Působí na trhu s technologiemi pro plynárenství a energetiku. Specializuje se na návrh a výrobu plynových zařízení – kompletní dodávku regulačních a měřicích stanic na zemní plyn, dále návrhy a dodávku regulátorů tlaku, bezpečnostních rychlouzávěrů, pojistných ventilů a příslušenství pro rozvod, regulaci a měření plynu. Již dvacet let je generálním zástupcem výrobců regulační techniky FRANCEL, FISHER a TARTARINI, patřících do amerického koncernu EMERSON.

Za dobu své existence si firma postupně vybudovala významné postavení na trhu v ČR a SR a je spolehlivým partnerem pro plynárenské organizace, výrobce a dodavatele technologií pro rozvod a spalování plynů, pro dodavatele velkých energetických investičních celků a pro provozovatele odběrních míst. Výkonného ředitele a prokuristy společnosti Radka Kundraty jsme se zeptali na to, jak firma začínala a jakých dosáhla úspěchů.

Jaké byly podnikatelské začátky firmy a budování značky Hutira?

Značku Hutira začal budovat Ivo Hutira mladší v roce 1990 společně se svým tátou. Začínali od píky v kamenolomu v Omicích, neměli žádný privatizační projekt ani finančního investora v zádech. Původním záměrem bylo provádět těžební činnost v provázanosti na stavebnictví a plynárenství.

Kdy a proč jste od kotelen a přípojek přešli k regulační technice?

V roce 1991 se začalo s výstavbou přípojek, regulačních stanic a plynových kotelen. V této oblasti tehdy panoval boom. Plynofikovalo se ve velkém a po tomto oboru byla velká poptávka. Čím dál víc firem se specializovalo na plynové kotelny a nabídka plynových kotlů byla opravdu široká. Naproti tomu regulaci jsme nakupovali od stávajících dodavatelů, ale kvalita neodpovídala našim představám. A to byl i důvod, proč jsme se začali zaměřovat právě na regulaci.

Dnes jste ve svém oboru významným hráčem na trhu nejen v Česku, ale i na Slovensku, máte pobočky v Rusku, na Ukrajině, v Srbsku. Které vaše realizace patří k těm největším?

Troufnu si říct, že na trhu v Čechách a na Slovensku jsme opravdu velmi významným hráčem. V těch dalších zemích si to postavení spíš teprve budujeme. Pokud jde o konkrétní projekty v zahraničí, tak největší byly realizovány v Pákistánu – kompletní plynové hospodářství pro paroplynové elektrárny Balloki a Muridke. V loňském roce jsme dělali velkou regulační stanici včetně chromatografu pro elektrárnu v Ghaně.

Ale vůbec největším realizovaným projektem byla teplofikace slovenského města Handlová. Tento projekt byl unikátní nejen svým rozsahem, technickými specifiky, ale i financováním. Podařilo se nám vybudovat natolik funkční systém tepelného hospodářství, že se tento projekt v podstatě financoval z úspor. Město a jeho obyvatelé získali kompletně novou infrastrukturu a investičně je to nestálo ani jednu korunu.

Začínáte se prosazovat i ve Francii nebo v Kanadě. Kam se ještě chystáte expandovat?

Ve Francii jde spíše jen o jednotlivé projekty, o Kanadu se ovšem snažíme dlouhodobě. Firmu zde máme od roku 2004 v Calgary v provincii Alberta, tedy regionu ropy a plynu. Tímto směrem i míříme, ale samozřejmě hledáme i jiné aktivity. Další pobočky už otevírat neplánujeme. Spíš chceme být dobrým partnerem pro velké firmy, které v zahraničí realizují velké projekty typu výstavby paroplynových elektráren a různých kogeneračních zdrojů.

Koncem loňského roku jste otevřeli zbrusu novou firemní halu v Popůvkách. Proč právě Popůvky a jaké další investice máte v plánu?

Výstavba areálu v Popůvkách u Brna je naší určitou referencí, protože jsme si byli sami sobě generálním dodavatelem. Byl to nutný krok, který jsme potřebovali k dalšímu rozvoji firmy. Dříve jsme měli administrativní zázemí v centru Brna a výrobu a sklady v našem areálu v Ivančicích. To bylo logisticky náročné a ne úplně efektivní. Koupili jsme tedy pozemek v Popůvkách. Další investici, na níž již 3 roky pracujeme, bych zatím neprozrazoval. Ale je zajímavá, a pokud vše půjde jako dosud, tak se o ní určitě brzo dozvíte.

Se svými výrobky se zúčastňujete i řady veletrhů. Co můžete nabídnout třeba i našim čtenářům? Jaké jsou vaše současné aktivity?

Nejčastěji se čtenáři s naším zařízením setkají u takzvaných HUP (hlavní uzávěr plynu) skříní. Dodáváme je včetně komponentů, které jsou uvnitř. Málokdo si však uvědomuje, že o HUP je třeba se starat. Plynárna vlastní pouze plynoměr, ale samotný regulátor patří vlastníkovi nemovitosti. To spousta lidí neví, a může tak docházet k situacím, kdy mají doma v HUP skříni i zařízení, které je starší 30 let a je potenciálním zdrojem nebezpečí. Tím ale nechci čtenáře strašit. Pokud mohu mluvit za naše zařízení, tak ta by měla vydržet i déle.

Děláme také regulační sestavy pro průmyslovou výrobu, administrativní objekty, sklady atd. Samozřejmostí je záruční a pozáruční servis, děláme i pravidelná školení pro projektanty, montážní firmy a pracovníky plynárny. Není to ale už jen o plynu. Nabízíme i malé vodoměrné šachty pro vodovodní přípojky. Jde o moderní řešení, které je majoritně používáno na západě. U nás se bohužel ještě dává přednost velkým šachtám, naštěstí ale existují i regiony, kde chápou, že zákazník, který si šachtu sám platí, má ji na svém pozemku a je jeho povinností se o ni starat, má právo vybrat si
řešení podle sebe a ne podle toho, co mu řekne vodárenská společnost.

Chtěli bychom stále přinášet nová a inovativní řešení pro své zákazníky a pomoci odbourávat přežité stereotypy. To se nám podařilo v devadesátých letech v plynárenství a doufáme, že se nám to podaří i ve vodárenství a třeba v budoucnu i v dalších odvětvích.

Rozhovor připravila Alena Štěpánková