Brno, 19. listopadu 2012 - V minulém čísle jsme se snažili najít odpověď na otázku, jak se v Brně v současné době daří podnikat ve stavebnictví. Tentokrát jsme se zaměřili na to, jak prosperují nejvýznamnější brněnské strojírenské firmy. Jejich ředitelům jsme položili tři anketní otázky a odpovědi na ně by měly dát co nejobjektivnější obraz o stavu odvětví, které vždy patřilo v Brně mezi nejúspěšnější. Otázky byly následující:

1. Jak se díváte na strojírenskou výrobu v současné době?
2. Jaké jsou podmínky pro podnikání ve strojírenství a jak si s nimi dokážete poradit?
3. Jaké jsou vaše dosavadní nejvýznamnější úspěchy v oboru?

Ctirad Nečas, generální ředitel KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a. s.

1. Strojírenská výroba patří historicky neodmyslitelně k České republice a k městu Brnu. Není možné ovšem pouze hledět do minulosti, ale je nutné rozvíjet strojírenství a myslet na jeho budoucnost. Brno má obrovskou výhodu v přítomnosti několika vysokých škol, které jsou schopny produkovat dostatek kvalitních absolventů, nezbytně nutných pro zachování a modernizování stávajících strojírenských kapacit.
   
   
2. Naše akciová společnost KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a. s., se zabývá investičním strojírenstvím v oboru energetiky, chemie a ochrany životního prostředí. Jedná se o obor, který se vyznačuje dlouhodobým plánováním a závislostí na státní koncepci pro daný obor. Při snížené chuti a možnosti státu či soukromých firem investovat je pro nás životně důležité nalézt odpovídající zakázkovou náplň v zahraničí. Podmínky jsou odvislé od konkrétního teritoria, ale většinou nás čeká ostrý konkurenční boj. Ten je přítomný již i v tuzemsku, kde zvláště na vodohospodářských zakázkách jsou ceny dodávek technologií tlačeny hluboko pod ekonomickou rentabilitu.
   
   
3. Za nejvýznamnější projekty, u kterých jsem byl osobně, považuji výstavbu Jaderné elektrárny Temelín a aktuální dostavbu 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku. Naše společnost na sklonku uplynulého roku podepsala také významnou zakázku v ruském Soči, tu se však z viny zákazníka nepodařilo doposud posunout do realizační fáze.

Prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc., generální manažer společnosti EKOL, spol. s r. o.

1. Brno je tradičně strojírenským centrem republiky stejně jako například Plzeň. V Brně působily strojírenské firmy, které byly světově známé, První brněnská, Královopolská, Zetor, Zbrojovka, Šmeralovy závody nebo Chepos. Tyto firmy většinou po roce 1989 skončily a vznikly nové firmy, které podle mého názoru mají také velice dobrou úroveň. Jednou z nich je náš Ekol, jsme česká firma podnikající ve strojírenství a především v energetickém strojírenství. Energetické strojírenství je vrcholem strojírenského oboru. Obráběcí stroje a turbíny, které děláme, jsou špičkovými strojírenskými výrobky, protože pracujeme s tisícinami milimetrů. Jsme rádi, že se Brno po sametové revoluci, kdy mnoho firem zkrachovalo, zase vzchopilo a že strojírenství tady žije dál.
   
   
2. Podmínky jsou takové, jaké si vytvoříme sami, že by nám je někdo vytvořil, to nehrozí. Abychom je měli dobré, musíme mít produkt, který dovedeme prodat. My takový produkt máme a ve světě je o něj velký zájem. Jsou to parní turbíny, parní kotle, spalovací turbíny a energetika jako celek. Dodáváme i energetické celky, jako jsou teplárny a elektrárny. Pokud je tento produkt úspěšný, konkurenceschopný, je úspěšná i firma a my takoví jsme. Letošní rok je pro nás nejúspěšnějším rokem v dvacetileté historii, pokud se týká obratu i zisku. Krizi necítíme. Už zajišťujeme rok 2013 a máme do něj úspěšně našlápnuto. Zaměřili jsme se na export, zejména na země mimo Evropu. V současnosti máme úspěchy v severní Africe v Egyptě a v Alžírsku, vyvážíme ale také do Sýrie a Jižní Ameriky. Letos jsme podepsali první kontrakt ve Střední Americe, do Mexika budeme dodávat turbínu. Přepokládáme, že Jižní a Střední Amerika, kde existuje obrovský a zajímavý trh, by pro nás mohly být perspektivou.
   
   
3. Nejvýznamnějším úspěchem je to, že se nám podařilo zajistit export nejen v Evropě, ale i v Africe, v Asii, v Jižní Americe. Letos jsme vyhráli soutěž o získání grantu světové banky HSBC, která vypisuje soutěž na podporu exportu. Ekol tuto soutěž vyhrál v oblasti exportu do Jižní a Střední Ameriky. Na základě tohoto jsme právě podepsali první kontrakt s Mexikem. Za pomoci banky HSBC budeme nyní hledat další zákazníky v této oblasti. Za velký úspěch považujeme i to, že jsme prodali licenci na naše turbíny do Brazílie.

Ing. Vladimír Štěpán, generální ředitel brněnského závodu Siemens

1. V Brně, ale obecně i v České republice, má strojírenská výroba bohatou tradici, na které můžeme stavět. Silní jsme zvláště v energetickém strojírenství. Podívejme se na příklad brněnského závodu Siemens. První parní turbína opustila naše brány v roce 1903 a do dnešního dne můžeme napočítat přes 4 750 vyrobených turbín. Pro udržení tohoto trendu je jednoznačně potřeba, aby firma měla inovační potenciál, který vzniká i díky dlouhodobé spolupráci s vysokými a středními školami a učilišti. Nejen Siemens, ale také celá naše země potřebuje k udržení konkurenceschopnosti strojní inženýry, techniky a kvalifikované dělníky.
   
   
2. Nevidím v tom žádnou zvláštní vědu. Pro úspěch podnikání ve strojírenství je nutno stejně  jako v ostatních oborech zajistit konkurenceschopnost. A jsme zpět u inovačního potenciálu, vzdělání a špičkových pracovníků. Jsem přesvědčen, že české strojírenské firmy už čelí, nebo postupně budou čelit, rostoucí konkurenci dříve neznámých firem z východu. Pro nás to znamená nejen trvalé hodnocení nákladů, ale také nutnost udržet si technický náskok, který nás od konkurentů odlišuje. Investice do zefektivnění výroby v brněnském závodě v loňském roce činily přes 180 miliónů korun. Celosvětově Siemens investuje do výzkumu a vývoje přibližně 5,5 % obratu a v loňském obchodním roce zaregistroval přes 53 000 patentů. Vývojová centra budujeme samozřejmě i v České republice. Jen v našem brněnském závodě pracuje více než 130 odborníků v inženýringu a 20 ve výzkumu a vývoji.
   
   
3. Daří se nám uzavírat kontrakty po celém světě, brněnské turbíny najdeme opravdu na všech obydlených kontinentech. Posílili jsme pozice na tradičních trzích a úspěšně jsme vstoupili i na čínský trh. Naše turbíny například vyrábí elektřinu pro kmen Siouxů nebo budou zahřívat sportovce v Soči. V minulém roce jsme instalovali turbínu také v brněnské spalovně. V oboru jsme se zařadili mezi špičku v oblasti bezpečnosti práce a v minulém roce se nám podařilo dosáhnout víc než tisíce dnů bez úrazu s pracovní neschopností. A rozhodně nehodláme usnout na vavřínech. Pokud bych měl vypíchnout jeden konkrétní úspěch, pak se paradoxně vrátím do doby ekonomického útlumu po roce 2008, kdy došlo k pozastavení velkého množství projektů. V té době se nám podařilo udržet všechny zaměstnance a jejich potenciál jsme zaměřili na posilování našich kompetencí. To nás posunulo kupředu.

Pavel Sobotka, ředitel společnosti Frentech Aerospace, s. r. o.

1. Strojírenská výroba stále zůstává a bude i nadále jedním z nejdůležitějších odvětví průmyslu. Musíme počítat s tím, že vzhledem k tradicím, zkušenostem a možnostem českého strojírenství bude hrát strojírenská výroba při uplatnění se na domácím i zahraničním trhu důležitou roli. Je ale nutné vzít v úvahu změnu poptávky a situace na trhu. Dnes je absolutně nezbytné nabízet velkou flexibilitu, vyrovnat se s požadavky na malé výrobní dávky, s požadavky na přesnou a komplexní výrobu. Je nezbytné, aby firmy průběžně investovaly do technologie, a tak si zajistily konkurenceschopnost. Je třeba vzít v úvahu, že už není možné počítat s tím, že se dá „uživit“ s jednoduchými výrobky vyráběnými ve velkých sériích. Tuto výrobu již víceméně převzaly asijské firmy. Stoupající požadavky na produkty, které musí zabezpečit větší přesnost, spolehlivost a provozní bezpečnost při vysoké efektivitě výrobního procesu, kladou velké nároky na strojírenskou výrobu. I přes tyto požadavky má ČR velkou šanci na uplatnění své nabídky nejen na trzích EU.
   
   
2. Podmínky pro podnikání nejsou a nebudou nikdy jednoduché a lehké. Samozřejmě že mám na mysli poctivé podnikání se vším, co k tomu patří. Jen mi vadí ta stálá a zbytečně vytvářená nestabilita ze strany daní, roztáčení inflačních spirál, znervózňování zaměstnanců poplašnými zprávami o změnách a zhoršování přístupu ke zdravotní péči a o korupci, zasahující do nejvyšších sfér často v přímém přenosu. Potřebujeme zaměstnance, kteří mohou do zaměstnání přijít s čistou hlavou. Vadí mi i malý zájem médií, hlavně veřejnoprávních, o prezentaci poctivé práce. Ve strojírenství panuje tvrdá konkurence a ta mi nevadí. Právě naopak. Je to dobrý motor. Není jednoduchý recept, jak si poradit s podmínkami pro podnikání. Jako důležité vidím odbornost, poctivost a velikou odpovědnost. Je nutné pozorovat, co se děje okolo vás. Vědět, co požadují vaši zákazníci, a tomu se snažit vyhovět. Rozhodně to nemůže být touha vydělat hodně peněz. Potřebujete také dobrý tým spolupracovníků, kteří vám pomáhají.
   
   
3. Společnost Frentech Aerospace, s. r. o., dosáhla za krátkou dobu svého působení (17 let) nemalých úspěchů, kterými se může pochlubit. Pravděpodobně nelétá na světě letadlo Airbus, a to všech typů, ve kterém by nebyly naše díly. Úspěchem je i to, že naše společnost dodávala díly již do prototypů A380, A400M a nově také pro Airbus A350. Dodáváme díly také pro Boeing 737 a Embraer. Dodáváme díly do ponorek, naše díly jsou i na některých lodích, naše díly se používají na zemi, například přístrojová technika a speciální stroje, a naše díly jsou ve vzduchu a také ve vesmíru. Mezi velmi zajímavé projekty, které jsme realizovali, patří dodávky 70 kusů sestav zrcadel pro projekt ALMA  ESO (Evropská jižní observatoř v Chile) a nově můžeme být hrdí i na to, že naše společnost podepsala kontrakt na dodávku mechanizmů pro rozvinutí solárních panelů na satelitech IRIDIUM NEXT. V tomto případě se jedná o historicky největší kontrakt pro vesmírný průmysl v historii České republiky.

Ing. Milan Macholán, generální ředitel, První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.

1. Finanční krize v uplynulých letech zamíchala karty v oboru strojírenství i slévárenství. Hlavní motor ekonomiky, průmysl, je stále málo podporován vládními činiteli. Často jsou firmy závislé na globálním partnerovi, který diktuje výši přidané hodnoty. I přes tyto těžkosti se nám daří stále více prosazovat v nových světových teritoriích s výhledem upevňování spolupráce se strategickými partnery, díky kterým jsme i nadále schopni sledovat světové trendy vývoje, jak v investicích do zařízení, tak v udržení vysoké úrovně technického rozvoje s implementací nových pracovních postupů i technologií výroby. Je třeba mít produktivní stroje a vlastní výrobní program v podobě finálních výrobků, což je náročnější na finance a lidské zdroje, ale v konečném důsledku je tento postup velice pozitivní na výsledky firmy, zaměstnanost a zavádění nových moderních technologií.
   
   
2. Podmínky jsou s ohledem na světové události v minulých letech přísnější a tvrdší, napomáhá to však k intenzifikaci vývoje, a tím posunu vpřed. Díky schopnému týmu spolupracovníků jsme zachytili trend inovací, který se pokoušíme stále držet a zavádět, včetně narůstající výroby. Více než 30 % výroby jsme byli v krátké době schopni nahradit zcela novými výrobky a zákazníky, což nám v blízké budoucnosti zajistí dobrou rentabilitu výroby a možnosti investic do nových technologií. Bez zásadních investic a bez špičkového vývoje si nelze představit úspěšnou budoucnost. Samozřejmostí jsou investice do nastupující generace mladých odborníků, kteří získávají zkušenosti od starší skvělé generace techniků.
   
   
3. Během velmi krátké doby se nám podařilo nahradit výpadky zakázek od některých finalistů či globálních partnerů. Vývoj je směrován na složitější finální výrobky, jako jsou letecké motory, startovací turbínové systémy, klimatizační systémy, dekantační odstředivky, turboexpandéry, a také na výrobu součástí s vyšší přidanou hodnotou než dosud, na velmi přesné odlitky kol a lopatek leteckých motorů, turbodmychadel, turbín, na rotory či skříně alternátorů a generátorů. Zmodernizovali jsme strojní park, postavili novou zkušebnu na letecké motory, získali jsme nové trhy, potvrdili zákaznickou spolehlivost jak u našich zákazníků na východě, tak na západě a úspěšně jsme zavedli vysoce produktivní obrábění a výrobu přesných odlitků ve vakuu s možností ovlivňování krystalizace pomocí mechanických vibrací.

Ing. Lubomír Němec, jednatel a ředitel společnosi VA TECH WABAG, spol. s r. o.

1. Můj pohled na strojírenskou výrobu v současné době je jasně pragmatický a racionální. České strojírenství bylo vždy základním fundamentem  proexportní strategie naší země, je tomu tak  v současné době a věřím, že do budoucna tomu bude nejinak. Na svých zahraničních pracovních cestách se často setkávám  s produkty   českého strojírenství   a mám z toho vždy radost, že naše země je ve světě vidět.
   
   
2. Stávající podmínky pro podnikání ve strojírenské výrobě jsou jistě zatížené následky celosvětové ekonomické krize, která dle mého názoru  byla uměle zapříčiněna  bankovním sektorem v západním světě. Nicméně každý podnikatelský subjekt by si měl umět najít svoji cestu, což je platné i ve strojírenství, a paradoxně  díky ekonomické krizi je možno nastartovat nové programy ve výrobě a najít si své další  tržní segmenty  a prosadit vlastní konkurenční přednosti.
   
   
3. Za největší úspěchy společnosti VA TECH WABAG Brno  považuji naši participaci v dodavatelském řetězci na retrofitech klasických elektráren ČEZ, například v Tušimicích, Počeradech, Prunéřově, a také jsme určitým dílem zapojeni do soutěžního procesu na dostavbu B3 a B4 JETE. Kromě energetiky bych rád zmínil i naše aktivity  pro municipalitu. Jsme členem dodavatelského modelu pro obnovu úpravny pitné vody Mostiště, která je provozována známou brněnskou společností VAS, a. s. Nicméně jako aktuální úspěch v těchto dnech musím zmínit, že jsme získali kontrakt na realizaci části nové elektrárny konvenčního typu v Turecku, což je naše další zahraniční výzva.

Marián Lipovský, zástupce výkonného ředitele a výrobní ředitel ZETOR TRACTORS, a. s.

1. Od posledního čtvrtletí roku 2011 až do konce prvního pololetí roku 2012 jsme vnímali v segmentu traktorů a zemědělských strojů, v němž naše společnost působí, zvýšenou poptávku a celkové oživení trhu jak v zahraničí, tak u nás. Rostl přitom zájem také o traktory s vyšším výkonem. Nicméně naše výhledy v horizontu 6–12 měsíců jsou nyní spíše konzervativní, a to zejména proto, že je patrné, že ekonomické klima je dlouhodobě ve vleku dluhové krize v Evropské unii, což může ochotu zemědělců investovat do nových strojů výrazně ovlivnit. Pokud jde obecně o úroveň strojírenství v České republice, myslím, že kvalita je i díky mnohaleté tradici a špičkovým odborníkům na vysoké úrovni. To je právě v této době velmi podstatné, protože zákazníci veškeré výdaje lépe zvažují a sami se přesvědčují, že se investice do kvality vyplácejí.
   
   
2. Jako asi každý v oboru se musíme vypořádat nejen s narůstajícími cenami, například za energie a materiál, ale také s řadou nových norem, například stále přísnější emisní nařízení. Týkají se jak nás, tak našich zákazníků, na které kladou zvýšené ekonomické nároky a ovlivňují tak i poptávku po našich produktech. Řešením je pro nás maximální efektivita našeho provozu, o kterou dlouhodobě usilujeme, a výroba kvalitních produktů.
   
   
3. Aktuálně máme velkou radost z novinek, které jsme mohli v posledních dvou letech našim zákazníkům nabídnout. Jedná se například o mimořádně úsporný motor, dále o unikátní funkci HitchTronic, díky níž se traktor při orbě sám přizpůsobí podmínkám jakéhokoliv terénu, nebo o novou řadu traktorů Zetor Forterra HSX, jejíž sériovou výrobu jsme zahájili v červnu. Odezva od zákazníků je velmi příznivá. Svědčí o ní jak nárůst tržeb, kdy jsme například v prvním čtvrtletí 2012 zaznamenali jejich zvýšení o téměř 50 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, tak i bezprostřední reakce, které jsou pro nás velmi důležité.

Lubor Turza, corporate advisor, JET Investment

1. Hodnotím-li strojírenství z našeho pohledu, pak výrazně ubylo příležitostí kapitálově vstoupit do českých strojírenských společností. Pokud se nějaká prodává, tak je v insolvenci nebo těsně před ní. Naopak zájem investorů by byl o strojírenské společnosti v přesném obrábění a tváření o velikosti nad 500 miliónů korun tržeb. Vyhledávané jsou společnosti s vlastním výrobkem a obchodní sítí. Domnívám se, že české strojírenství má přes tlaky asijské konkurence v Evropě své pevné místo.
   
   
2. Samozřejmě zde platí to, co v ostatních oborech: trh je deformován nejrůznějšími pobídkami a dotacemi Evropské unie, na které si naše společnosti ne vždy umí sáhnout. Je smutné, když na konkurenčním trhu vítězí firmy dotované z našich společných zdrojů a ne firmy efektivněji fungující. Jako rizikovou spatřuji velkou vázanost tržeb na západní Evropu. V zásadě však považuji podmínky podnikání ve strojírenství za velmi dobré. Strojírenství má u nás tradici a náklady na zaměstnance jsou výrazně nižší než na západ od našich hranic. Současný kurz eura je velice příznivý. Pokud našim firmám něco chybí, tak je to umění prodávat a více sebevědomí.
   
   
3. Velkou zkušeností pro nás byla koupě a následné řízení společnosti Hutních montáží Ostrava. Za nejvýznamnější úspěch však považuji koupi První brněnské strojírny Třebíč a Strojíren Poldi.

Anketu připravila Alena Štěpánková

Vyšlo v Brno Business & Style