Brno, 19. dubna 2013 - Znalost cizích jazyků je vždy konkurenční výhodou, ovšem ne každý si uvědomuje, že s jejich výukou je možné začít již od raného věku. Základy angličtiny či němčiny si přitom děti mohou osvojit dlouho před tím, než nastoupí do první třídy. Speciálních školek, zaměřených na výuku cizích jazyků, je v Brně celá řada.

Kdy přesně s výukou nového jazyka u dítěte začít, je podle odborníků velmi individuální. „Důležité je, aby dítě nejprve dobře zvládalo svůj rodný jazyk, než začne s dalšími. V naší škole s cizími jazyky začínáme, až když dítě perfektně zvládá češtinu na úrovni svého věku. Toho dosahujeme pomocí naší specifické metody učení, která se zaměřuje na úplné pochopení veškeré látky a také na osobnost každého dítěte. Každý student u nás postupuje vlastním tempem, takže jsou všichni schopní naučené věci používat a zároveň tím nebrzdíme velmi nadané žáky," vysvětluje Svatava Kovářová, ředitelka Základní a mateřské školy BASIC.

„Touto metodou poté zvládáme i cizí jazyk, který dítě probírá vždy úměrně tomu, jak zvládá svůj rodný jazyk. Je logické, že pokud některý prvek neumí použít v českém jazyce, velmi těžko ho naučíme jej používat třeba v angličtině. Zejména dbáme na to, aby děti opravdu rozuměly každému slovu, které se učí. Používáme hodně obrázků a názorných ukázek na vycházkách a podobně," podotýká Kovářová s tím, že důležité je, aby výuka probíhala formou hry, děti bavila a byla pro ně přirozená.

„Rozhodně nedoporučujeme u malých dětí, které nemají dostatečnou znalost jazyka, konverzační hodiny s rodilým mluvčím. Ten totiž používá obrovskou slovní zásobu, kterou děti samozřejmě nemají, nemohou tedy všemu rozumět, což může vyvolat zmatek a dokonce i nechuť k dalšímu studiu tohoto jazyka," upozorňuje Kovářová s tím, že ve znalostech cizích jazyků má celá česká populace stále co dohánět.

„Když vezmeme v potaz to, jak byla naše republika dlouho izolována, jsme na tom dobře. Hodně se ale do stavu jazykové vybavenosti v České republice promítá stav českého školství. Stále je zde nedostatek opravdu dobrých učitelů cizích jazyků. Mnohé učebnice jsou přeplněné informacemi a chaotické a děti se v nich hůře orientují. A většina výuky se zabývá výukou „o jazyku", tedy mluvnicí a historií, a to na úkor skutečného používání jazyka," dodává Kovářová.

Počet rodičů, kteří si uvědomují nutnost jazykového vzdělání svých dětí, podle Kovářové sice pozvolna roste, ovšem je stále na nízké úrovni. „I odborná literatura říká, že vzdělání je vysoce ceněno, ale lidé jsou za něj ochotní platit pouze zlomek této vnímané hodnoty. Vzdělávání všeobecně je stále vnímáno jako veřejný statek, za který se platit nemusí. Ochota platit je tedy všeobecně velmi nízká," tvrdí.

Jak ovšem upozorňuje Michal Toman z personální agentury Grafton Recrutiment, investice do jazykového vzdělání se mnohonásobně vrátí. „Učit se cizí jazyky již od dětství se bezesporu vyplatí. V posledních deseti letech do Brna a okolí přišla spousta zahraničních společností a je daleko běžnější, že firemním jazykem může být angličtina či jiný cizí jazyk. Dnešní pracovní trh vnímá jazykovou vzdělanost téměř jako něco automatického, kdy je prakticky nemožné se o některé pozice ve firmě bez dobré znalosti angličtiny nebo němčiny ucházet. Z praxe také vyplývá, že jazykově vybavení kandidáti dosahují průměrně vyšších platů než uchazeči bez znalosti cizích jazyků a zároveň se na pracovním trhu uplatňují daleko rychleji," doplňuje Toman.

Kryštof Turek