Brno, 11. května 2017 - Takřka stoprocentní vlhkost obdobně jako v deštném pralese znehodnocovala vybavení i zařízení primárního brněnského kolektoru zhruba třicet metrů pod zemí. Proto společnost Technické sítě Brno, a.s., jako správce kolektorové sítě v moravské metropoli připravila náročný projekt jeho odvlhčení.

Zvolené řešení, které je v tuzemsku svého druhu ojedinělé, výrazně zlepší nejen pracovní podmínky v primárním kolektoru, ale také eliminuje vysoké náklady spojené s výměnami zkorodovaných stavebních a ocelových konstrukcí a sníží náklady na plošné injektáže ostění. Prodloužení životnosti kolektoru o cca 30 let představuje úsporu investičních nákladů a nákladů na zvýšenou údržbu v řádu stovek milionů korun.

„Do konce prvního pololetí letošního roku odhadujeme, že se vlhkost v kolektoru sníží pod 60 procent, což mimo jiné znamená prodloužení životnosti železných konstrukcí na desetinásobek dosavadního stavu,“ upřesnil generální ředitel TSB, a.s. Pavel Rouček. Návratnost investice ve výši zhruba 60 milionů korun se odhaduje na 9 let.

„S mírnou nadsázkou platilo, že když jste někde v kolektoru položili večer hřebík, ráno jste ho našli zrezivělý,“ přiblížil Rouček. Častou a nákladnou opravu kvůli korozi vyžadovaly například lezní konstrukce v šachtách, nosné konzoly vedení, ocelové lávky pro kabely, pochůzné rošty a pláty, provoz kolektorů prodražovalo časté utěsňování plošných průsaků bez identifikovatelného zdroje či provozní náklady na čerpání vody. Již dříve testovali brněnští odborníci například speciální elektrické vysušovací zařízení ze Švédska, jeho provoz byl však neúměrně drahý.

Úvodní testovací fáze projektu odvlhčení se uskutečnila v roce 2011, první a druhá etapa prací proběhly v rozmezí let 2015–2016. V současnosti už funguje v celém primárním kolektoru funkční systém, který zajišťuje jeho vysoušení pomocí 9 odvlčovacích jednotek napojených na páru nebo horkou vodu z brněnských tepláren, vysoušený vzduch promíchaný i se vzduchem zvenčí (tři z adsorpčních jednotek jsou potrubím spojeny s uliční sítí a nasávají čerstvý vzduch) distribuuje dále více než 80 kusů podávacích ventilátorů. Po třech měsících provozu klesla ve sledovaném úseku průměrná relativní vlhkost o více než 20 procent.

Budování primárních kolektorů o celkové délce zhruba sedmi kilometrů a průměru 5 metrů bylo pod Brnem zahájeno v 70. letech minulého století a dokončeno v roce 1994. Podzemní voda, jílové podloží i staré stavební a izolační materiály však působily stále větší a větší potíže. Do kolektoru prosakovala voda a tvořily se zde rozsáhlé tůně, jejichž obsah bylo nutné pravidelně odčerpávat a vodu odvádět do Svitavy. Podobné problémy řeší také například správci kolektorů v Praze či Ostravě.