Brno, 21. června 2021 – Vesmírný průmysl je v České republice spojený hlavně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Trendem poslední dekády je však orientace na komerční projekty, na které se chce zaměřit i skupina firem v Jihomoravském kraji., Proto vznikl Brno Space Cluster. Kromě byznysu však nezapomíná ani na vzdělávání a popularizaci. Klastr podporuje primátorka Brna Markéta Vaňková, JIC i Regionální hospodářská komora Brno.
V České republice je v současnosti něco přes šest desítek firem, které se orientují na vývoj nebo výrobu v kosmickém průmyslu. České firmy se podílí na raketách VEGA a Ariane, vědeckých misích (např. Solar Orbiter, PLATO), experimentech na Mezinárodní vesmírné stanici, ale také používají data ze satelitů pro efektivní zemědělství a lesnictví, nebo pracují na autonomních dronech využívajících satelitní data k navigaci. Většina českého kosmického průmyslu je právě v Jihomoravském kraji. Prostor má v Česku i kosmická věda – od astrofyziky po radiaci, od hypertenze po výzkum stresu. Vědě se věnují desítky vědců i jejich studentů.
Celosvětově je kosmický průmysl součástí strategického předělu: díky velkému byznysovému potenciálu vzniká množství komerčních kosmických projektů. Tomu se chce věnovat i nově vzniklý Brno Space Cluster.
Společně jsou firmy silnější
Impuls ke vzniku Brno Space Cluster přišel od Petra Kapouna, ředitele SAB Aerospace, největší české firmy v odvětví kosmického průmyslu. „Průměrná česká kosmická firma má kolem 20 zaměstnanců. Pro velké zahraniční firmy je tudíž nepředstavitelné, aby taková firma dokázala vymyslet něco inovativního, a pak to také vyrobit. Opak je ale pravdou. České firmy se podílí na jedinečných projektech. Díky Brno Space Cluster je však možné vystupovat dohromady a nabídnout zákazníkům systémová řešení. Zakázku si totiž podle specializace rozdělí jednotlivé firmy,“ říká Petr Kapoun, který je v Brno Space Cluster předsedou představenstva.
Klastr si bere za cíl blíže propojit firmy pro spolupráci na vesmírných projektech a také vytvářet produkty vlastní – komerční i vědecké. Mezi další cíle patří vzdělávání a popularizace. „Mezi členy máme firmy věnující se mechanickým konstrukcím, elektronice, softwaru pro družice, satelitními datům anebo třeba dronům. Ale také Hvězdárnu a planetárium Brno, která se věnuje propagaci a medializaci vědy. Aktuálně se k nám přidal i Ústav radioelektroniky elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického v Brně, kde se připravuje magisterský studijní program pro vesmírné inženýry. Jako klastr chceme být u toho a výuku podpořit,“ komentuje Václav Havlíček, manažer Brno Space Cluster.
Mezi osm zakládajících členů patří SAB Aerospace, G. L. Electronic, World from Space, Zaitra, BizGarden, Inpraise systems, Hvězdárna a planetárium Brno a Regionální hospodářská komora Brno. Prvním z přistupujících členů je právě Ústav radioelektroniky z Vysokého učení technického v Brně a hlásí se další subjekty.
„Brno má velký vesmírný potenciál a neváhá ho plně využít. Vesmírné aktivity jsou nejen důležité pro náš každodenní život, ale také významně motivační,“ dodává Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, který pomohl přivést do Brna iniciativu ESA BIC, jejímž cílem je podpořit rozvoj a růst začínajících podniků.
Za klastrem stojí firmy, ale podporu má širokou
Vznik klastru iniciovaly samy firmy, nicméně například Regionální hospodářská komora Brno podobné iniciativy aktivně podporuje. Stejně tak Brno, které je městem moderní vědy a technologických inovací. „Podpora podobných uskupení s velkou přidanou hodnotou je klíčová. Vždyť právě vesmírný průmysl je jedním z odvětví, které je pro naše město důležité a dělá jej jedinečným nejen v České republice, ale i ve střední Evropě,“ komentuje primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Memorandum o spolupráci s klastrem se aktuálně připravuje také s inovační agenturou JIC, které v minulosti podpořilo firmy jako je Kiwi.com nebo Y Soft. „Výsledky firem podpořených v rámci inkubátoru Evropské kosmické agentury tady v Brně ukazují, jak obrovský potenciál v kosmickém průmyslu je. Za tři roky jsme v něm podpořili 9 firem a nemám žádné pochybnosti o tom, že většina z nich na mezinárodním trhu uspěje. Proto dává obrovský smysl všechny firmy, akademiky a vývojáře propojit a poskytnout jim prostor pro ještě dynamičtější rozvoj. Jinak se může stát, že tuto skvělou příležitost promeškáme,“ dodává ředitel JIC Petr Chládek.
