Brno, 23. března 2015 - Přes čtyři a půl tisíce parních turbín opustilo za více než sto let brány továren brněnského Siemensu. Proč mají turbíny z Brna ve světě tak dobrý zvuk? Má před sebou strojírenský průmysl v jihomoravské metropoli budoucnost a na čem všem to závisí? Nejen na to odpovídá Vladimír Štěpán, ředitel brněnského závodu Siemens, s.r.o., odštěpný závod Industrial Turbomachinery.

• Pane řediteli, vaše společnost se specializuje na výrobu průmyslových parních turbín s výkonem do 150 MW. Vysvětlete prosím naprostému laikovi, v jakých oblastech či provozech najdou podobné turbíny uplatnění.

Průmyslové parní turbíny naleznou využití všude tam, kde je současně palivo a potřeba energie ve formě elektřiny či tepla (horké páry o stanoveném tlaku). Například v papírnách zůstává odpadní dřevní štěpka, která se dříve vyvážela na skládku. Papírna ale může spálit štěpku v kotli a vyrobit tak páru pro pohon parní turbíny. Ta pak prostřednictvím generátoru vyrábí elektřinu pro potřeby papírny nebo třeba i pro prodej do běžné sítě. Navíc turbína reguluje tlak páry, kterou může dodávat podle potřeby do výrobního procesu, v případě papíren pro ohřev válců k sušení papírové hmoty.

Spalitelným odpadem mohou být ale i překvapivé věci, například vylisovaná hroznová či slunečnicová semínka, zbylá při výrobě luxusního oleje v italském městě Faenza.

Často také naleznete brněnské turbíny ve spalovnách městského odpadu. V současné době dodávají teplo a elektřinu do městské sítě například v ázerbájdžánském Baku, polské Varšavě, ale i v Praze a v Brně. Své místo najdou naše turbíny i v paroplynových elektrárnách.

• Pro zajímavost – jaká až může být cena jedné takové turbíny? A v čem je složité ji zkonstruovat?

Princip parní turbíny je znám již tisíce let. Konstrukce turbíny se běžně vyučuje na vysokých školách. Brněnské parní turbíny jsou odlišné díky našim odborníkům a dlouhodobým investicím do výzkumu a vývoje vedoucím k jejich neustálému zlepšování. A tak jako kvalitní krejčí šijí obleky na míru, i my každou turbínu „šijeme“ přesně na míru zákazníkovi.

Dodali jsme tak parní turbínu, která spolehlivě pracuje ve volné australské poušti bez ochrany jakékoli haly a navíc v seismicky aktivním prostředí. Vyrobili jsme ale také turbínu, která nahradila málo účinný stroj jiného výrobce. Turbína přesně padla do staré výrobní haly a veškeré potrubí i olejové hospodářství se mohlo ihned napojit na staré bez úprav. Dokonce jsme našli řešení i pro zákazníka, který si koupil již použitou turbínu a chtěl ji upravit a uvést do svého provozu.

Cena zakázky se tedy neodvíjí jen od nákladů na výrobu samotné turbíny, ale také od konkrétních nároků zákazníka. Obecně lze říci, že cena zakázky se pohybuje ve stovkách miliónů korun a návratnost investice pro zákazníka bývá v řádech několika let.

• V roce 2014 jste v Brně investovali přes 40 miliónů korun do modernizace výroby a nákupu nových strojů. Znamená to, že budoucnost a rozvoj brněnského Siemensu vidíte optimisticky?

Na tuto otázku mohu odpovědět velice jednoduše, ano. Patříme ke světové špičce v oboru a neustále pracujeme na tom, aby tomu tak bylo i nadále. Podporujeme zaměstnance, aby přinášeli velké inovace i drobná zlepšení, analyzujeme potřeby zákazníků i aktivity konkurence.
Celosvětově Siemens investuje do výzkumu a vývoje přibližně 5,5 % obratu a v loňském obchodním roce podali zaměstnanci průměrně 18 patentových přihlášek každý den. Jen v Brně pracuje více než 130 odborníků v inženýringu a 20 ve výzkumu a vývoji.

Které země patří mezi vaše současné klíčové zákazníky a na kterých trzích vidíte největší perspektivy budoucí expanze?
Brněnské turbíny jsme dodali do 66 zemí světa a poptávka po turbínách je i díky naší kvalitě relativně stabilní. Jisté trendy jsou ale patrné. Zvýšení počtu zakázek přichází například z Thajska, kde malí výrobci energie mohou využít nový vládní dotační program.

• Jak se segmentu českého strojírenského průmyslu dotkly sankce vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi? Dotkly se i přímo brněnského Siemensu?

Jsme obchodní společnost, nikoli politický subjekt. Plně respektujeme rozhodnutí vlády a řídíme se pravidlem politická rozhodnutí nekomentovat.

• Dlouhodobě se mluví o tom, že v technických oblastech chybí noví odborníci a firmy mají problémy vůbec najít kvalifikované zaměstnance. Setkáváte se s tím také?

Siemens patří k nejvyhledávanějším zaměstnavatelům u nás. Přesto i my občas těžko hledáme kvalitní odborníky na některé náročnější pozice. Pro speciální turbinářské profese jsme si nakonec vytvořili vlastní tréninkové programy, například tříleté interní studium na odbornost šéfmontéra pro absolventy SŠ s maturitou.

Spolupracujete s vysokými i středními školami technického zaměření. Můžete být konkrétnější, jak a proč tato spolupráce probíhá?
S vysokými školami spolupracujeme v oblasti výzkumu inovací v oblasti parních turbín. Řešíme s nimi i konkrétní inovační projekty, které pak aplikujeme u našich zákazníků. Nejvíce v tomto ohledu spolupracujeme s brněnským VUT.

Středním i vysokým školám nabízíme možnost exkurzí a praxí, naši odborníci na školách přednáší, vedou diplomové práce a zasedají ve zkušebních komisích. Se studenty tak pracujeme po celou dobu jejich studia. V letošním roce máme deset středoškoláků na praxi a několik vysokoškoláků u nás pracuje na placených stážích.

• Lehký průmysl má v Brně a jeho okolí historickou tradici, Zbrojovku Brno, Zetor, Královopolskou strojírnu, PBS nebo Siemens zná celý svět. Čím to podle vás je, že se zde strojírenství tak daří a dařilo?

Vážíme si tradic, na kterých můžeme stavět. Například první turbína opustila naše brány už v roce 1903 a do dnešního dne můžeme napočítat na 4 750 vyrobených turbín. Bohužel ne všechny dříve tradiční firmy září takovým leskem, jak tomu bývalo. Změnil se trh, oblasti, ve kterých firmy podnikaly.

Na druhou stranu jejich odkaz pokračuje ve společnostech, které do Brna přišly právě proto, že zde máme světoznámou průmyslovou tradici, skvěle propracované technické vzdělávání, zkušené pracovníky a i zájem města Brna tento obor rozvíjet. Například společnost Siemens investovala v Brně stovky miliónů korun do rozvoje lokality a já jsem vždy velmi pyšný na to, když při návštěvách zákazníků slyším zpětnou vazbu, že se náš odštěpný závod stále mění k lepšímu. A to je dáno i tím, že moje kolegyně a kolegové tvrdě pracují na tom, aby brněnská pobočka Siemens byla vzorem.

• Má před sebou strojírenství v Brně i budoucnost?

Pro úspěch podnikání ve strojírenství je nutno stejně jako v ostatních oborech zajistit konkurenceschopnost. Jsem přesvědčen, že brněnské strojírenské firmy už čelí, nebo postupně budou čelit, rostoucí konkurenci dříve neznámých firem z východu. Pro udržení stabilní pozice je nutné soustavné hodnocení nákladů, investice do modernizace, zajištění inovačního potenciálu a udržení zájmu mladých lidí o tento krásný obor.

Ekonomika České republiky je na strojírenství do značné míry postavená a já osobně jsem přesvědčen, že Brno má všechny předpoklady k tomu, abychom v této oblasti hráli jednu z nejvýznamnějších rolí.

Kryštof Turek, foto: archív