Brno, 23. července 2020 - Podávat připomínky a námitky k návrhu nového územního plánu města Brna bylo možné do konce června. Do tohoto termínu se jich sešlo více než 5000. Připomínku včetně vlastních návrhů na regulaci zeleně v územním plánu zpracoval a podal i Frank Bold ve spolupráci s Peterem Bednárem z Jakub Cígler Architekti a společností Flora Urbanica. Naším cílem je dosáhnout co nejkvalitnějšího územního plánu, aby se město dokázalo vypořádávat s klimatickou změnou pomocí zeleně či hospodaření s vodou. Díky takovým opatřením by se v Brně žilo lépe i jeho obyvatelům.

V návrhu nového územního plánu například chybí dostatečně konkrétní definice zeleně. “Vůbec také nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými druhy zeleně zastoupenými v terénu. Pojem modrozelená infrastruktura návrh zmiňuje jen sporadicky a téměř s ním nepracuje,” popisuje za Frank Bold právník Petr Bouda. Prvky modrozelené infrastruktury, ať už se jedná o travnaté plochy, stromořadí, keře, malé vodní plochy a další, přitom zlepšují a stabilizují městské mikroklima či přispívají k lepšímu vsakování vody do půdy.

Naše připomínka se zabývá také požadavkem na minimální zastoupení zeleně i na jiných plochách než jsou plochy pro bydlení, plochy smíšené obytné, plochy zahrádek a plochy pro rekreaci, procentuálním využitím různých druhů zeleně a upravuje také konkrétní případy, v nichž není možné zařadit do plochy zeleň na terénu (přičemž uvádí způsoby, jak zeleň na terénu kompenzovat). Navržené kompenzace jsou ve srovnání s návrhem územního plánu města Brna efektivní (jedná se o skutečné kompenzace zeleně na terénu plnící srovnatelnou funkci) a také jednoznačné, díky čemuž jak stavební úřad tak stavebníci budou vědět, jak by mohli zeleň na terénu kompenzovat.

Problematické je v návrhu nového územního plánu také stanovení minimální plochy, kterou zeleň musí zabírat. “Návrh aktuálně obsahuje pouze požadavek na minimální zastoupení zeleně na terénu v plochách pro bydlení a plochách smíšených obytných včetně kompenzací, které jsou však vágní. V plochách rekreace a zahrádek navíc žádné kompenzace stanovené nejsou. Úplně chybí požadavek zeleně například pro plochy veřejné vybavenosti a komerční vybavenosti,” dodává architekt Peter Bednár, Jakub Cígler Architekti.

Celé znění připomínky si můžete přečíst zde. V návaznosti na podané připomínky začátkem července jednal tým Frank Bold se zástupci města Brna, kteří návrh ocenili jako koncepční a kvalitní.

Co navrhujeme:

• konkretizovat definici zeleně na terénu a zohlednit rozdíly mezi jejími druhy (bylinným, keřovým a stromovým patrem)
• zpřesnit funkce zeleně v konkrétních plochách
• zařadit možnost využití malé vodní plochy či plochy povrchu umožňující hospodaření s dešťovou vodou (obojí jsou prvky modrozelené infrastruktury)
• doplnit podmínku závlahy pouze dešťovou či šedou vodou k možnosti využití zeleně na konstrukci intenzivní (např. zelené střechy či zelené fasády)
• zpřesnit možnosti kompenzace zeleně na terénu, pokud je její umístění z nějakého důvodu problematické (např. by vzniklo architektonicky nelogické řešení stavby)
• určit procentuální zastoupení zeleně v terénu:
  • 20 % disponibilní plochy pro stromy (a současně pro keřové a bylinné patro) nebo
  • 35 % plochy pro keře (a současně pro bylinné patro) nebo
  • 50 % zeleně pro trávník (bylinné patro)
• požadavek na zeleň doplnit i do ploch ploch veřejné vybavenosti a komerční vybavenosti (které jej v návrhu územního plánu města Brna vůbec neobsahují)