Brno, 16. prosince 2014 - Umíte to se stresem? Rychle vybouchnete i při malém podnětu? Bolí vás záda? Není divu. Zaměstnanci v tuzemských firmách jsou dnes vystavení zhruba o 34 % více stresovým situacím, než před zhruba čtyřmi lety. Přes 50 % zaměstnanců (2,5 milionu) si vliv práce uvědomuje. Neblahý trend potvrzuje i dlouholetá lektorka a konzultantka pro byznys Olga Medlíková. Podle ní by pomohla manažerům lepší práce se stresem.

Zaměstnanec má pevně danou pracovní dobu a vykonává každý den rutinní činnost. Její poměr se však neustále zvyšuje, on nestíhá. Nadřízený se s ním baví jen tehdy, když jej úkoluje. Stres se výrazně podepisuje na vztahu mezi kolegy a nadřízenými. Ti jej dávají najevo až půl krát více, než v minulých letech. Důvodem je obrana proti přetížení a tlaku. Více stav postihuje podle dostupných průzkumů zaměstnance nad pětatřicet let. Například data Českého statistického úřadu hovoří jasně: Přes půl milionů pracujících je vystaveno nejen fyzickým rizikovým faktorům, ale i duševním.

Podle odborníků je třeba trénovat a posilovat stresovou stabilitu. Tělo silně reaguje nejen na infekce a jejich původce - bakterie a viry - ale i na pocity, zejména pak na strach, zlost či radost. „Stresová stabilita přímo souvisí s vnitřním vyladěním a životním postojem. Míru svého stresu má člověk tedy do značné míry ve vlastních rukou. Stres je vysoce subjektivní faktor. Co pro jednoho člověka je už stresující, může druhý vyhodnotit jako zábavu. Někdy nám jsou lidé a události výzvou, jindy nás sklátí,“ upozorňuje Medlíková.

Stres může přerůst ve vyhoření
Pokud zaměstnavatelé dlouhodobě ignorují duševní zdraví lidí, dojde k vyhoření, depresím a agresi. „Vyhoření je důsledek dlouhotrvajícího stresu. Může se vyskytnout ve firmách, stejně jako u jednotlivců. Lze ho definovat jako ztrátu zájmu, energie, chuti něco dělat nebo měnit. Jako posun v hodnotách,“ vysvětluje Medlíková.

„Obecně pomáhá změna. Tím myslím změna režimu práce, odchod z byznysu do neziskového sektoru nebo naopak, začít pracovat samostatně, osobní rozvojové programy, rotace, stáž v zahraničí, přestěhování se, práce s výzvou, nový tým,“ vyjmenovává Medlíková. Dále pak například zajímavá, náročná, ale zvládnutelná práce, takzvaný social support – síť pozitivních známostí. Důležitý je kontakt, lidská účast, podpora, vědomí vlastní ceny, dostatek informací, důvěra okolí a dobrá zpětná vazba.

Pozor, tlak není to samé co stres
Často se zaměňují pojmy stres a tlak. Nejedná se však o synonymum. Tlak je oproti stresu přirozenou součástí života, čímž se od něj liší. Tlak může pocházet od více zdrojů (pracovních i mimopracovních). Má více forem – ty, které si vytvořil sám zaměstnanec (přání odvést co nejlepší práci) i externí (například zadané termíny pro splnění úkolu). Tlak na rozdíl od stresu často přispívá k tomu, že pod jeho vlivem lidé pracují lépe. Důležité je především jeho optimální nastavení, které se u jednotlivých lidí i povahy zadaného úkolu liší. K odvedení dobré práce všichni potřebují určitý tlak, různí lidé ho však vnímají odlišně.

Přemíra tlaku či nároků kladených na pracovníky však ke vzniku stresu vedou. Stres v práci tedy není tlak a rozhodně není něco, o co lze stát. Lidé stres zažívají, pokud se věci nedaří. Je tak vážný důvod stres řešit.

Stresovaných může být daleko víc
Podle čísel odborníků z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce zřízeného ministerstvem práce jsou dokonce až dvě třetiny lidí vystaveni v práci stresu, což si odnáší se zdravotními komplikacemi. Nastávají problémy i zaměstnavateli, neboť musí řešit finanční ztráty. Vyhnout se dá správnou komunikací, vyjasněním pracovních rolí, zlepšením kolegiálních vztahů či vysvětlením změn ve firmě. Roste i riziko zranění v práci. Podle průzkumů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví až pětkrát.

(red, tof)

Varovné znaky stresu:

• úzkost
• vyčerpanost
• agresivita
• porucha soustředění a schopnosti rozhodovat
• častější absence na pracovišti

Jak na zdravotní problémy vyvolané stresem:

• Když si během rozhovoru s druhou osobou budete psát poznámky, daleko méně vám hrozí, že vybouchnete a začnete křičet (do poznámek se dá psát i to, kam má zmíněná osoba jít…a nemusí se to vůbec dozvědět).
• Bolavá záda potřebují – hořčík pro výživu svalů, důsledně tlačit ramena od uší dolů, když bolí oblast krční páteře, posilovat břišní svalstvo, jestliže bolí oblast hrudní páteře a prohřívat křížovou kost, pokud bolí oblast bederní páteře.
• Křeče a tiky svalstva zmírní, nebo dokonce odstraní kombinace vápníku, hořčíku a vitamínu B.
• Obtížné usínání ulehčí prohřátí – žaludku, křížové kosti a nohou.
• A jestli vás pálí žáha a nechcete používat léky, rozkousejte a spolkněte 3 lžíce máku a bude líp.
• Tak se o sebe pečujte, protože největší vliv na míru stresu máme my sami.

Čísla v Evropě:

• 2/3 zaměstnanců jsou v práci vystaveny stresu. Výsledkem může být kromě depresí i pracovní úraz.
• 59 % zaměstnanců jsou vystavení nepřijatelnému jednání – například šikaně nebo obtěžování. 66 % zaměstnanců jsou vystavení nadměrné pracovní zátěži.
• 72 % zaměstnanců trpí reorganizací v práci nebo nejistotě zaměstnání.
• 50 % zaměstnanců říká, že se proti stresu na jejich pracovišti dostatečně nebojuje.
• 1/5 zaměstnanců představuje stres nejzávažnější zdroj zdravotních problémů
• 5x může zvýšit počet pracovních úrazů.
• 240 miliard Eur jsou celkové náklady v Evropě na psychická onemocnění.

(Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci)