Brno, 9. března 2021 – Uplynul rok od vyhlášení prvního nouzového stavu. Zatímco během všech opatření mohly mít obchody s potravinami otevřeno, u farmářských trhů tomu tak nebylo. Aktuálně je jejich provoz zakázán. Organizátoři ale volají po zrušení diskriminace. Podle nich i hygieniků je totiž nákup potravin venku mnohem méně rizikovým než v klimatizovaných hypermarketech. Navíc v sousedních zemích jsou farmářské trhy v takřka běžném provozu.

Většina obchodů se během posledního roku alespoň na nějaký čas uzavřela. Mezi těmi, které mají otevřeno bez přerušení, jsou prodejny potravin, to se ale netýká farmářských trhů. Proti tomu se však ohrazují jejich organizátoři, hlavní náplní trhů je totiž právě prodej potravin.

„Od samého začátku vyhlašování opatření bojujících proti šíření koronaviru se cítíme být diskriminováni. Zatímco všichni prodejci potravin – ať už jde o malé večerky, nebo hypermarkety – mají otevřeno bez omezení, provoz farmářských trhů musel být několikrát ukončen. Konání farmářských trhů je zakázáno i nyní. Pokud stát ponechá otevřeny prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, poškozena. Hlavní náplní trhů je právě prodej potravin, navíc na čerstvém vzduchu, kde je nakupování podle odborníků bezpečnější než v klimatizovaných kamenných prodejnách,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.

To, že je nákup potravin na čerstvém vzduchu z hlediska možnosti nákazy bezpečnější než nákup v kamenné prodejně, potvrzuje i Ruth Tachezy, vedoucí Národní referenční laboratoře pro papillomaviry a polyomaviry. „Uzavřená místnost s infikovaným člověkem je riziková, čím déle někdo vydechuje virus do vzduchu, tím více ho tam je. Z toho vyplývá, že uzavřené obchody s velkým množstvím lidí jsou rizikovější. Venku fouká vítr, svítí slunce a virus se nemůže tak koncentrovat,“ uvedla.

Asociace farmářských tržišť České republiky se dlouhodobě snaží o znovuotevření trhů. Vládě České republiky poslala několik otevřených dopisů, poslední z nich pak 4. března. Mimo jiné v něm stojí: „Důrazně a opakovaně zároveň žádáme, abyste odstranili diskriminaci farmářských trhů vůči ostatním prodejnám potravin a narovnali tak stav, který farmářské trhy poškozuje, tím, že je zahrnete zpět do výjimek, tedy povolíte prodej na nich za dodržení bezpečnostních opatření anebo budete plně kompenzovat ušlé tržby, a to nejen nám pořadatelům, ale především řadě rodinných farem, výrobcům, zpracovatelům.“

Byť je aktuální epidemiologická situace v Česku hodnocena jako jedna z nejhorších na světě, farmářské trhy musely být uzavřeny i v době, kdy se naopak Česko řadilo k zemím s nejnižším počtem nakažených. České farmářské trhy dostaly poprvé stopku 10. března loňského roku, v okolních státech se ale konaly dál, například farmáři ze sousedního Německa, kde byla tehdy situace výrazně dramatičtější než v Česku, žádný zákaz nedostali. A v plném provozu jsou farmářské trhy v sousedních zemích i nyní.

„V těchto náročných dobách vídeňské trhy významně přispívají k zásobování Vídeňanů čerstvým ovocem a zeleninou, ale i jinými potravinami, a proto jsou jako obvykle otevřeny. Všech 17 trhů s potravinami, včetně farmářských a týdenních trhů, je v prodeji potravin považováno za důležité zejména pro místní dodavatele v době krize. V tuto chvíli jsou všechny provozy na trzích otevřeny do 19 hodin, stravování je omezeno pouze na vyzvednutí nebo doručení jídla. Farmářské trhy se nadále konají. Všechna tato opatření vycházejí z aktuálně platného nařízení o ochranných opatřeních COVID-19,“ sdělil vídeňský magistrát.

Totožná odpověď přišla i z magistrátu města Berlín: „Farmářské trhy jsou povoleny s omezením v rozsahu schváleném pro maloobchod. Výroční trhy, umělecké trhy a bleší trhy, speciální trhy a folkové slavnosti jsou zakázány.“ Organizátoři požádali o vyjádření i pražského primátora Zdeňka Hřiba, který odpověděl: „Pokud by to záviselo na mně, viděl bych rád farmářské trhy s prodejem potravin v Praze otevřeny. Ale jedná se o vládní opatření, které vedení města nemůže ovlivnit. Nezbývá nám nic jiného než doufat, že současná zpřísněná opatření povedou k utlumení růstu pandemie a k návratu celé společnosti k normálnímu životu, který jsme vedli.“

Už na jaře loňského roku upozorňovala Asociace farmářských tržišť na hrozící krach velké části českých farmářů a pěstitelů, situace je nyní alarmující. Spousta farmářů musí zmenšovat své chovy, pěstitelé vyhazují kazící se ovoce a zeleninu, velké procento z nich je těsně před bankrotem.

„Farmářské trhy jsou pro většinu našich prodejců jediným místem, kde mohou prodávat své produkty. Někteří z nich mají, respektive měli, mezi svými odběrateli i restaurace a hotely, i jejich objednávky se ale dramaticky snížily, a farmáři nejsou schopni prodat vše, co vyprodukují, hlásí tak obrovské ztráty. Ti, kteří stihli na situaci zareagovat pružně, prodávají své produkty na internetu, jsou to ale jen malí hráči v internetovém prodeji a konkurence velkých prodejců je obrovská. Prodej čistě farmářských potravin v online podobě prostě nefunguje a prodejcům zdaleka nepokryje ani náklady. Pokud se farmářské trhy brzy neotevřou, hrozí, že už se neotevřou nikdy, protože na nich jednoduše nebude mít kdo prodávat,“ uzavřel Jiří Sedláček, organizátor pražských trhů Náplavka, Kubáň a Heřmaňák.