Do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje doputuje výstava nazvaná „Comestor, Otec Tří králů a šíření jeho Historie scholastiky v českých zemích“. Zájemci ji budou moci zhlédnout ve foyer krajského úřadu na Žerotínově náměstí 3/5 v Brně od 1. do 30 září.
Stručnou historii nejznámějšího středověkého biblického dějepisu připravil Památník písemnictví na Moravě, pobočka Muzea Brněnska, ve spolupráci se Státním okresním archivem Brno-venkov. Comestor se v této podobě představil veřejnosti nejprve v Rajhradě a pak v Olomouci a Jihlavě.
Tento spis, nazývaný Historia scholastica, je dílem Petra Comestora, významného středověkého teologa a kancléře pařížské univerzity, který jej sepsal mezi lety 1169 až 1173. Dnes bychom mohli jeho práci označit jako dějepis pro školy, či biblický dějepis (dějeprava). Jedná se o soubor biblických dějin a o výňatky z církevních Otců a starověkých dějepisců. Do češtiny byla kniha přeložena již kolem roku 1400 a zřejmě se tak stalo pro potřeby Emauzského kláštera v Praze.
Výstava představuje rukopisná dochování tohoto titulu, ale také knihy tištěné. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen reprodukce rukopisů psaných latinsky, ale také staroslověnsky, z nichž některé jsou psány tzv. charvátskou hranatou hlaholicí.
Stručnou historii nejznámějšího středověkého biblického dějepisu připravil Památník písemnictví na Moravě, pobočka Muzea Brněnska, ve spolupráci se Státním okresním archivem Brno-venkov. Comestor se v této podobě představil veřejnosti nejprve v Rajhradě a pak v Olomouci a Jihlavě.
Tento spis, nazývaný Historia scholastica, je dílem Petra Comestora, významného středověkého teologa a kancléře pařížské univerzity, který jej sepsal mezi lety 1169 až 1173. Dnes bychom mohli jeho práci označit jako dějepis pro školy, či biblický dějepis (dějeprava). Jedná se o soubor biblických dějin a o výňatky z církevních Otců a starověkých dějepisců. Do češtiny byla kniha přeložena již kolem roku 1400 a zřejmě se tak stalo pro potřeby Emauzského kláštera v Praze.
Výstava představuje rukopisná dochování tohoto titulu, ale také knihy tištěné. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen reprodukce rukopisů psaných latinsky, ale také staroslověnsky, z nichž některé jsou psány tzv. charvátskou hranatou hlaholicí.