Brno, 18. března 2014 - Vystoupat pomalu proskleným výtahem kolem obří šroubovice DNA a v okamžiku pochopit procesy, které se v ní dějí. Vyzkoušet si v interaktivní laboratoři postupy, které denně používají genetičtí inženýři po celém světě.

Anebo stanout v místnosti, ve které před jeden a půl stoletím diskutoval s tehdejšími vědci Johann Gregor Mendel. Nejen to slibuje unikátní Mendelianum, které do konce léta vznikne v prostorách Biskupského dvora Moravského zemského muzea.

Návštěvnické a vědecké centrum bude zaměřené na popularizaci vědy a výzkumu v oblasti aktuální molekulární biologie, genetiky a její historie s odkazem na zakladatele moderní genetiky, který poprvé přednesl svou objevitelskou teorii přenosu dědičných jednotek v roce 1865 v Brně.

„Projekt využívá historicky významné prostory Moravského zemského muzea, které jsou přímo spojeny s organizační a vědeckou činností Johanna Gregora Mendela. Muzeum bylo založeno Hospodářskou společností, jejímž členem se roku 1855 stal i Mendel. Zde se zapojil do výzkumu, a byl tedy v přímém kontaktu s počátečním vývojem muzea, které je jedinou, dodnes kontinuálně fungující odbornou vědeckou institucí ve světě," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea (MZM) Eva Pánková.

Procházka buňkou...

Samotná expozice bude rozdělena na několik částí. Hned na jejím začátku v přízemí návštěvníci vstoupí přímo do obřího jádra buňky. „Cílem této části expozice je přímo vtáhnout návštěvníka do děje v buňce. Zde každý snadno pochopí základní pojmy a principy, které jsou základem pro představení vědy a výzkumu v molekulární biologii a genetice," říká Jiří Sekerák, vedoucí Oddělení pro historii biologických věd a genetiky MZM.

Na přízemní část 3D modelů pak po výjezdu průhledným výtahem navazuje expozice, v níž budou vysvětleny základní pojmy o buněčných genetických procesech. V prvním patře na návštěvníky čeká také rekonstruovaný původní prostor bývalé zasedací místnosti Hospodářské společnosti, které byl Mendel celoživotním členem a čelným představitelem. Zde vedl mnohá jednání a debaty, které ovlivnily jeho práci i vznik Přírodozkumného spolku, jehož úkolem byl výzkum struktury hmoty a jejího chování.

Motivujícím prvkem této části expozice bude představení vědce jako reálné postavy v roli objevitele a učitele. Mendelova laboratoř otvírá návštěvníkům pohled do výzkumu v Mendelově době a nabízí odpověď na otázky typu: „Co Mendel věděl a co vědět nemohl?"

... i hra na vědce v laboratoři

Nejen pro dospělé, ale i pro děti bude jistě atraktivní další část expozice, a to interaktivní laboratoř. Není nad to si na vlastní kůži vyzkoušet práci genetického vědce! „Návštěvníci si budou moci sami vyzkoušet metody práce v molekulárně-biologické laboratoři, která je zařízena tak, aby vytvářela reálné prostředí. Zdejší přístroje budou sloužit k vysoké názornosti metod a současně mohou být sdíleny větším počtem lidí. Zcela reálné demonstrace molekulárně-biologických metod pak budou předváděny v rámci populárně-vědeckých akcí," podotýká Sekerák.

Na laboratoř bude navazovat multifunkční místnost. Ta bude určena především pro vědecké konference a semináře, ale také pro laboratorní demonstrace a workshopy či projekce. Na závěr expozice pak budou představeny příběhy genetiky spjaté s Nobelovou cenou.

(tof)
Vizualizace a foto: archív MZM