Brno, 18. srpna 2016 - Brno čelí problému suburbanizace. V minulých letech vykázala většina obcí v okolí Brna nárůst počtu obyvatel. Stav v moravské metropoli je ale zcela opačný – počet obyvatel se snižuje. Lidé se stěhují za hranice města. Někteří přitom jistě preferují bližší kontakt s přírodou, rozhodujícím aspektem ale bývá nejčastěji dostupnost bydlení. A toho je v Brně nedostatek. V prvním čtvrtletí letošního roku poklesla zahájená výstavba bytů v Brně meziročně o 21,9 %, v okrese Brno-venkov naopak vzrostla o 5,6 %. To je jeden z faktorů, který žene ceny nemovitostí nahoru a bydlení ve městě je stále méně dostupné.

V Brně je největším problémem hlavně 22 let starý Územní plán, který výstavbu silně reguluje. Chybějící bydlení je jedním z důvodů, proč do města denně dojíždí 100 tisíc lidí. Potřebnou infrastrukturu přitom musí platit Brno, které se navíc zbytečně rozrůstá do okolí, místo aby se zahušťovala již existující zástavba.

Dle ČSÚ bylo za první čtvrtletí tohoto roku vydáno v rámci bytových novostaveb pouze 13 stavebních povolení na území Brno-město. Naopak na území Brno-venkov bylo těchto povolení vydáno 135, tedy více než desetinásobně více. Zájem o byty přitom v posledních letech roste. Kvůli nedostatku nových bytů se zvedají ceny a zájemci o vlastní bydlení proto z finančních důvodů častěji volí lokality mimo město. Počet obyvatel okresu Brno-venkov vzrostl od roku 2000 o 35 %, zatímco ve stejném období počet obyvatel Brna nejenomže neroste, ale dokonce mírně klesá. Nejvyšší počet obyvatel, 392 tisíc osob, mělo Brno v roce 1990. Zlom nastal koncem roku 1993, kdy celkový počet obyvatel města Brna začal pomalu klesat.

Do Brna denně dojíždí přes 100 tisíc lidí

Marek Vinter

V Brně dnes žije necelých 380 tisíc obyvatel. Podle magistrátu je denně počet lidí navyšován o 110 tisíc lidí, kteří dojíždějí za prací a vzděláním. Například jenom žáků a studentů do Brna denně cestuje více než 40 tisíc. Tak velké množství dojíždějících velmi zatěžuje městskou infrastrukturu – zejména dopravu.

Na problémy s probíhající suburbanizací upozorňuje také Asociace brněnských architektů a stavitelů, která se snaží s městem příčiny odlivu obyvatelstva aktivně řešit. „Město by nemělo sloužit pouze jako centrum služeb. Postupující suburbanizace, která trvá řadu let, ohrožuje podobu Brna i jeho fungování. Je potřeba klást důraz na vytváření dobrých podmínek pro bydlení," varuje předseda asociace Marek Vinter.

„Podstatné jsou i dopady suburbanizace pro ekonomický rozvoj Brna. V moravské metropoli studuje 75 tisíc studentů, kteří se po dokončení studia rozhodují, zda tady zůstat, nebo se přestěhovat jinam. Pokud město dopustí, aby mladí vysokoškoláci raději hledali bydlení jinde, nelze očekávat, že budou firmy investovat do rozvoje svých poboček v Brně, jako tomu bylo doposud. Kvalitní pracovní síla se jednoduše přesune jinam a spolu s ní i prosperující společnosti," dodává Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

Čelíme komplikacím v dopravě a hrozí další problémy

Odliv obyvatel z města s sebou přináší velké množství negativních jevů. Každý den jsme svědky dopravních kolon, když desetitisíce obyvatel přilehlých obcí míří do Brna za prací. Obdobně pak v odpoledních hodinách při jejich návratu domů. Důsledkem obrovského množství automobilové dopravy je zhoršující se znečištění ovzduší a hluk ve městě.

Dlouhodobější následky suburbanizace Brňané aktuálně nepociťují až tak palčivě, ale jejich význam v následujících letech poroste. Věkový průměr populace se obecně zvyšuje, podíl osob starších 60 let narůstá. V Brně se ale k tomuto jevu přidává i odliv mladých rodin za hranice města. Brno-město má nejvyšší věkový průměr v Jihomoravském kraji. Průměrný věk obyvatel Brna činí 42,7 roku, což mezi všemi okresy v ČR znamená sedmou příčku a každým rokem roste. Ve srovnání s ostatními okresy dosahuje brněnská míra stárnutí obyvatelstva nejvyšších hodnot v celé ČR. Podíl obyvatelstva v produktivním věku se zmenšuje. A to bude mít samozřejmě následky ekonomické.

Velké procento obyvatel přilehlých obcí využívá brněnskou infrastrukturu, ale o její údržbu a provoz se musí postarat město Brno. To samozřejmě navíc přichází o daňové příjmy z obyvatel, kteří mají bydliště v jiné obci. Rozpínání města do krajiny také vyžaduje další investice pro výstavbu silnic, městské hromadné dopravy, kanalizace a další infrastruktury. Nehledě na to, že na jejich úkor ubývá přírody.

Brno má územní plán starý 22 let

Rozvoj města musí vycházet z Územního plánu

Pokud by byl v Brně dostatek bytů, ceny bydlení by postupně klesaly. To se ale nestane, dokud nevzroste výstavba, která v uplynulých letech navzdory obecným trendům klesá. Proč se tedy více nestaví, když zájem lidí o nové byty existuje? Hlavním problémem je brněnský Územní plán, který novou výstavbu velice silně reguluje. 22 let starý plán již vyčerpal většinu vhodných ploch pro výstavbu. Změnu měla přinést jeho aktualizace, kterou ale vloni zrušil soud. Dalším důvodem nedostatečné výstavby jsou složité povolovací procesy pro nové stavby.

„Pokud nechceme, aby se lidé z Brna stěhovali do okolních obcí nebo aby město polykalo čím dál více ze svého okolí, musíme podporovat výstavbu uvnitř města. Včetně růstu výšky budov. Pouze kompaktní město je městem krátkých vzdáleností, ve kterém lze omezit osobní automobilovou dopravu na minimum a vytvořit tak prostředí, které slouží primárně lidem. A krátké vzdálenosti se netýkají pouze dopravy osob, ale také energií, jejichž přesun představuje výrazné ekonomické náklady," uvedl k problematice Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

„Je potřeba upozornit, že proces suburbanizace již probíhá, nejedná se pouze o hrozbu do budoucna. Bez nového Územního plánu města Brna s dostatečnou konkurenceschopnou nabídkou ploch pro bydlení je obtížné očekávanou poptávku pokrýt, a lze proto očekávat další pokračování suburbanizačních trendů. Město by se k řešení tohoto problému mělo postavit aktivně," dodává architekt Jaroslav Dokoupil.

V Plánu udržitelné městské mobility, kterou schválilo zastupitelstvo města Brna, je vyslovena vize, že v roce 2050 bude v Brně 480 tisíc obyvatel. To je téměř o 25 % více než dnes. S ohledem na současný trend, kdy se lidé spíše stěhují z města, se ale tento cíl jeví jako nereálný. Bez dostupného kvalitního bydlení přímo v Brně nelze počítat s tím, že by se suburbanizace, která již probíhá řadu let, najednou skončila.

Článek byl připraven ve spolupráci s Asociací brněnských architektů a stavitelů
foto: archiv ABRAST