Brno, 20. června 2019 – Sucho. To je v současnosti jedno z nejskloňovanějších slov, nejen v České republice. K lepšímu nakládání s vodou v krajině mohou přispět i vegetační čistírny, jejichž návrhem se zabývá firma ConWe. Jedná se o první spin-off firmu, která vzešla z Fakulty stavební VUT. Kromě majitelů nemovitostí nabízí své služby především menším obcím, které mohou díky tomuto řešení ušetřit i stovky kubíků pitné vody za den.

Pokud obec vyčistí odpadní vodu moderní vegetační čistírnou, získá na odtoku vodu užitkovou, s níž může dále hospodařit. Provozem vegetační čistírny mohou obce i jednotlivci minimalizovat svou ekologickou stopu a snížit náklady.

„Lidé si uvědomují, že pitné vody je málo. Když klient používá užitkovou vodu z vegetační čistírny na zalévání zahrady či splachování, tak tím šetří vodu pitnou. Vegetační čistírna je v podstatě umělým mokřadem, který má jako hlavní úkol vyčištění odpadní vody. Kromě toho navíc zajistí výpar vody do atmosféry, čímž zlepšuje mikroklima ve svém okolí, vzduch potom není tak suchý. Vegetační čistírny tak v podstatě pomáhají, stejně jako přírodní mokřady, zadržovat vodu v krajině,“ vysvětlil Michal Kriška, který na Fakultě stavební VUT působí na Ústavu vodního hospodářství krajiny a zároveň je jedním ze tří zakladatelů společnosti.

Spin-off ConWe založili výzkumníci z Fakulty stavební, aby mohli své poznatky z výzkumu snadno přenést do praxe. Data z již fungujících čistíren navíc zase zpětně využívají při zadávání témat bakalářských či diplomových prací. V současnosti uvádí do zkušebního provozu vegetační čistírnu v Dražovicích, ta se má stát jednou z nejmodernějších a nejúčinnějších v republice. „Máme ale rozpracováno více projektů. Navrhujeme například čistírnu pro jednu obec, která má 250 obyvatel. Jako součást čistírny projektujeme zároveň krásný funkční mokřad doplněný plantáží rychle rostoucích topolů. Pokud se z takového systému veškerá voda nevypaří, bude odtékat natolik kvalitní recyklovatelná voda, že ji může obec využít k závlaze obecních pozemků, anebo ji nabízet jako užitkovou pro obyvatele v obci. Větší část vody ale zůstane v krajině,“ doplnila Miroslava Pumprlová Němcová, další ze zakladatelů.

„Problém je, že nyní jsou v provozu převážně zastaralá řešení kořenových čistíren z 90. let, která nefungují tak, jak dnes umožňují moderní přírodní čistírenské technologie,“ vysvětlil další z členů týmu Ondřej Chaloupka. Ten na projektu začal pracovat ještě jako student a dnes na fakultě působí už jako doktorand. Podle výzkumníků jsou přírodní čistírny v Česku stále populárnější. Cenově jsou totiž srovnatelné s ostatními typy čistíren, ale zákazník ušetří na provozu. Nahrává tomu i minimální údržba, kdy při správném návrhu čistírny stačí běžná kontrola jednou týdně.

„V Rakousku, Francii nebo Německu mají tisíce obdobných řešení, ale v České republice je jen pár stovek vegetační čistíren, které byly navrženy podle zastaralých postupů, což způsobuje horší účinnost systému. A právě toto je hlavní důvod, proč jsme vstoupili na trh s uplatněním nejnovějších výzkumných výsledků přímo v praxi. Chceme všem ukázat, že když se návrh provede kvalitně a současně se zajistí správná obsluha, musí všechno, stejně jako v přírodě, fungovat. Odpadní vodu tak vyčistíme na maximální možnou úroveň a zajistíme tím její další možné využití,“ uzavřel Michal Kriška.

Zdroj: VUT