Brno, 4. října 2021 – Výstavba bytového komplexu Pekárenský dvůr odhalila pozůstatky středověkého předměstí. Důkazy o původním slovanském osídlení našli archeologové na ulici Cejl a Bratislavská v brněnských Zábrdovicích. Pozoruhodný objev odhalila výstavba rezidenčního projektu, za kterou stojí developerská a investiční společnost Domoplan. Mezi nalezenými předměty jsou převážně keramické nádoby, ale také pec nebo studna.

Ve středu města konkrétně ve vnitrobloku mezi ulicemi Cejl a Bratislavská odhalili brněnští archeologové stopy slovanského osídlení a kultury zvoncových pohárů, které nebyly předtím v této oblasti dokumentované. Nalezené objekty potvrzují existenci osady prvních rolníků. Záchranný archeologický výzkum probíhal v několika na sebe navazujících etapách, které se řídily postupem zemních prací souvisejících s výstavbou nového objektu Pekárenský dvůr, za jehož projektem stojí developerská a investiční společnost Domoplan. „Nálezy jsou důkazem toho, že na tomto místě to v minulosti žilo. Výstavbou nové moderní rezidenční čtvrti chceme vrátit této lokalitě původní obytnou funkci a vdechnout jí nový život,“ říká Pavel Zobač, projektový manažer společnosti Domoplan.

Historie brněnského osídlení
Počátky slovanského osídlení na Brněnsku jsou datovatelné už do 6. století. Sporadické osídlení bylo zachyceno v Pisárkách, Dornychu, Medlánkách nebo při stavbě univerzitního kampusu v Bohunicích. Charakteristická je pro ně keramika tzv. pražského typu a sídliště skládající se ze zahloubených zemnic s krbem v rohu. Dekorativní zdobení keramiky bylo v tomto období propracovanější a zabíralo větší část plochy nádoby.

Území nálezu leží na sprašové návěji, kolem které teče ze západu Ponávka a z jihu boční rameno Svitavy, proto bylo příhodné jak pro pravěké a raně středověké osídlení, tak i pro pozdější založení předměstské vsi Cejl. Původní osada na počátku známá jako Ponava, která je zmíněná v písemných pramenech již počátkem 14. století, podle dosavadních zjištění zasahovala jen do poloviny ulice Bratislavská a nepokračovala tedy do zkoumaného prostoru. Vědci se tak doposud domnívali, že mezi osadou a Zábrdovickým klášterem existoval volný prostor. Nynějším výzkumem se však podařilo dokázat, že ani v tomto období nebyl tento prostor prázdný. „Na středověkých předměstích tu žili a pracovali řemeslníci životně důležití pro chod města. Profese, které pracovaly s ohněm, se totiž z důvodu nebezpečí vzniku požáru vykonávali mimo městské hradby,“ vysvětluje Michal Bučo, archeolog Archaia Brno z.ú.

Keramické nádoby, středověká pec i studna
Záchranný archeologický výzkum začal po demolici starší zástavby. V prostoru staveniště se podařilo odkrýt objekty a předměty z různých historických období. Zkoumaná plocha tak byla v průběhu věků osídlena různými kulturami od neolitu až po moderní dobu.

Nejstarší doklady osídlení pochází z mladší doby kamenné - neolitu spadající do období více kultur. Nejstarší z nich je kultura s lineární keramikou reprezentovaná šáreckým stupněm. V Zábrdovicích ji kromě keramiky a kostěných šídel dokládají pozůstatky velkých kolových domů a několika pecí s jámami. Můžeme tak mluvit o rozsáhlé osadě, která byla zachycena už při jiném výzkumu na ulici Bratislavská v roce 2003. Další zahloubené objekty v severní části parcely patřily sídlišti s moravskou malovanou keramikou. V nich byly nalezeny keramické nádoby s unikátní výzdobou, která je srovnávána s předmínojskou keramikou. „Z období eneolitu patřící kultuře zvoncových pohárů pak pochází unikátní nátepní destička, která původně patřila kočovníkům z Pyrenejského poloostrova a sloužila jako ochrana před tětivou při střelbě z luku,“ popisuje Michal Bučo, archeolog Archaia Brno z.ú.

Další osídlení zachycené výzkumem pokračovalo v době mladší doby bronzové - podolská a velatická kultura a starší doby bronzové. V severozápadní části parcely se podařilo zachytit asi dvacet metrů dlouhý příkop. Z tohoto období je unikátní nález studny nebo pozůstatků opláštění pece. Jedním z největších objevů byl pak objekt s malým ohništěm a kolovými jamkami. „Pozůstatky polozemnice obsahovaly zlomky hrncovité nádoby s vlnicovitou výzdobou, která typologicky a dekorativně odpovídá starohradištní keramice. Dochované rozměry objektu nepřesahují 2,5 metru, proto se domníváme, že se v ní nebydlelo, ale měla čistě technický význam,“ vysvětluje Michal Bučo, archeolog Archaia Brno z.ú. Kromě toho byla při výzkumu nalezena i část keramiky s děrovanou výzdobou, která však není pro toto období typická. Právě keramické zlomky ze zásypu pece pomohly datovat objekt do první poloviny 13. století.

Na staveništi byly zachyceny i doklady novověkého osídlení. Jednalo se především o jímky a jiné často i technologické objekty. Dále reprezentuje toto období sklípek, v jehož výplni se podařilo nalézt mimo jiné i soubor reliéfních kamnových kachlů z přelomu 17. a 18. století. Pro potvrzení co nejpřesnějšího datování a interpretace budou všechny objekty podrobeny dalšímu bádání.

Pekárenský dvůr znovu ožije
Lokalita brněnských Zábrdovic je místem s nezaměnitelnou atmosférou. Jedná se o oblast s důležitou industriální minulostí, v jejím srdci od roku 1907 fungovala velká pekárna, ve středověku zde pracovali řemeslníci. Dnes na jejích základech vyrůstá unikátní rezidenční projekt Pekárenský dvůr, dosud největší projekt developerské a investiční společnosti Domoplan. „Nabídne skoro 250 bytových jednotek různých dispozic, 3 townhousy, 222 parkovacích míst, 24/7 recepci se službou soukromého concierge, komunitní lounge s knihovnou i vlastní fitcentrum v každém ze 4 bytových domů. V semiprivátním vnitrobloku vyroste park, společná zahrádka i dětské hřiště,“ popisuje Pavel Zobač, projektový manažer společnosti Domoplan. Celková hodnota projektu činí jeden a půl miliardy korun. Dokončení projektu je naplánované na druhou polovinu roku 2023.