Brno/Praha, 13. března 2012 (MEDIAFAX) - Stejně jako tomu bylo prakticky po celý loňský rok, i na počátku roku 2012 pokračoval trend poklesu cen starších bytů. Vyplývá to z výsledků sledování Institutu regionálních informací (IRI), který prozkoumal vzorek více než 37 tisíc bytů po celé republice. IRI to uvedl v úterý. Pokles pokračoval téměř ve všech krajských městech České republiky. Výjimkou jsou pouze Pardubice, Plzeň a Zlín, kde průzkumy hovoří o velmi mírném nárůstu cen, který lze považovat spíše za stagnaci. V Brně se ceny za poslední tři měsíce vůbec nezměnily.
Nejdražší starší byty jsou v hlavním městě, kde se průměrný starší třípokojový byt o podlahové ploše 68 metrů čtverečních dal na přelomu loňského a letošního roku pořídit průměrně za necelých 2,64 milionu Kč, což je ve srovnání s předchozím sledovaným obdobím pokles o 1,5 procenta. V Brně by stál obdobný byt letos už méně než dva miliony korun. Pomyslný bronz v žebříčku krajských měst s nejdražšími staršími byty patří již tradičně Hradci Králové (1,655 milionu Kč). Na dalších místech však začíná být poměrně těsno, přibližně na stejnou cenovou úroveň se totiž dostávají starší byty v Plzni (1,507 milionu Kč) a v Pardubicích (1,5 milionu Kč).
„Vedle Zlína jde o jediná dvě města, kde jsme letos zaznamenali mírný nárůst cen, i když jde o změnu jen v řádu desetin procenta. Propad cen v jednotlivých městech byl různý a to v závislosti na mnoha faktorech. Obecně byl relativně vyšší v ekonomicky slabších regionech, příkladem může být Ostravsko, kde se nenaplnila očekávání stabilnějšího ekonomického vzestupu, a ceny od roku 2008 poklesly o celou čtvrtinu,“ nastínila jednatelka Institutu regionálních informací Milada Kadlecová.
Poměrně výrazný propad cen starších bytů nastal v Karlových Varech (- 3,9 %) a pak zejména v už zmíněné Ostravě (- 4,6 %) a v Ústí nad Labem (- 5,3 %). „Klesající zájem o byty ve dvou městech s největším poklesem cen lze vysvětlit rovněž problematickým životním prostředím a složitou ekonomickou situací zdejších největších zaměstnavatelů,“ upozornila Kadlecová.
Pro další měsíce letošního roku IRI očekává spíše stagnaci cen případně jejich další mírný pokles související s předpokládaným poklesem objemu disponibilních prostředků v české i v evropské ekonomice způsobujícím nižší koupěschopnost obyvatel.
Zatímco ceny starších bytů ve většině regionů stále klesají, vývoj tržního nájemného naznačuje změnu trendu. Ve většině krajských měst se nájemné za poslední tři měsíce totiž nepatrně zvýšilo. Nejvíce v Jihlavě (+ 6,8 %) a ve Zlíně (+ 3,6 %). Pokles hlásí pouze České Budějovice (- 1,6 %), Pardubice (- 2,9%) a Olomouc (- 3,2 %). Nárůst tržního nájemného v řadě měst do značné míry odráží přesun poptávky směrem k nájemnímu bydlení, který avizují i realitní kanceláře. „U nízkopříjmových domácností se jeví nájemní bydlení, zejména v kombinaci příspěvkem na bydlení, atraktivnějším než jakákoliv forma vlastnického bydlení,“ komentovala Kadlecová.
Jak doplnila, nastavení sociálních dávek na bydlení prý bude v dalších letech velmi významným faktorem pro vývoj struktury poptávky po bydlení, která bude mít dopad na rozdílný vývoj cen bytů a úrovně nájmů. Podpora poptávky po nájemním bydlení ze strany státu do značné míry drží i ceny bytů, které by jejich vlastníci jinak nemohli pronajímat za tak výhodných podmínek, především v problémových regionech.
Ze žebříčku krajských měst podle výše tržního nájemného ční, pokud jde o růst nájmu, vedle již zmíněných Jihlavy a Zlína ještě Liberec (+ 3,3 %) a Karlovy Vary (+ 3,0 %). V Praze a v Ostravě nájmy prakticky stagnovaly. „Například v Ostravě tak po dlouhém období vznikla díky ukončené deregulaci nájemného v roce 2011 běžná tržní situace, kdy legální nabídka pronájmu bytů na dobu neurčitou je dostupná každému zájemci. Konkurence mezi pronajímateli tlačila nájmy dolů, nabídka bytů k pronájmu převažuje nad poptávkou,“ řekla Kadlecová.
V příštích měsících IRI neočekává žádné výraznější změny tržního nájemného, jeho výše bude spíše stagnovat. Změny na místních trzích s pronájmy bytů se dají čekat až od roku 2013, kdy zanikne regulace nájemného i ve zbývajících krajských městech a v Praze. Jak IRI uvádí, nelze však zapomínat ani na dopady podpory nájemního bydlení na úroveň nájemného, tedy zda příspěvek na bydlení bude stanoven s ohledem na skutečnou místně obvyklou výši tržního nájemného. V současnosti je nastavení příspěvku na bydlení vázáno na velikostní skupiny obcí a nikoliv na úroveň tržního nájemného. Dotace na bydlení jsou tak v Ústí nad Labem výhodnější než v Kladně, sociální politika v oblasti bydlení tak paradoxně zvýhodňuje bydlení v regionech a městech s vyšší nezaměstnaností i se sociálními problémy.
„Ukazuje se, že zjišťování úrovně tržního nájemného není v ČR prvotně potřebné pro fungování trhu, nýbrž zejména pro spravedlivé a optimální nastavení dávek v oblasti bydlení. Tedy aby státem dotovaný pronájem bytů například ve Šluknově nebyl výhodnější, než pronájem dotovaných bytů v okolí Prahy, kde je dostatek pracovních příležitostí,“ uzavřela jednatelka institutu.
