Brno, 2. února 2023 - Světová zdravotnická organizace (WHO) často potřebuje odbornou, vědeckou a technickou podporu od dalších institucí. Vytvořila si proto mezinárodní síť spolupracujících center, která dlouhodobě navyšují její kapacitu a přinášejí špičkovou expertizu. V Evropě je 290 spolupracujících institucí a Česko má od ledna konečně čtyři taková centra. Jedním z nich je i výzkumné centrum RECETOX Masarykovy univerzity!
Ředitel regionální kanceláře WHO Hans Kluge oznámil, že se centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity stane čtvrtým spolupracujícím centrem Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice. Další spolupracující centra v ČR jsou od roku 2015 Ústav pro péči o matku a dítě a od roku 2021 Ústav zdravotnických informací a statistiky a Národní ústav duševního zdraví.
„Je to pro nás čest, velké ocenění a zároveň i závazek, že se Masarykova univerzita může stát prostřednictvím RECETOXu spolupracujícím subjektem Světové zdravotnické organizace. Zvlášť, když si uvědomíme, že jsme jedinou českou univerzitou a také jedinou organizací mimo přímou působnost ministerstva zdravotnictví, která toto prestižní jmenování získala,” uvedl Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity.
Expertíza RECETOX k dispozici WHO
Spolupráce RECETOX s WHO se zaměří na hodnocení rizik spojených s expozicí populace chemickým látkám. Na tomto poli spolupracuje centrum s WHO již od roku 2013, což je také jednou z podmínek jmenování. I tak ale musel RECETOX prokázat, že má předpoklady pro naplnění vysokých nároků WHO, které jsou zárukou prestiže spolupracujících center. Co tedy spolupráce s RECETOX WHO přinese?
RECETOX přináší své zkušenosti z více než třiceti let výzkumu působení toxických látek na životní prostředí a zdraví. Prostřednictvím národních i mezinárodních monitorovacích sítí poskytuje informace o kontaminaci vnějšího i vnitřního ovzduší, vody, půdy nebo výrobků i o působení různých toxických směsí. V dlouhodobých populačních studiích sleduje vývoj zdraví české populace i vliv širokého spektra negativních faktorů. Vyvíjí databázové systémy zpřístupňující veškerá data pro vědecké studie i politická rozhodnutí na globální úrovni, ale nabízí i zkušenosti z lokální spolupráce, budování živých laboratoří a zdravých chytrých měst.
WHO věnuje mimořádnou pozornost chemickým látkám, jejichž vlastnosti vzbuzující vážné obavy o veřejné zdraví (patří k nim například látky narušující hormonální rovnováhu živých organismů, rtuť, kadmium nebo azbest), zvyšování povědomí o jejich dopadech a posilování národních regulačních mechanismů. Zde RECETOX předává zkušenosti a poskytuje experimentální kapacity, technickou podporu, tréninky a školení. Zapojí se také do expertní sítě WHO pro hodnocení rizik spojených s chemickými látkami (WHO Chemical Risk Assessment Network), která má za cíl propojovat relevantní evropské experty s potřebami států, které v těchto oblastech nemají dostatečné kapacity.
Evropský přesah zapojení RECETOX
RECETOX je navíc koordinátorem evropské výzkumné infrastruktury EIRENE, která podporuje nejlepší evropské instituce k vytvoření dostatečné experimentální i datové kapacity pro interdisciplinární výzkum dopadů, které mají toxické látek na prostředí i člověka. Vytváří tím další potenciál pro zpřístupnění informací a znalostí potřebných pro ochranu veřejného zdraví.
Jana Klánová, ředitelka RECETOX, uvádí: „V roce 2009 byl RECETOX Programem OSN pro životní prostředí jmenován Regionálním centrem pro budování kapacit a přenos technologií ve střední a východní Evropě v rámci Stockholmské úmluvy. Po 14 letech byla naše práce na poli přenosu vědeckých výsledků do praktických aplikací a legislativy oceněna druhým prestižním jmenováním ze strany WHO. Nesmírně si toho vážíme.“
Srdan Matić, ředitel Kanceláře WHO v Praze, k tomu na výročním jednání kanceláře v Praze dodal: „Jsem rád, že novým, čtvrtým spolupracujícím centrem v ČR je právě RECETOX, jedna z nejdůležitějších institucí na poli lidského biomonitoringu a zkoumání dopadů znečištění životního prostředí na lidské zdraví. Na světě jsou pouze dvě takové instituce a jedna z nich je právě na Masarykově univerzitě v Brně.“
Zdroj a foto: MUNI