Brno, 14. dubna 2016 – Téměř půl milionu podnikatelů musí k 25. dubnu odevzdat kontrolní hlášení. Poprvé se totiž novinka dotkne i kvartálních plátců daně z přidané hodnoty. Přísné sankce za nedodržení povinností stále platí, úředníci ale zatím některé neudělují.

První kontrolní hlášení podnikatelé odevzdávali 25. února. Novou povinnost z 288 tisíc podnikatelů splnilo kolem 245 tisíc z nich. V dubnu by se měl počet odevzdaných formulářů zdvojnásobit.

„U zhruba 45 tisíc podnikatelů, kteří v termínu hlášení nepodali, zkoumá Finanční správa důvody, proč k odevzdání formuláře nedošlo. Podle Ministerstva financí České republiky je pravděpodobné, že mezi plátci, kteří nepodali kontrolní hlášení, se skrývají i takzvaní bílí koně nebo jiné problémové subjekty. Někteří plátci ale hlášení podávat nemusí. Na rozdíl od takzvaného nulového přiznání k DPH se totiž nulové kontrolní hlášení nepodává. Pokud ale Finanční správa uzná, že podnikatel formulář odevzdat měl, vyzve ho k dodatečnému podání. Pokud je podnikatelovo kontrolní hlášení nulové, musí to po výzvě úřadu doložit. V případě, že měl podnikatel podat řádné kontrolní hlášení a pouze tak neudělal, už musí počítat s pokutou 10 tisíc korun,“ vysvětlila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Podnikatelé, kteří kontrolní hlášení zatím odevzdali, v nich příliš nechybují. Chyby se objevily pouze ve čtyřech procentech odevzdaných hlášení. „Ve formuláři je třeba vyplnit buď ID datové schránky, nebo e-mail. Právě nevyplnění identifikace datové schránky nebo e-mailu v úvodní části formuláře patří mezi nejčastější chyby. V podáních také často chybí nebo je špatně vyplněno DIČ odběratele nebo dodavatele. V několika formulářích bylo také špatně vyplněné číslo finančního úřadu. Pokud poplatník kontrolní hlášení odevzdá s chybou, finanční úřad ho vyzve k opravě. V případě, že podnikatel nedostatky neodstraní, považuje se kontrolní hlášení za nepodané. Lhůta pro opravu hlášení je podle náměstkyně ministra financí průměrně osmidenní. Jistotou, jak se komplikacím se špatně vyplněným kontrolním hlášením vyhnout, je svěřit jeho přípravu odborníkům, kteří jsou důkladně proškolení,“ doporučila Štarmanová.

Přísné pokuty by se měly zmírnit. Nejdříve ale v polovině roku. „Sankcí je řada a maximální výše, které může pokuta dosáhnout, je půl milionu korun. Ministerstvo financí už na přelomu roku uznalo, že sankce jsou příliš přísné, a do 1. června připraví novelu, která by měla platit zhruba od poloviny letošního roku. Berní úředníci jsou k podnikatelům prozatím benevolentní. Například nejnižší pokutu tisíc korun, kterou mají zaplatit ti, kteří odevzdají kontrolní hlášení pozdě bez výzvy úřadu, nebudou úředníci udělovat do doby, než dojde k úpravě zákona,“ uvedla Štarmanová.

Nástup kontrolního hlášení vnímají negativně nejen podnikatelé, ale i účetní, kteří pro ně formuláře vyplňují. Podle průzkumu Komory certifikovaných účetních pouze 11 procent certifikovaných účetních hodnotí kontrolní hlášení pozitivně. Oproti tomu 90 procent účetních považuje kontrolní hlášení za zbytečnou časovou zátěž, která se promítne do zdražení jejich služeb. Certifikovaní účetní navíc pochybují, že díky nové povinnosti dojde ke zvýšení daňových příjmů. Domnívají se, že se pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří navzdory kontrolním hlášením před Finanční správou uniknout. Opatření se tak dotýká především drobných podnikatelů, pro které znamená další nárůst byrokracie.

VÝŠE POKUT

• 1000 korun: pokud je kontrolní hlášení dodatečně podáno bez vyzvání od správce daně.
• 10 000 korun: pokud je kontrolní hlášení podáno v náhradní lhůtě po výzvě od správce daně.
• 30 000 korun: pokud podnikatel nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy od správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.
• 50 000 korun: pokud podnikatel nepodá řádné kontrolní hlášení nebo je nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem.
• 500 000 korun: může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.