Brno, 1. července 2014 – Drobné mince, střepy, fragmenty původního dláždění, středověké sklepy, kosti či základy pranýře. To jsou jen některé z nálezů archeologů, kteří již několik měsíců horečnatě zkoumají Zelný trh. Ten do konce roku projde radikální proměnou vzhledu, zatím jej však obsadily bagry a desítky archeologů zkoumají, jak vypadal v průběhu staletí.

Město Brno na jaře zahájilo opravu Zelného trhu, která je součástí komplexní rekonstrukce historického jádra města Brna. Na již provedenou opravu podzemí naváže závěrečná rekonstrukce povrchu. „Dojde ke zpevnění ploch, vozovky, chodníků a inženýrských sítí, změní se i systém parkování. Bude obnoven a doplněn městský mobiliář, na Zelném trhu přibudou nové lavičky, telebox, stojany na kola či odpadkové koše. Revitalizace prostoru se dotkne také sadových úprav, neboť obvod náměstí bude osázen 17 stromy," popisuje mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára budoucí podobu jednoho z nejdůležitějších brněnských náměstí.

Před Moravským zemským muzeem navíc přibudou nové vodní fontánky, u ústí ulice Starobrněnská bude také vybudováno stanoviště podzemních kontejnerů. Oprava Zelného trhu za více než šedesát miliónů korun by měla být dokončena před koncem letošního roku.

Mince, kosti, sklepy...

Zatím však prostor před Moravským zemským muzeem obsadily bagry a odkryté plochy od začátku dubna zkoumají desítky archeologů. A přestože jejich výzkumy ještě nejsou zdaleka u konce, už nyní spatřily světlo světa zajímavé nálezy. Řadu z nich archeologové předem očekávali. „Nejběžnějšími nálezy při archeologických výzkumech v Brně jsou zlomky keramických nádob a zvířecí kosti. Většinou představují odpad pocházející z někdejších domácností. Dosud jich bylo při výzkumu odebráno několik tisíc kusů. Kromě toho bylo nalezeno také několik zlomků předmětů ze železa a barevných kovů, kostěné předměty a fragmenty skleněných nádob. Získány byly zatím tři desítky středověkých a novověkých mincí," uvedl archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia. „Nejvíce nás potěšily dva středověké prsteny. Nejsou sice v Brně ojedinělým nálezem, jejich celkový počet je však dosud poměrně malý," upozornil Zůbek.

V horní části náměstí byly také odkryty i dva středověké sklípky. „Sklípky sloužily jako skladovací prostory. Zřejmě náležely k budově, která někdejším trhovcům poskytovala možnost skladovat své zboží. Možná v budově sídlila také příslušná správa tržiště," domnívá se Zůbek. Překvapivým nálezem byl i objev zásobovací jámy na obilí z doby bronzové. Její datování odhadují archeologové na tisíc let před naším letopočtem. „Takové zásobní jámy sloužily ke skladování obilí. V té době to byl běžný jev a tato praxe se udržela také v období středověku a novověku. V některých oblastech Evropy se tímto způsobem skladovalo obilí až do nedávné doby. Doklady osídlení této části města, tedy od Petrova až po Josefskou ulici, v době bronzové jsou poměrně intenzivní," dodává Zůbek a vysvětluje, že už před třemi tisíci lety byl prostor současného Zelného trhu pro tehdejší lidi zřejmě atraktivní.

Dlažba jen někde, na nepoctivce pranýř

Některé ženy mohou mít drobné nesnáze při chůzi po vydlážděných plochách v centru Brna. Ovšem dokážete si představit, že byste se po ulicích či na Zelném trhu brodili bahnem? „V období středověku a rovněž novověku nebylo náměstí dlážděno takovým způsobem jako dnes. Komunikační úpravy byly vytvořeny ze štěrkových vrstev kamínků a oblázků. Zřejmě byly tímto způsobem řešeny jen komunikačně nejzatíženější prostory, například cesty vedoucí přes náměstí nebo kolem domů," upozorňuje archeolog Antonín Zůbek. Vykopávky v dolní části náměstí také odhalily základy pranýře. O existenci pranýře se však předem vědělo, je dobře vidět na starých vyobrazeních města z poloviny 17. a 18. století. Pranýř sloužil k výkonu trestu za menší delikty.

A jak vlastně vypadal samotný průběh trhů v minulosti? „Ve středověkém Brně se postupně ustálily čtyři velké výroční trhy. Konaly se v přesně vymezeném období a mohly trvat i 14 dní. Přístupné byly rovněž pro cizí obchodníky. Kromě toho se zde konaly běžnější trhy, kde prodávaly své zboží místí kupci a řemeslníci," říká Zůbek. 

Každopádně některé rysy lidské povahy se ani za století příliš nezměnily. Co vám připomíná drobná spekulace na závěr, jak to například mohlo chodit při běžném prodejním dni? „Myslím, že lidská mysl a chování lidí jsou v průběhu dějin obdobné. Je potřeba si jen připomenout poněkud odlišný stav středověké civilizace od té dnešní. Jistý obraz nám podávají středověké písemné prameny. Můžeme se zde například setkat s osobní arogancí řemeslníků, úzkým sortimentem, omezeným či podvodným prodejem," uzavírá Zůbek.

Autor a foto: Kryštof Turek
Vizualizace: Atelier RAW