Brno, 18. ledna 2022 - Brno a okolí může mít svoji velkokapacitní bioplynovou stanici na biologicky rozložitelný odpad. Předběžně je vybraná lokalita Černovické terasy. Bioplynová stanice bude vyrábět obnovitelný biometan jakožto biopalivo druhé generace a hnojivo k obohacení půdy. Pokud město získá všechna potřebná povolení a dotační podporu, v ostrém provozu by mohla stanice fungovat již za čtyři roky.

„Nechali jsme si zpracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynul přínos provozu zařízení na anaerobní digesci bio a gastro odpadu pro širší metropolitní území Brna. Studie velmi podrobně zhodnotila dostupné technologie a potenciál získávání odpadu. Jako optimální se nám jeví výstavba zařízení o zpracovatelské kapacitě 20 tisíc tun odpadu ročně. V letošním roce zahajujeme projektové a přípravné práce, aby nejpozději v roce 2026 byla bioplynová stanice již v provozu,“ prozrazuje Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna.

O využitelnost bioplynové stanice se neobává. „Navržená kapacita stanice odpovídá reálným odhadům dostupnosti získávání odpadu. Technologie bude schopná komplexně řešit jak biologicky rozložitelný odpad z domácností, tak ze školních a podnikových jídelen, z restauračních zařízení i prošlých potravin z obchodních řetězců,“ uvozuje Petr Hladík.

Z dvaceti tisíc tun bioodpadu město ročně získá přibližně 2,3 mil. m3 surového bioplynu, 1,4 mil. m3 biometanu, jakožto paliva druhé generace, 2 000 tun digestátu a 22 000 tun fugátu, které se dají použít jako hnojivo. „Hlavním výstupem plánované stanice však bude obnovitelný biometan, který plně vyhovuje kritériím udržitelnosti a je zvažován jako jedna z alternativ zemního plynu. Produkce námi vyráběného biometanu by měla dosáhnout hodnoty nejméně 1,4 milionů metrů krychlových,“ upřesňuje Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno, které nechalo studii zpracovat. Podle Filipa Ledera může biometan například pohánět vozy městské hromadné dopravy i auta popelářů. SAKO Brno nadto uvažuje i o tom, že by bioplynová stanice byla schopná vyrábět teplo, chlad a elektřinu.

„Záměry bioplynové stanice počítají s příštím rozvojem Černovických teras. Kogenerační jednotka na výrobu tepla a elektřiny může zásobovat průmyslovou zónu i bytové jednotky v okolí. A v případně instalace tepelného čerpadla výrazně zefektivníme energetickou účinnost provozu,“ sděluje Filip Leder.

Dosavadní systém svozu bioodpadu z ulic města by se po vybudování bioplynové stanice rozšířil. Studie doporučuje navýšit počty hnědých popelnic na bioodpad ze současné tisícovky až na čtyři tisíce kusů a perspektivně uvažovat o nabídce biopopelnic pro majitele rodinných i bytových domů. „Nechali jsme se inspirovat zkušenostmi ze zahraničních systémů sběru, a kromě navýšení počtu nádob budu prosazovat také možnost přidělení biologicky rozložitelných sáčků na bioodpad do každé domácnosti zdarma. Při týdenním svozu odpadu by každá brněnská domácnost měla obdržet minimálně dva sáčky za týden. Ostatně, některá města u nás již tento systém testují, takže si počkáme na výsledky jejich pilotních programů,“ říká brněnský náměstek Petr Hladík.

Samotná výstavba potrvá maximálně rok a půl, předcházet jí však bude dva a půl roku projekčních a povolovacích řízení. „V letošním roce se soustředíme na projekční a přípravných práce a následné zabezpečení dotace, “ doplňuje Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno.