Brno, 22. června 2015 - „Začínal jsem s dvěma spolužáky v garáži.“ Kolik světově úspěšných businessmanů dává k dobru právě takovou historku? Jen garáž však nestačí. Hlavní je mít dobrý nápad a chuť mířit za svým cílem i přes odrazování nejbližších, překážky a neúspěchy.

Pokud máte opravdu dobrý nápad, garáž nepotřebujete. Pomocnou ruku a zázemí můžete najít v Jihomoravském inovačním centru (JIC). Co vše zde mohou pro rozvoj vašeho podnikání udělat, proč nepodporují šílené vědce či které firmy založené jako start-upy dosáhly světových úspěchů, prozrazuje jeho ředitel ing. Jiří Hudeček.

• Pane Hudečku, vysvětlete mi, proč bych jako daňový poplatník měl platit provoz JICu? Máte doloženo a spočítáno, zda a jak se vložená podpora start-upům a technologickým firmám státu či kraji vrátí?

Chápu váš dotaz, samotného mě zajímá, kam jdou mé daně. Pokud chceme, aby naše společnost celkově bohatla, zvyšovala se cena pracovní síly a lidé měli práci a vydělali si, tak se to nestane, pokud budeme sázet na montovny s nestabilními a nekvalifikovanými místy. Cesta, kterou jsme se rozhodli jít, jsou výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou.

Organizace jako JIC jsou pro takovou znalostní ekonomiku základní infrastrukturou. Když stavíte dálnici, myslíte taky na benzínky a odpočívadla. Na dálnici ke znalostní ekonomice hrají roli této infrastruktury centra jako JIC. Každé vysoce kvalifikované pracovní místo, které na jižní Moravě s přispěním JIC vznikne, znamená práci pro tři až pět dalších lidí v navazujících profesích a službách. Z firem, které sídlily na JIC a získali jsme od nich data za rok 2013, víme, že vytvořily přes 700 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Firmy, které u nás nyní sídlí, mají přes 300 pracovních míst. Jen v našem akcelerátoru Starcube, což je exkluzivní 3měsíční program pro vybrané projekty, vzniklo přes 30 firem, do kterých bylo zainvestováno více než 119 milionů korun. A přes JIC celkově prošlo přes 200 inovativních firem, které potvrdily, že jsme byli přínosem pro jejich byznys.

Dělali jsme evaluaci třeba i pro inovační vouchery, projekt, kde firmy žádají o poukázky na 100 tisíc na konkrétní výzkum. Zjistili jsme, že každá koruna vložená Brnem se vrátí v horizontu pěti let pětkrát. Jde o peníze, které firmy z vlastního vloží do výzkumu po vyčerpání voucheru, a o peníze, za které si výzkum zadají, přestože voucher nezískají. Všechny tyto služby a projekty JIC tu tvoří zázemí, které sem láká opravdu hodnotné a dlouhodobé investice. Špičkové technologické firmy budují svá vývojová centra cíleně v těch regionech, která pro to nabízí zázemí a funguje tam podnikatelský a inovační ekosystém. Právě takové zázemí JIC v rámci regionální inovační strategie dlouhodobě buduje. A bez něj nemáme šanci o takové investice soutěžit ve srovnání s ostatními regiony.

Nedávno zde oznámil další investici Honeywell, čtvrt miliardy korun a nábor 300 nových zaměstnanců, takže se tu rozšíří na největší výzkumné centrum v Evropě. Konica Minolta otevřela před pár týdny v Brně inovační centrum, jedno z pěti na světě, kde zaměstná 50 lidí, ale hlavně tu bude hledat zajímavé technologie a startupy pro akvizici či spolupráci. Celkově sem zahraniční investoři přinesli 16 000 stabilních pracovních míst. Díky tomu, že existovala regionální inovační strategie a zázemí center jako JIC, mohla jižní Morava také získat prostředky ze strukturálních fondů právě na infrastrukturu pro výzkum a vývoj a podporu technologických firem.
Jedna vložená koruna z kraje tak přinesla dalších několik korun z evropských zdrojů. A tato infrastruktura nám tu dnes slouží a pomáhá budovat nebo sem přivádět další a další firmy.

• Proč Jihomoravské inovační centrum vůbec vzniklo? Byl to ryze český nápad, nebo jste se inspirovali v zahraničí?

Klíčovou roli měl kolega David Uhlíř. Při studiu ve Velké Británii se dostal do inovačních center a inkubátorů a viděl, jak funguje podpora nových firem a perspektivních oborů, která tam byla tehdy o desítky let napřed před námi. Potkal se se špičkami regionálního rozvoje a pochopil, že investorům je třeba nabízet víc než místo v průmyslové zóně. A dokázal v roce 2001 přesvědčit krajské politiky, že jižní Morava potřebuje ucelenou strategii dlouhodobého rozvoje a podpory inovačního podnikání. Společně pak na svou stranu získali vedení vysokých škol. Díky této shodě tu vznikla regionální inovační strategie. Její ambicí bylo a je přivést jižní Moravu mezi středoevropské lídry v inovačním podnikání, jako jsou Lovaň, Linz, Tampere nebo Eindhoven.

Kromě shody si ale rozjetí prvních projektů žádalo i investice, ty se povedlo obhájit i kvůli tehdejší vysoké nezaměstnanosti. V roce 2002 odešel z kraje Flextronics, což byl důkaz, že politika podpory montoven prostě nefunguje. JIC byl v roce 2003 jedním z prvních projektů v rámci strategie a zásadní pro úspěch bylo, že si jednotlivé univerzity nezaložily vlastní centra, ale prostředky a síly se koncentrovaly do jedné organizace. Já jsem se k JIC dostal, když byl vypsán konkurz na ředitele, ten projekt mi dával smysl právě i díky podpoře kraje, města, univerzit. Prvního půl roku ve vedení JIC jsem pak načítal všechno, co bylo k dispozici, navštívil jsem centra v Německu, Holandsku, Belgii nebo Anglii, abych poznal, jak pracují a co funguje. Vybudovali jsme první kontakty, mohl jsem konzultovat svou vizi s těmi, kteří už měli zkušenosti.

Bez inspirace ze zahraničí by tu tedy nebyla ani strategie, ani JIC. Nešlo by to ale ani bez kontinuální podpory politiků, kteří navíc věděli, že viditelné výsledky práce JIC i celé strategie budou třeba až za deset let. Dnes už ten jasný posun ve skladbě regionální ekonomiky vidíme.

• Mám geniální nápad na službu či produkt, který na světě nemá obdoby. Co vše mi ve stručnosti může nabídnout JIC? A jak mám postupovat?

Dnes stavíme hlavně na tom, že máme kolem sebe síť přes 100 prověřených expertů na různé oblasti, velmi zkušených lidí, kteří vybudovali úspěšné firmy nebo vedli řadu let velké podniky.

Pokud jste na začátku, můžete svůj nápad prezentovat několika expertům a podnikatelům a získat na něj zpětnou vazbu v rámci akce JIC Grill. Když se pak chcete dostat k prvním zákazníkům, nabízíme rozvojový plán, místa v coworkingu, workshopy a konzultace na půl roku v JIC ENTER.

Firmě, která už má první zakázky, ale chce globálně expandovat a raketově růst, přidáme v JIC MASTER k tomu všemu konzultace s „entrepreneur in residence“, zkušeným podnikatelem a konzultantem Martinem Dokoupilem, který se soustřeďuje hlavně na práci s majiteli firmy. Pro malé a střední podniky jsme minulý rok do Česka přivedli JIC PLATINN, úspěšný program ze Švýcarska – analyzujeme firmu, zjistíme, která oblast ji brzdí v rozvoji, a podle toho jí dáme z naší databáze experta na 40 hodin společné práce. A oproti době před 5 lety dnes na JIC pracujeme i s korporacemi. Díky networkingové platformě 120 vteřin je propojujeme se startupy a výzkumníky. Nebo jim nabídneme Open Innovation na míru, kdy jim vyhledáme podle zadání technologie a potenciální partnery a v otevřené diskusi se pak prověřují možnosti pro konkrétní spolupráci.

Všechny podmínky máme na webu, kde jsou i přímé kontakty na lidi, kteří s vámi zkonzultují, co se hodí právě pro váš projekt.

• Je nějaká kategorie produktů či služeb, které byste rozhodně nepodpořili?

Cokoliv, co spadá do oblasti hazardu, obchodu s drogami a sexuálního průmyslu. V minulosti už jsme odmítli několik projektů okolo hazardu.

• Stalo se vám, že by někdo přišel s neuskutečnitelnou „šíleností“ typu perpetuum mobile?

Občas přijde „vynálezce“ s něčím jako kartáček napojený na vodovod nebo nepotopitelná loď. A pak jsou lidé, kteří chtějí, abychom jim pomohli, ale neprozradí, na čem konkrétně pracují. Stíhá je paranoia, že jim chce každý jejich projekt ukrást. Je ale těžké posoudit tržní potenciál „revolučního“ typu turbíny, když vám o ní autor nic neřekne.

• Loni jste oznámili, že založíte dceřinou společnost pro investování do firem. Co bude jejím cílem?

JIC přispěl a přispívá k úspěchu řady firem, nyní z toho chceme přinést regionu i další finanční zisk. Aby se zhodnocovaly prostředky, kterými nás kraj nebo město podporuje. Ty finance pak půjdou znovu do podpory dalších firem na jižní Moravě. Získání podílu ve společnosti taky posílí naše partnerství s podnikateli, se kterými pracujeme. Pokud by totiž neviděli ve spolupráci s JIC reálný přínos pro byznys, nebudou ochotni nám dát podíl výměnou za poskytnuté služby.

• Na které firmy či produkty, které v uplynulých 11 letech vznikly díky JICu, jste nejvíce hrdý či vás nejvíce zaujaly?

Určitě je to tiskové řešení Y Soft, jedna z prvních firem na JIC a dnes světová dvojka v oboru, a pak systém pro záchranáře, hasiče nebo policii GINA Software, který využívá třeba i OSN. Na tyto společnosti můžeme být na jižní Moravě všichni hrdí. Ale v principu jsem hrdý na kohokoliv, kdo najde odvahu, energii a chuť podnikat. Každý člověk, který najde kuráž a pustí se do podnikání, je pro společnost obrovský přínos.

Kryštof Turek, foto: archív JIC