Moravské zemské muzeum zahájí ve středu 19. května výstavu v pavilonu Anthropos. Půjde o další z výstav zaměřených na mimoevropské kultury, tentokrát věnovanou indické ženě: bohyni, polobožské bytosti i ženě pozemské. Téma ženy se v indickém umění stalo velmi silným inspiračním zdrojem, námět ženy v nejrůznějších podobách a rolích prochází celými dějinami indické výtvarné kultury.
Vstupní část výstavy představuje ženu v klasickém indickém sochařství 10. až 13. století, které hýří postavami bohyň, polobožských bytostí i žen tohoto světa. Polobohyně tvořící spojnici mezi světem lidí a bohů nejlépe vyjadřují koncept a ideál ženskosti. K nejstarším sochařským památkám patří jednoduché hliněné figury bohyně matky z prvních staletí našeho letopočtu. Podoby hlavních bohyň, jak je známe z hinduistické mytologie, představuje další část výstavy. Personifikace bohyň v ženské podobě inspirovala sochaře pracující především s hlínou, kamenem a kovem.
Ženy z dvorského prostředí, manželky, milostnice, služebné, tanečnice i hudebnice provázejí dalším oddílem výstavy představujícím malířská díla 17. až 19. století a mimořádné ukázky uměleckého řemesla, které bylo nezbytnou součástí kultivovaného dvorského interiéru. Prostředí, které malby ukazují, se zhmotňuje v předmětech denního užití, v nádobách, schránkách, drobném nábytku, textilu nebo špercích jako nezbytných součástech prostoru, kde ženy žily, kde se zdobily, jedly a bavily se. Téma ženy se tak na výstavě představuje v celé škále projevů, reprezentujících rozmanitost a bohatství indické výtvarné tradice od vztahu k ženě tohoto světa až po polobožské a božské bytosti.
Výstava přináší více než tři sta originálních exponátů ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea a Národní galerie v Praze. Sbírky Náprstkova muzea konkrétně zahrnují předměty vážící se k ženě, jako jsou šperky (na výstavě budou prezentovány unikátní náušnice, spony, náramky a náhrdelníky) a další předměty ke krášlení – kosmetické schránky, schránky na černidlo, škrabky, jehlice, hřebeny. Dále předměty dotvářející prostředí, ve kterém ženy žily – doplňky interiéru, nejrůznější nádoby, umyvadla, vykuřovadla, rozprašovače vůní, nádoby k vodním dýmkám. Významnou součástí výstavy jsou textilní exponáty, například luxusní sárí s náročným brokátovým dekorem, oděvy zdobené aplikací zrcátek a dalšími speciálními technikami. Národní galerie v Praze do výstavy přispěla zejména unikátními malířskými díly, na kterých se ženy věnují nejrůznějším činnostem, zábavě a odpočinku.
Vstupní část výstavy představuje ženu v klasickém indickém sochařství 10. až 13. století, které hýří postavami bohyň, polobožských bytostí i žen tohoto světa. Polobohyně tvořící spojnici mezi světem lidí a bohů nejlépe vyjadřují koncept a ideál ženskosti. K nejstarším sochařským památkám patří jednoduché hliněné figury bohyně matky z prvních staletí našeho letopočtu. Podoby hlavních bohyň, jak je známe z hinduistické mytologie, představuje další část výstavy. Personifikace bohyň v ženské podobě inspirovala sochaře pracující především s hlínou, kamenem a kovem.
Ženy z dvorského prostředí, manželky, milostnice, služebné, tanečnice i hudebnice provázejí dalším oddílem výstavy představujícím malířská díla 17. až 19. století a mimořádné ukázky uměleckého řemesla, které bylo nezbytnou součástí kultivovaného dvorského interiéru. Prostředí, které malby ukazují, se zhmotňuje v předmětech denního užití, v nádobách, schránkách, drobném nábytku, textilu nebo špercích jako nezbytných součástech prostoru, kde ženy žily, kde se zdobily, jedly a bavily se. Téma ženy se tak na výstavě představuje v celé škále projevů, reprezentujících rozmanitost a bohatství indické výtvarné tradice od vztahu k ženě tohoto světa až po polobožské a božské bytosti.
Výstava přináší více než tři sta originálních exponátů ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea a Národní galerie v Praze. Sbírky Náprstkova muzea konkrétně zahrnují předměty vážící se k ženě, jako jsou šperky (na výstavě budou prezentovány unikátní náušnice, spony, náramky a náhrdelníky) a další předměty ke krášlení – kosmetické schránky, schránky na černidlo, škrabky, jehlice, hřebeny. Dále předměty dotvářející prostředí, ve kterém ženy žily – doplňky interiéru, nejrůznější nádoby, umyvadla, vykuřovadla, rozprašovače vůní, nádoby k vodním dýmkám. Významnou součástí výstavy jsou textilní exponáty, například luxusní sárí s náročným brokátovým dekorem, oděvy zdobené aplikací zrcátek a dalšími speciálními technikami. Národní galerie v Praze do výstavy přispěla zejména unikátními malířskými díly, na kterých se ženy věnují nejrůznějším činnostem, zábavě a odpočinku.
