Brno, 11. ledna 2011 - Občanské sdružení Nesehnutí v úterý představilo v Brně studii s návrhem pravidel pro další rozvoj obchodů v Brně. Sdělil to autor dokumentu Jiří Koželouh s tím, že cílem studie je zastavit expanzi hypermarketů na periferii a dát lidem šanci opět nakupovat v obchodech v centru města.

"Ve studii, která je oponentní vůči projednávanému územnímu plánu města Brna, navrhujeme vyškrtnutí neomezené expanze nákupních center v Brně, zavedení nástroje pro kontrolu výstavby nákupních center tak, aby dobře sloužila veřejnosti a vytvoření podmínek pro vznik menších obchodů blízko lidem," shrnul zásadní teze Koželouh.

Současný brněnský územní plán podle něj dovoluje za určitých podmínek postavit velké nákupní centrum v řadě ploch – pro bydlení, služby, výrobu, školství nebo dopravu a stavební úřady jsou k jejich povolování velmi benevolentní. Občané i vedení radnic proto do velké míry přicházejí o možnost ovlivňovat podobu míst, kde žijí. "Nový územní plán, který je doposud ve fázi konceptu, má pro velká nákupní centra sice vymezenu konkrétní funkční plochu, ale zároveň je povoluje například i v plochách určených pro vědu a výzkum," upozornil Milan Štefanec, koordinátor programu nazvaného Zaostřeno na hypermarkety.

Návrh popisuje konkrétní změny, které je nutné podle sdružení Nesehnutí zavést do územního plánu města Brna. "Naše studie zajistí, aby místo nových velkých nákupních center na periferiích dostala šanci pestrá síť menších obchodů vznikajících blízko lidem," řekl Koželouh. Pravidla určená pro začlenění do brněnského územního plánu podle něj změní současný negativní vývoj obchodní sítě, "kdy ubývá prodejen a lidé to mají za nákupy daleko". Naopak přibývá nákupních center - podle aktivistů většinou nevhodně umístěných na okraji města.

Boj s rozrůstáním hypermarketů na okrajích Brna Nesehnutí spojují se studií Centra pro regionální rozvoj při Masarykově univerzitě. Podle ní zmizelo z Brna od roku 2006 na pět set obchodů. Ty nebyly schopny odolávat konkurenci velkých nákupních center a hypermarketů. "Zúžily se tak možností nakupování v místě našeho bydliště, práce či v centru města. Řada z nás to má dnes do obchodu daleko," řekl Koželouh.

Svoji „prodejnu na rohu“, vzdálenou méně než 200 metrů od domu, má v současnosti podle aktivistů jen 19 procent obyvatel Brna, třetina lidí má do obchodu dále než půl kilometru. Studie zjistila, že v současné době údajně trpí nedostatkem obchodů 16 z celkem 29 městských částí Brna. Nekontrolovaná expanze nákupních center zároveň prý výrazně poškozuje i životní prostředí. "V souvislosti s ní dochází ke zbytečnému kácení stromů, záboru zelených ploch a kvalitní půdy, nárůstu automobilismu a s tím spojenému zvýšení hlučnosti a prašnosti," upozornil Koželouh. I proto si podle něj v roce 2007 více než osmdesát procent Čechů další velké prodejny ve svém blízkém okolí již nepřálo.

Nesehnutí zároveň nechalo svůj návrh pravidel podrobit oponentní analýze u advokátní kanceláří Šikola a partneři, a společností Löw a spol., která má dlouholeté zkušenosti se zpracováváním územních plánů měst a obcí. "Návrh Nesehnutí může učinit nové plochy vzácné natolik, že noví investoři budou muset využívat plochy odcházejících řetězců, což je urbanisticky velmi významné. Dále může zabránit záboru zemědělského půdního fondu a zahustit síť obchodů v Brně tak, aby měla svoji prodejnu na rohu většina obyvatel města," shrnul stanovisko oponentů architekt Jiří Löw.

"Jak právníci, tak urbanisté nám potvrdili, že pravidla dávají šanci malým obchodům a samoobsluhám, aby mohly konkurovat velkým nákupním centrům," shrnuje závěry oponentní studie Hana Chalupská, koordinátorka kampaně Brno v akci.

Se svým návrhem pravidel i oponenturou nyní hodlá Nesehnutí seznámit politiky na brněnské radnici a experty odboru územního plánování a rozvoje. "Budeme s nimi jednat o začlenění pravidel do územního plánu Brna," řekla Chalupská.