2,84), tak v rámci České republiky (2,44) a v médiích (2,42), dále že se po městě dá dobře jezdit autem (2,49) a že je Brno čisté město (2,45).

Největšími přednostmi jsou podle spontánních odpovědí respondentů obecně architektura, památky a historické jádro města, za klad obyvatelé považují i bohatou kulturu a také přehradu a její okolí. Naopak nejzávažnějšími nedostatky jsou doprava (špatná průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací apod.), nepořádek (v centru, v parcích, nedostatečný úklid), parkování, sociálně nepřizpůsobiví občané (žebráci, bezdomovci, opilci) a MHD (drahá, nekvalitní, přeplněná apod.).

V Brně žijeme spokojeně

Pokud se ptáme na obecnou míru spokojenosti se životem v Brně, tedy bez ohledu na to, o jakou oblast života se jedná, nedopadlo hodnocení města vůbec špatně. Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než 9 z 10 dotázaných uvedlo, že je velmi (39,4 %) nebo spíše (52,5 %) spokojeno s Brnem jako místem, kde žije. Nespokojenost projevila méně než desetina dotázaných (velmi nespokojen/a 0,9 % a spíše nespokojen/a 7,2 %).

Klíčová část výzkumu se soustředila na zjištění toho, jak jsou lidé spokojeni s jednotlivými faktory kvality života (oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.). Respondentům bylo nabídnuto k posouzení opět pomocí čtyřbodové škály 58 položek týkajících se výše zmíněných oblastí života ve městě. Výpočty opět pracovaly s průměrem: z odpovědí všech respondentů na konkrétní položku byl vypočítán průměr (čím nižší je výsledná hodnota průměru, tím více byli respondenti s danou položkou spokojeni). Z ohodnocení všech položek byl vypočítán opět souhrnný ukazatel „Spokojenost obyvatel města za sledované období", který vykazuje v roce 2013 hodnotu 1,96. V roce 2009 měl tento ukazatel hodnotu 2,15, tudíž spokojenost s jednotlivými oblastmi života ve městě v čase roste.

Nejvíce spokojeni jsou respondenti například s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. (průměrné hodnocení 1,36), s nabídkou divadel (1,41), s dostupností obchodů s potravinami (1,44) a s dostupností ostatních obchodů (1,49). Na druhou stranu nejméně spokojeni jsou například se stavem komunikací a silnic (2,92) a hlavně s dostatkem parkovacích míst (3,45).

Brno – město patriotů?

Co se týče vztahu dotázaných k Brnu, oproti roku 2009 ubylo osob, pro které je Brno nejhezčí místo k životu – v roce 2009 takových respondentů byla celá polovina, dnes je patriotů o něco méně – necelých 45 %. Oproti roku 2009 ale naopak přibylo těch, kteří považují Brno za příjemné město – letos jich bylo 46,5 % (39,4 % v roce 2009). V čase o něco málo poklesl i podíl těch, kteří považují Brno za průměrné město, k němuž je nic nepoutá. Podíl respondentů, kterým se město nelíbí, zůstává v čase stejný a jedná se pouze o půl procenta dotázaných.

Výzkum sledoval i plány odstěhovat se z Brna. Největší podíl osob se neplánuje odstěhovat nikdy (64 %), případné stěhování připouští necelých 13 % dotázaných a 23 % respondentů ještě neví. V čase zůstává rozložení odpovědí na tuto otázku poměrně stabilní.

Z výsledků obou vln výzkumu vyplývá, že obyvatelé vidí Brno jako město bohaté na historické památky a nabízející rozmanité možnosti trávení volného času. Vnímají je jako město vzdělané a dobré vzdělání umožňující, sídlo s dobrou zdravotní a sociální infrastrukturou, místo, kde se daří kulturnímu životu a kde se dá i dobře nakupovat. Na druhou stranu však kriticky vnímají jeho nedostatky, jako jsou potíže s čistotou a údržbou města či s dopravní zátěží a parkováním. Co je však klíčové: město není většině obyvatel lhostejné – mají je rádi a chtějí v něm žít.

Závěrečnou zprávu sociologického šetření Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2013 s podrobnými výsledky najdete na webu www.brno.cz v sekci Správa města – Dokumenty města – Analýzy a studie.

Eva Gregorová
Kancelář strategie města MMB