Brno, 23. března 2015 - Poplatky za každou platbu kartou, které od obchodníků vybírají banky, od podzimu poklesnou. Evropský parlament a Evropská komise se na regulaci dohodly po dlouhých jednáních. Pro Čechy by opatření mohlo znamenat, že vzroste počet míst, kde bude možné kartou zaplatit. Banky ale upozorňují, že náklady na vydávání karet budou muset od klientů vybírat jinak. Nová regulace Evropské unie podle nich zvýší poplatky za samotné vedení platební karty a omezí věrnostní programy.
Kdykoliv zákazník projede v obchodě svou kartu platebním terminálem, z ceny zboží si banka strhne poplatek. V Česku se pohybuje kolem jednoho procenta z výše transakce. Na podzim by ale mělo začít platit opatření Evropské unie, které poplatek sníží. Unie stanovila strop 0,2 procenta z platby debetní a 0,3 procenta z platby kreditní kartou. Evropští zákonodárci opatření zdůvodňují snahou zajistit zákazníkům lepší cenové podmínky. Experti ale o jasně pozitivním dopadu opatření pochybují.
Kartu vám přijme více obchodníků
I když od podzimu bankám obchodníci odvedou na poplatcích méně peněz, podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky se čeští zákazníci například na snížení cen v internetových obchodech těšit nemohou. „Regulace ale může přinést větší počet obchodů či e-shopů, v nichž bude platba kartou nově přijímána. Pro malé obchodníky jsou totiž bankovní poplatky často významnou bariérou pro zavedení možnosti využít platební kartu,“ zmínil jednu z výhod Vetyška.
K regulaci se vyjádřila také Dagmar Krausová, mluvčí společnosti Ahold, která v Česku provozuje síť obchodů Albert. „V tuto chvíli se jedná o návrh, bylo by tedy předběžné spekulovat o aspektech, které by legislativa přinesla, pokud by vstoupila v platnost. V případě, že by navrhované změny byly přijaty, budeme mimo jiné projednávat také smlouvy o akceptaci platebních karet,“ konstatovala Krausová.
Nižší příjmy z karet? Banky zdraží jiné produkty
Podle společností zabývajících se řešeními pro bezhotovostní platby je regulace nevyvážená a může mít dopad na jiné bankovní produkty. „Regulace, která je již v některých zemích zavedena dlouhodobě, měla vesměs negativní dopady, hlavně na běžné uživatele. To znamená, že banky kompenzovaly ztráty z acquiringu například zvýšením poplatků za vedení účtů. Byť byla regulace přínosem pro obchodníky, kteří mají na provozovnách platební terminál, protože začali tlačit na snížení poplatků, pro okolí byl tento dopad negativní,“ myslí si Lenka Bukalová, ředitelka obchodu a marketingu společnosti Sonet, která po Česku i v zahraničí dodává terminály pro platby kartami.
Například podle studie MasterCard zaplatili španělští spotřebitelé kvůli snížení poplatků na méně než polovinu v letech 2006 až 2010 na ročních poplatcích za karty o 2,35 miliardy eur víc, zatímco obchodníci ušetřili 2,75 miliardy. Zároveň došlo k snížení počtů plateb kartami a pokleslo i množství platebních karet. Proti regulaci tak již od začátku jejího projednávání v evropských orgánech protestují karetní společnosti.
„V konečném důsledku pravděpodobně zdraží bankovní produkty, zatímco efekt snížení cen u obchodníku se nikde neprokázal. Bohužel banky budou muset omezit některé benefity, které dnes na kartách standardě nabízíme. Snažíme se, abychom některé benefity na kartách zachovali tím, že je sami budeme poskytovat. Příkladem mohou být slevy či letištní salonky,“ uvedl Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard pro ČR a Slovensko.
Celá kauza přitom začala právě obviněním Evropské komise z roku 2007, která MasterCard podezřívala z toho, že účtováním přeshraničních mezibankovních poplatků za platbu kartou porušuje hospodářskou soutěž. Karetní společnost vloni v září spor definitivně prohrála.
(red)
