Brno, 7. července 2016 - Radní městské části Brno-střed schválili návrh záměru architektonicko-urbanistické soutěže „Park na Moravském náměstí v Brně". Petr Bořecký, jeden z radních městské části Brno-střed k záměru soutěže uvedl, že park by měl sloužit zejména jako rekreační a oddychová plocha pro obyvatele města. Návrhy by měly určit jasné vymezení pěších tras, navazující na relaxační plochy zeleně. Může být doplněn vodními prvky, kavárnou a místy pro instalaci venkovních výstav. Záměrem města je také zřídit dle historické stopy pěší propojení do ulice Mášovy. Započetí rekonstrukce je předběžně plánováno na počátek roku 2018.
Park na Moravském náměstí je významným prvkem městské struktury a tvoří jedno z centrálních prostranství města Brna, na které chce městská část Brno-střed zaměřit svou pozornost. Je křižovatkou významných pěších tras, přičemž hlavní kompoziční a pohledovou osu parku na Moravském náměstí vytváří Rašínova třída ústící do prostoru MHD Joštova a Česká. Podél parku vybíhají z centra města významné radiály ulice Kounicova a Lidická.
Náměstí mnoha jmen – věděli jste, že Moravské náměstí bylo dříve:
- začátkem 19. století - Dikasterialplatz, též Dikasterialhausplatz (Dikasteriální náměstí)
- od 19. 7. 1860 - Lažanskýplatz + Am Kiosk (Lažanského náměstí + Na kiosku)
- od 15. 12. 1915 - Kaiser-Josef-Platz + Am Kiosk (náměstí Císaře Josefa + Kiosk)
- od 30. 12. 1918 - Lažanského náměstí + Kiosk (Lažanskýplatz + Kiosk)
- od 6. 12. 1935 - Lažanského náměstí + Švehlova (Lažanskýplatz + Švehlagasse)
- od 17. 3. 1939 - Lažanskýplatz + Švehlagasse - Lažanského náměstí + Švehlova
- od 19. 3. 1939 - Adolf-Hitler-Platz + Am Kiosk - náměstí Adolfa Hitlera + Kiosk
- od 10. 5. 1945 - Lažanského náměstí + Kiosk
- od 25. 9. 1946 - náměstí Rudé armády
- od 25. 5. 1990 - Moravské náměstí
,,V 19. a 20. století se park na dnešním Moravském náměstí stal místem souboje různých ideologií. Reprezentantem německého etnika v Brně se stal Německý dům, vystavěný v centrální ploše náměstí na konci 19. století jako protiváha českému Besednímu domu. V průběhu jeho existence byl objekt centrem německé vzdělanosti a kultury, ale během protektorátu také symbolickým místem nacistické germanizace Brna. Právě proto se jeho další existence po válce stala nežádoucí a objekt byl zlikvidován. Jeho trosky pak nuceně odklízeli brněnští Němci. Po válce a zejména pak po roce 1948 toto místo ovládla nová ideologie, která zde nechala zbudovat jednak pomník Rudoarmějce a později také sousoší Komunisté na znamení svého konečného vítězství," informoval Michal Doležel, zastupitel a člen Rady městské části Brno-střed.
,,Před samotnou rekonstrukcí parku proběhne důkladný průzkum fragmentů Německého domu, které zde zůstaly pod povrchem, především pak sklepení objektu, které bylo po válce zahrnuto. V rámci rekonstrukce parku se počítá s připomínkou Německého domu. Formu této retrospektivy necháváme volně na účastnících architektonické soutěže," upřesňuje Michal Doležel.
Odkaz komunistů
Dne 27. 10. 1946 byl v parku odhalen základní kámen pro připravovaný pomník T. G. Masaryka autorů Jaroslava Frágnera a Vincence Makovského, ale k jeho postavení nikdy nedošlo a základní kámen byl po nástupu komunistů k moci v roce 1948 odstraněn.
V letech 1970-1972 bylo prostranství náměstí upraveno a v jeho středu byl umístěn pěticípý bazén s vodotryskem a za ním umístěno a v roce 1973 odhaleno sousoší Komunisté, jež vytvořil sochař Miloš Axman, M. Moráň a R. Bartková. Toto sousoší však bylo v roce 1990 také odstraněno a zůstal jen bazén jako prázdná betonová nádrž.
Úvodní foto: Moravské náměstí, autor Millenium187 [CC BY-SA 3.0], Wikimedia Commons
Historické pohlednice: autoři neznámí
