Brno, 25. února 2014 - Nedávno zveřejněná čísla ČSÚ zahraničního obchodu poskytla ucelený obrázek, jak se českým exportérům v roce 2013 dařilo. Jenom pro připomenutí to nejdůležitější: vyplnily se naše predikce, podle kterých se český vývoz měl v druhé polovině roku 2013 dostat z útlumu.
Ve srovnání s rokem 2012 stoupl vývoz o 2,8 %, obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 124,0 mld. Kč a obchodní bilance skončila aktivem 350,8 mld. Kč, které bylo meziročně o 45,1 mld. Kč vyšší. Celková výše exportu v roce 2013 dosáhla hodnoty 3,157 bil. Kč a byl tak vytvořen rekord v dějinách samostatné České republiky.
Podívejme se ale na jednotlivé trhy detailněji. A kde jinde začít než v Evropské unii? Do EU 28 bylo loni vyvezeno zboží v hodnotě 2,556 bil. Kč, což představovalo 81,0 % z celkového exportu naší republiky. Přebytek zahraničního obchodu v této oblasti dosáhl rekordní hodnoty 730,8 mld. Kč a vzrostl o 14,7 mld. Kč proti roku 2012. Podíl exportu do této oblasti mírně klesl o 0,2 %, nicméně důležité jsou tři závěry: Za prvé, že trh EU je pro Českou republiku naprosto klíčovým teritoriem, za druhé, že dlouhodobě tvoří podíl exportu kolem 80 % a za třetí vytváříme na něm přebytek ve výši dvojnásobku celkového výsledku zahraniční bilance. Ani v eurozóně to s naším zahraničním obchodem nevypadalo špatně. Vývoz činil 1,988 bil. Kč, tj. 63,0% a meziroční nárůst dosáhl 1,8%.
Klíčovým obchodním partnerem ale pro české exportéry i nadále zůstává Německo. Díky oživení poptávky na místním trhu stoupl objem exportu o 2,2 % a celkově tam české firmy vyvezly zboží v hodnotě 987,6 mld. Kč. To představuje téměř 1/3 hodnoty celkového exportu. Již tradičně byly tahounem především stroje a dopravní prostředky, které představovaly více než polovinu (56,1 %) exportu k našemu západnímu sousedovi.
A jak se dařilo na trzích zemí Visegradu? Objem exportu na tomto teritoriu dosáhl hodnoty 550,3 mld. Kč (tj. 17,4 % z celkového objemu), když největším partnerem bylo Slovensko 280,6 mld. Kč, ( tj. 8,9 % z celkového exportu), následovalo Polsko s 187,8 mld .Kč. ( tj. 6,0 % z celkového exportu) a na Maďarsko tak zbylo 81,9 mld. Kč ( tj. 2,6 % z celkového exportu). Přebytek obchodní bilance byl nejvýraznější opět se Slovenskem a to více než 117 mld. Kč. Bez zajímavosti však není, že s jedinou zemí z této oblasti, se kterou máme zápornou obchodní bilanci, je právě Polsko a schodek v roce 2013 dosáhl hodnoty téměř 20 mld. Kč.
Z hlediska priorit, které před nás postavila předchozí vláda, by měly být země patřící do uskupení, kterému se říká BRIC. Bohužel už tyto země nevykazují dvoucifernou dynamiku, nicméně podařilo se meziročně snížit záporný deficit o 7 mld. korun. Opět hlavním vývozním artiklem byly stroje a dopravní prostředky. Zatímco Čína je významným dovozcem, Ruská federace je z pohledu českého exportu sedmým nejdůležitějším obchodním partnerem. Na druhé straně je pro nás tato země nejvýznamnějším dodavatelem minerálních paliv (129 mld. Kč).
Jaký český export byl a jaký bude?
Český export je velmi významným tvůrcem našeho HDP s velkým růstovým potenciálem. Z tohoto důvodu bude velmi důležité, jak bude k exportérům přistupovat nově sestavená vláda a zda její sliby budou podloženy také konkrétními skutky. Za vynikajícími výsledky exportu v loňském roce stojí kromě jiného také nezištná pomoc ČNB v závěru roku, kdy její intervence odhadem exportérům přinesla 30 mld. Kč. Uvedená čísla nicméně dokládají, že naším hlavním obchodním partnerem byla, je a i nadále bude Evropská unie a nejvýznamnější zemí pro export je Německo. I s vědomím tohoto hledejme nová teritoria pro export, ale „neopouštějme staré známé pro nové“. Mějme stále na paměti, že získávání nových odbytišť je vždy drahé a většinou se neobejde bez účinné pomoci státu. Ale řádově dražší je znovudobývání již ztracených pozic.
„Při pohledu na geografické umístění České republiky je logická orientace vývozu do zemí EU. Navíc blízkost jednoho z největších světových exportérů, Německa, ČR víceméně předurčuje k tomu, aby hlavní obchodní výměna probíhala právě se Spolkovou republikou. O tom tedy není pochyb. Vyvstává však otázka, zda by export ČR neměl být z geografického pohledu více diverzifikovaný. Tuto hypotézu podporují minimálně dva argumenty: (1) růstový potenciál EU je výrazně horší než rychle se rozvíjejících zemí, tzv. emerging markets a (2) přidaná hodnota exportu do zemí mimo EU je většinou vyšší, protože do těchto zemí vyvážíme častěji hotové výrobky, nikoliv jen polotovary,“ přidal svůj pohled na problematiku exportu Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA CZ.
Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů
