Brno, 31. ledna 2018 - Česká ekonomika zažívá extrémně úspěšné období. Tuzemské hospodářství roste tempem, které republika dříve záviděla asijským tygrům. Podle odhadů ministerstva zahraničních věcí český export letos přesáhne 4 biliony korun. Český podíl na světovém obchodu loni překročil magickou hranici jednoho procenta. Potenciál na zahraničních trzích využívají i malé a střední podniky (MSP), byť musejí čelit zvláštním překážkám.

„Roste náš export na trhy, jako je Rusko a Čína. Daří se nám ale také stále lépe uspět i na vyspělých trzích evropských zemí či například Spojených států amerických. Získávání nových trhů ovšem může začít být těžší – zkrátka proto, že na mnoha už jsme velmi silní. Prostor pro růst ale pořád ještě máme," uvedl ředitel Odboru ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí Marek Svoboda. Jako určité riziko dalšího růstu sám vidí Brexit, jenž má potenciál se dotknout států Evropské unie silně orientovaných na vývoz, mezi něž ČR jednoznačně patří. „Jak bude Brexit ve skutečnosti vypadat, stále nevíme. Jeho dopady však nemusejí být nutně jenom negativní. V roce 2018 se konečně dozvíme víc o tom, co nás právě ve spojitosti s Brexitem čeká,“ dodal Svoboda.

Přestože zahraniční trhy nabízejí evropským společnostem významné příležitosti, konkrétně segment malých a středních podniků čelí podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona mnohým překážkám. „Firmy se musejí vypořádat s problémy, jako je dodržování cizích zákonů, závazných pravidel smluvního práva, celních předpisů, technických předpisů a norem, řízení transferu technologií a ochrany práv duševního nebo průmyslového vlastnictví,“ uvedl Absolon.

Při řešení těchto výzev jsou tyto firmy oproti větším podnikům zpravidla hůře vybaveny odbornými znalostmi a finančními či lidskými zdroji. Podle OECD jsou hlavními překážkami, které malé a střední podniky uvádějí, nedostatek provozního kapitálu pro financování vývozu, obtížné zjišťování podnikatelských možností v zahraničí, nedostatek informací pro analýzu trhů nebo neschopnost navázat kontakt s možnými zákazníky v zahraničí.

„Podniky, které dosud nepůsobí na mezinárodním trhu, mohou některé překážky podceňovat a jiné přeceňovat, takže je třeba vzít v úvahu mezinárodní zkušenosti dané společnosti, případně nedostatek těchto zkušeností,“ upozornil Absolon. Jako vnitřní překážky zmínil cenu a kvalitu výrobků nebo služeb, vysoké náklady internacionalizace či jazykovou bariéru. RHK Brno sama prostřednictvím svého Centra mezinárodního obchodu (CMO) nabízí firmám informační podporu, jež napomáhá přímému navazování kontaktů s partnery ze zahraničí. Příkladem jsou semináře a vzdělávací kurzy zahrnující specifické dovednosti či aktuální informace z vybraných teritorií.

CMO rovněž nabízí sofistikované poradenství a díky finanční podpoře Jihomoravského kraje a statutárního města Brna i podporu MSP v rámci jejich účasti na odborných zahraničních veletrzích nebo obchodních misích. To se týká aktuálně kupříkladu březnové obchodní mise do Srbska a květnové do Rumunska.

Například společnost HUTIRA – BRNO, s. r. o., která působí v energetice a plynárenství, vidí velký potenciál zejména v Africe. „Máme několik rozpracovaných projektů v Severní Africe, ale třeba i v Ghaně, kam se nám v minulosti podařilo dodat několik zařízení. Pokud bych měl mluvit o Ghaně, tak jde o zemi, kde je velký růst HDP a je zde velký hlad po technologiích. Zejména v energetice je zde značný potenciál, a proto tento sektor velmi bedlivě sledujeme,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Radek Kundrata. V Ghaně podle něj není zatím silné konkurenční prostředí, přesto sem zasahuje Čína. „Jejich proexportní politika, ale i snaha investovat v daných zemích, a tím si vytvořit zázemí pro jiné projekty, je něco, s čím se celkově západní firmy těžko potýkají. Je možné vidět obrovský rozmach jejich aktivit,“ uvedl Kundrata. Podle něj je nutná i pomoc českých diplomatů v podobných zemích. V Ghaně prý v posledních letech fungovala velice dobře.